facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Česko má šanci, která se nebude opakovat

13. 10. 2020
Česko má šanci, která se nebude opakovat

Ve veřejných sdělovacích prostředcích se již objevily zprávy o tom, že se jedná o vzniku výzkumného ústavu, který by se věnoval virologii. Své kapacity nabídla i Akademie věd ČR. Na názor jsme se zeptali Petra Dvořáka, prvního místopředsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ten je přesvědčen o tom, že Česko by mělo této příležitosti využít.

rvvi 358 2

Petr Dvořák (vpravo) na tiskové konferenci po jednání RVVI, Foto: Úřad vlády

Evropská komise vyčlenila mimořádné prostředky na obnovu ekonomiky po koronavirové pandemii. Finanční prostředky budou rozdělovány na základě národních plánů obnovy, které připraví jednotlivé členské země. Ten český, který se chystá v kontextu přípravy Hospodářské strategie, je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení, následně jej bude schvalovat vláda.

V kapitole 5.1 Excelentní výzkum a vývoj ve veřejném zájmu, kterou připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se konstatuje, že výzkum a technologický vývoj v progresivních vědních oborech přináší předpoklady pro posílení ekonomiky a posilují připravenost a odolnost společnosti vůči socioekonomickým krizím, jakou představuje například ta vyvolaná pandemií nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocněním Covid-19. Specificky je zde zdůrazněna potřeba systémové podpory virologie a problematiky infekčních onemocnění. Jednou z navrhovaných reforem je tudíž:

„Pilotní vytvoření mezinárodního virologického centra formou distribuovaného pracoviště relevantních týmů současně dislokovaných na vysokých školách, veřejných výzkumných institucích či zdravotnických zařízeních provádějící takto zaměřený výzkum.“

V odůvodnění se připomíná, že ČR má v prioritních oblastech biomedicinského, zdravotnického a socioekonomického výzkumu mimořádnou tradici mezinárodně úspěšného výzkumu, ale chybí buď institucionální zastřešení, nebo dostatečný rozsah výzkumných tymů odpovídající mezinárodní praxi.

Od rozdělení Československé akademie věd na část českou a slovenskou navíc dle dokumentu chybí v ČR konsolidovanější pracoviště zaměřené na problematiku virologie/infekčních onemocnění. Pro současné a budoucí potřeby státu v této oblasti a ke zvládnutí budoucích pandemií, které zákonitě přijdou, je nezbytné být řádně připraveni. Nové pracoviště by proto mělo působit nejenom v oblasti základního výzkumu s multidisciplinárním přístupem, ale také představovat napojení na aplikovaný výzkum a přenos výsledků do praxe, uvádí se dále v dokumentu. Nové pracoviště by mělo být propojené se zahraničními pracovišti podobného zaměření a fungovat ve vysokém mezinárodním standardu. Předpokládá se rovněž široká domácí spolupráce s klinickými pracovišti, vědeckými pracovišti Akademie věd ČR a vysokými školami.

Stanoveným cílem je: „Vytvoření nové, zpočátku ne příliš velké, distribuované struktury oblasti virologie/infekčních onemocnění. Po pilotním řešení z Regionálního rozvojového fondu postupně vybudovat moderní dobře vybavené a řízené pracoviště s vysokou úrovní bezpečnostní ochrany a s renomovaným vědeckým obsazením. Toto pracoviště se bude věnovat výzkumu virů v celé šíři problematiky a s multidisciplinárním přístupem, a to virům lidským, živočišným i rostlinným. Součástí bude i databanka virů, která umožní rychlé studie reagující na přicházející nebezpečí. Očekává se synergická spolupráce s projekty velkých výzkumných infrastruktur.“

V letech 2022–2026 se na program Excelentní výzkum a vývoj ve veřejném zájmu navrhuje alokovat celkem 5 miliard Kč, přičemž na podprogram virologie/infekční onemocnění by měla být vyčleněno polovina této částky (0,5 miliardy Kč v každém roce).

Jeden z iniciátorů této myšlenky je Petr Dvořák, v současné době první místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Současně si myslí, že distribuované pracoviště by nemuselo být efektivní a dlouhodobě životaschopné a preferuje skutečný ústav se sídlem, promyšleně poskládanými týmy s komplementární expertízou a ředitelem.

Petr Dvořák: Naší ambicí by mělo být především dostat se mezi vědeckou elitu

Proč si myslíte, že je potřeba znovu obnovit českou virologii?

Je poměrně jasné, že současná epidemiologická situace není řešitelná výrobou roušek anebo respirátorů – to je pouze tlumení či omezování dopadů. Řešení je bezesporu na úrovni vědy – a nejedná se pouze o vakcíny, které mohou sloužit k léčbě. Jedná se také o prevenci, kombinaci léčebných přístupů, například neutralizující protilátky, chemické inhibitory, kompetitory vazby viru na buňky, chování replikujícího se viru v různých orgánech a mnoho dalších. Bohužel Česko rozdělením tehdejšího Československa a Československé akademie věd ztratilo virologický ústav, který zůstal v Bratislavě. A měl velmi dobrou úroveň. Česko ve své podstatě dnes nemá dostatečné výzkumné virologické kapacity.

A nemáme na co navazovat? Vždyť je tady například Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd?

Ano, ale to je jen jeden výzkumný směr převážně orientovaný chemicky. Výzkum antivirotik je na ÚOCHB pouze jedním dílčím zaměřením, jakkoliv špičkovým. Přesto je to v mohutném oboru virologie pouze kapka v moři. Viry jsou jednou z nejvíce heterogenních a nejplastičtějších forem života. Myslím si, že je teď mimořádná situace k tomu, abychom obnovili českou virologii v plné slávě. Jsme uprostřed jedné epidemie, čekají nás s velkou pravděpodobností další epidemie, máme ambice, že bychom chtěli atakovat první dvacítku vědecky vyspělých zemí a v podstatě bychom ustrnuli u výroby nano-roušek a nano-respirátorů. A v tom se objevil fond obnovy, který nás přímo vybízí, abychom udělali strukturální změnu. Tak pojďme revitalizovat českou virologii.

Je to na založení nové právnické osoby?

Ambice by měla být ještě vyšší. Nejen nově vybudovat virologii prostřednictvím nového pracoviště. Ale především se dostat mezi vědeckou elitu. Jde možná o to vytvořit něco jako katalyzátor české vědy, který nás může dostat mezi vysněnou první dvacítku. A udělat to na zcela novém organizačním základu. Obrovská výhoda je v tom, že se v podstatě jedná o obor, který tady není příliš obsazený. Můžeme napodobit Rakušany, kteří vybudovali IST – Institute of Science and Technology Austria. Na zelené louce postavili ústav, který v podstatě za pár let změnil mapu elitních pracovišť světa – dnes je jedním ze třech nejlepších vědeckých ústavů na světě.

Opravdu si myslíte, že máme šanci na zelené louce vybudovat nové virologické výzkumné centrum?

Ono to nemusí být na zelené louce. V Brně je například Výzkumný ústav veterinárního lékařství, který se dlouhodobě a úspěšně věnuje virologii na zvířatech. A velmi se omlouvám kolegům z Brna, že je používám jako příklad. Tam, kdyby někdo přišel a dokázal to za příslušné prostředky transformovat na špičkové mezinárodní virologické centrum, tak by se to mohlo povést. Ale je v podstatě jedno, zda by to byl ústav v rámci Akademie věd, vysoké školy, resortního výzkumného ústavu či kdekoliv jinde. Můžeme například postavit po vzoru IST deset dobře seskládaných a doplňujících se týmů – třeba osm zahraničních a dva české, udělat jim nadstandardní podmínky a nechat je v klidu bádat. Pak si myslím, že by to za pět let mohl být jeden z nejlepších ústavů v Česku. A mohlo by to transformovat celou českou vědu. Máme šanci, která se už možná nebude opakovat.

Jak se k tomu staví vědecká obec?

Bohužel mám pocit, že je proti tomu od samotného počátku v Česku poměrně velký odpor. Český systém je dlouhodobě zvyklý na to, že ať jsou finanční intervence jakkoliv vzdálené od mé expertízy, tak se snažím si na ně „sáhnout“. Každý u všeho řekne – já to vlastně také trochu dělám, takže chci také peníze. V Česku jsme zvyklí se „amébovitým“ způsobem přizpůsobit téměř jakémukoliv tématu. Když najednou řekneme, že chceme budovat něco, co nikdo z nás úplně nedělá, k nikomu existujícímu nepošleme balík peněz a budeme potřebovat nové experty, třeba z velké části ze zahraničí, tak se to s nadšením setkat ani nemůže a docela to chápu.

Má to alespoň podporu v Radě pro výzkum, vývoj a inovace?

Téma stále diskutujeme a myslím si, že část členů tuto myšlenku podporuje. Specificky několik členů našeho mezinárodního poradního orgánu, Mezinárodní rady, říká, že by to bylo to nejlepší, co bychom mohli udělat.

Jakou tomu dáváte šanci?

Já jsem jako vždy optimista a vidím to padesát na padesát.

Moc děkujeme za rozhovor a držíme palce.

 

Za portál Vědavýzkum.cz se ptal Aleš Vlk


dvořákPetr Dvořák

Profesor v oboru Molekulární biologie a genetiky na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. V letech 2011–2019 působil jako prorektor pro výzkum Masarykovy univerzity, od roku 2014 působí v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, je jejím 1. místopředsedou a podílí se v ní mimo jiné na hodnocení výzkumných organizací Metodika 2017+. Ve své vědecké práci se zabýval biologií lidských kmenových buněk a jejich možným použitím pro modelování nemocí a buněčnou terapii. Jeho výzkum mechanizmů regulace pluripotence kmenových buněk byl mezinárodní komunitou zařazen mezi zásadní milníky v bádání okolo kmenových buněk a vedl k několika praktickým aplikacím.