I přesto, že Švýcarsko hostí jednu z největších vědeckých organizací na světě, bylo loni v září vyloučeno z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. Stalo se tak proto, že není přidruženo k rámcovému programu Evropské unie pro výzkum Horizon Europe. Švýcarští vědci označili rozhodnutí EU za nerozumné.
„Vzhledem k tomu, že Švýcarsko není přidruženo k programu Horizon Europe, jeho účast v ESFRI jako plnoprávného člena fóra již nebyla možná,” píše se v oficiálním vyjádřením ESFRI. Možnosti další spolupráce přitom organizace podmiňuje dohodou s Evropskou unií. „Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi EU a Švýcarskem, včetně oblasti výzkumných infrastruktur, je součástí celkového rámce spolupráce, takže možnost návratu Švýcarska do ESFRI, byť v roli pozorovatele, závisí na výsledku politických rozhodnutí o vztazích mezi EU a Švýcarskem na nejvyšší úrovni,” uvádí se ve vyjádření.
„V důsledku tohoto rozhodnutí Švýcarsko ztratilo důležitý prostředek, jak přispívat k utváření evropského výzkumného prostředí, zejména v oblasti velkých infrastruktur,“ řekl Hans Rudolf Ott, předseda kulatého stolu Swiss Representation in International Organisations and Research Infrastructures v prohlášení švýcarské Akademie věd. Také jeho nejbližší spolupracovníci označili vyhoštění za nerozumné a uvedli, že očekávají nalezení pragmatického řešení, které umožní další zapojení Švýcarska jako důležité zainteresované strany do dění v Evropském strategickém fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
Vyloučení Švýcarska je navíc problematické v tom, že v Ženevě sídlí jedna z největších světových vědeckých infrastruktur, Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN).
„Švýcarsko je silně začleněno do prostředí evropských výzkumných infrastruktur. Je také aktivním členem organizací, jako je Evropská kosmická agentura, Evropská jižní observatoř a Evropská laboratoř molekulární biologie. Švýcarsko je také sídlem CERNu,“ stojí v prohlášení Stick to Science, kampani vedené švýcarskými a britskými univerzitami s cílem lobovat za jejich přidružení k Horizon Europe. Univerzitám se nelíbí, že politika až příliš ovlivňuje evropský výzkum.
Švýcarsko bylo skutečně vyřazeno z ESFRI už loni v září, ale až nyní Švýcarská akademie věd veřejně vyjádřila svou frustraci nad současnou situací. Podle ní nebudou právě univerzity a jejich vědci již nadále zváni k účasti v projektech a skupinách ESFRI. „Pokud se status Švýcarska s ohledem na Horizon Europe nezmění, Švýcarsko bude vyloučeno z monitorování Roadmap 2021 (strategické zprávy o výzkumných infrastrukturách) ve stejné míře, jako je výhledově i neúčast na návrhu Roadmap 2025,“ uvedlo.
Status pozorovatele či změna podmínek
Švýcarsko by nyní potřebovalo nějaký kompromis, jako je například status pozorovatele nebo změna pravidel, která by umožnila jeho setrvání ve fóru. Někteří považují vyloučení země z fóra za známku toho, že bylo ESFRI zpolitizováno.
„Považuji to za šokující a špatnou zprávu pro evropskou vědu,“ řekl Robert-Jan Smits, prezident Eindhoven University of Technology a bývalý generální ředitel pro výzkum a inovace v Evropské komisi.
John Wood, bývalý předseda ESFRI, uvedl, že rozhodnutí o vyloučení Švýcarska bylo absurdní. Sdílí i názor, že vzhledem k tomu, že Spojené království bylo ze stejného důvodu rovněž vyloučeno, ESFRI již nemůže tvrdit, že zastupuje evropskou výzkumnou infrastrukturu. „Kdo bude mluvit za Evropu? Vždyť tu máme dvě velké vědecké země, se kterými nikdo nemluví. Mohly by mít alespoň status pozorovatele,“ uvedl.
Pokud jde o status pozorovatele, evropská komisařka pro výzkum Mariya Gabriel poznamenala, že ESFRI má povoleno vyhledávat názory zvenčí a „není tedy vyloučena účast expertů ze Švýcarska.“
Wood navíc vidí ve vyloučení Švýcarska znamení, že ESFRI se změnilo ze svobodné organizace členských států na orgán, který je příliš nakloněn Evropské komisi. „Myslím, že ESFRI odvedlo skvělou práci, ale zajímalo by mě, kam nyní směřuje,“ řekl.
Na otázku, zda věří, že by Švýcarsko mělo být členem ESFRI, Gabriel zdůraznila, že Bern se musí znovu zapojit právě do těchto širších rozhovorů a vyjednávání. „Těšíme se, že co nejdříve obnovíme účast Švýcarska v ESFRI a umožníme mu užší spolupráci s EU,“ uvedla v prohlášení.
Jana Kolar, předsedkyně ESFRI, uznala, že výzkumná a inovační spolupráce mezi EU a Švýcarskem je součástí mezinárodních vztahů, a tak jakýkoli návrat Švýcarska do ESFRI, byť pouze jako pozorovatele, „závisí na výsledku politických rozhodnutí na nejvyšších úrovních.”
Gabriel rovněž nechala otevřenou i možnost, že by se do budoucna změnila pravidla, která by umožnila Švýcarsku se opětovně začlenit. „ESFRI v současné době obecně uvažuje o své spolupráci se třetími zeměmi,“ řekla s tím, že výsledek, který by mohl zahrnovat právě změnu pravidel, se očekává letos.
Kolar však podotkla, že schopnost ESFRI plnit své poslání může být narušena, pokud z něj budou vyloučeny právě třetí země jako Švýcarsko.
Podle mluvčí CERNu nebude mít vyhoštění země na organizaci žádný vliv. „Členství v ESFRI neodpovídá členství v CERNu," řekla.
Ostatní nás považují za riskantní partnery, zlobí se rektoři
Švýcarský prezident Alain Berset v druhé polovině ledna jednal o přidružení k Horizon Europe a členství v programu Erasmus+ s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Vzhledem k tomu, že Švýcarsko není v současnosti součástí největšího evropského výzkumného programu, tamní vědci nemohou dostat žádné granty Evropské výzkumné rady. Pokud se chtějí připojit ke konsorciím, musí si náklady hradit sami.
Mezitím i v samotném Švýcarsku roste tlak na vládu, aby se vrátila k vlastnímu vyjednávacímu stolu. V lednu 2023 většina Rady pro zahraniční věci dolní parlamentní komory země požadovala, aby byla jednání zahájena v první polovině letošního roku. To považuje za jediný způsob, jak dosáhnout nějaké domluvy před vypršením podmínek současné Komise EU v říjnu příštího roku. Proti se postavila pouze pravicová populistická Švýcarská lidová strana.
Také švýcarští rektoři se vyjádřili ke škodám, které vyloučení z Horizontu Evropa způsobuje švýcarské vědě. Michael Schaepman, rektor University of Zurich, řekl národní televizi SRF, že švýcarští vědci jsou v konsorciích Horizon považováni za riskantní partnery.
Podobný názor sdílí také Yves Flückiger, rektor University of Geneva. Ten si stěžoval, že vyloučení z výzev Evropské unie v oblasti kvantového výzkumu znamenalo, že se kvantový start-up založený v Ženevě nakonec rozhodl expandovat ve Vídni, a tím ve Švýcarsku zaniklo několik stovek pracovních míst.
Další jednání jsou naplánována na 7. března.
Autorka: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
