Nejlepší mozky z chudších zemí odcházejí do těch bohatých. Češi už se začínají vracet. Existuje měřítko, které vypovídá o rozvoji státu víc než HDP na hlavu, index lidského rozvoje nebo hrubé národní štěstí. Řeč je o disciplíně zvané lidský kapitál.
Bez velkého zjednodušování lze říct, že tam, odkud prchá, je zle. A dobrá zpráva pro Česko zní, že po desítkách let setrvalého odlivu mozků (nepočítaje několik masivních vln ve 20. století) se proud začíná obracet.
Přesnější údaje o tom, kolik vlastně z Česka v průběhu let „odteklo“ mozků, neexistují. Odhady se pohybují kolem milionu. Po pádu totality zmizel největší negativní důvod, proč chytří lidé z Česka prchali, zároveň se však vynořily ty pozitivní. „Máme poměrně dobrý přehled o cizincích působících v Česku, ale informace o Češích v zahraničí chybí. Je to ‚daň‘ za svobodu, kterou od 90. let máme,“ domnívá se Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti na ministerstvu zahraničních věcí. V posledních letech ovšem vzniká řada iniciativ, které se Čechy žijící v zahraničí snaží zmapovat, propojit a případným zájemcům usnadnit návrat.
To je něco, co v Česku dlouho chybělo. Vzdělaní a kvalifikovaní lidé odcházeli na Západ, a když se pak chtěli třeba vrátit, neměli jak a kam. „Po pár letech v zahraničí nevíte, jak se vrátit. Chybějí vám kontakty, nevíte, jak funguje české akademické prostředí a jak v něm získat pozici. I proto jsme založili iniciativu Czexpats in Science,“ říká vědkyně Markéta Kubánková, která dlouhodobě působí v zahraničí, ale jednou by se ráda vrátila. „Propojujeme české vědce v zahraničí mezi sebou a s vědci a institucemi v Česku. Budujeme komunitu, setkáváme se, sdílíme informace. Vytvořili jsme jakousi mapu vědců, kde jich máme registrovaných již přes čtyři sta,“ líčí Kubánková.
Hlavní motivací, proč dnes odcházejí do zahraničí ty nejkvalitnější české „mozky“, jsou profesní zkušenosti. Zároveň ale platí, že se časem chtějí vrátit, průměrná doba návratu je podle ministerstva osm let. Řada vědců a vědkyň ale odchází i na kratší výzkumné projekty trvající do dvou let.
Podle Krátkého v takovém případě nemůže být řeč o brain drainu, ale o výhodné mobilitě pro Česko: „V zahraničí se lidé dotvářejí a poté se vracejí s přidanou hodnotou – nejenom vědeckou a osobní, ale přivezou si i mezinárodní spolupráce, kontakty, naučí se, jak to funguje jinde či jak propojit vědu a byznys,“ popisuje Krátký.
Více o nejnovějších globálních trendech ve stěhování „mozků“ a o tom, proč se špičkoví odborníci vracejí ze zahraničí do Česka, se dočtete v aktuálním čísle týdeníku Hrot, které vyšlo 15. února.
Autorka: Pavla Hubálková
Článek vyšel na webu a v tištěném vydání Týdeníku Hrot
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
