Dnešní systém vědeckého publikování se vzdálil svému původnímu účelu, jímž je podporovat šíření, sdílení a uchovávání vědeckých poznatků. Problémem jsou především příliš vysoké a stále rostoucí náklady, nedostatečná otevřenost, jazyková homogenita, nízká technická interoperabilita a příliš silný vliv komerčních aktérů.
„Nejlepší fígl, jak přitáhnout doktorandy, je vytvořit příjemné prostředí, v němž se studenti cítí dobře a kde je práce baví. Výzkum je nutný pro pokrok v medicíně – bez doktorandů nebudou docenti ani profesoři, a bez nich se věda neposune dál,“ říká přednostka Ústavu lékařské biochemie Lékařské fakulty UK v Hradci Králové Martina Řezáčová.
„Takže si to projedeme celé ještě jednou, ať víme, kdo koho v kolik hodin vyzvedne a kam odvede.” Každý z nás má před sebou papírovou plachtu s diagramem plným časových údajů, přesunů a kompetencí, který připomíná plán akce „Kulový blesk”. Je ráno, pondělí 2. června 2025, a ředitel Odboru výzkumu v pracovně na rektorátu Masarykovy univerzity naposledy rekapituluje plán návštěvy zahraničních expertů Mezinárodních evaluačních panelů ustanovených pro účel národního hodnocení vysokých škol.
Mezinárodní tým vedený Jakubem Víchou navrhl revoluční „heavymetalový“ scénář, který může změnit pohled na složení nejenergetičtějších částic přilétajících z kosmu. Teorie, kterou fyzik vystavěl společně se svým týmem na základě analýzy unikátních dat Observatoře Pierra Augera, pomůže přispět k odpovědi na otázku, z čeho se tyto částice skládají a kde vznikají. Zásadní roli může hrát železo.
Studium na vysoké škole umí být náročné samo o sobě. Pro studenty se zdravotním znevýhodněním ale přináší další překážky, kterým ostatní čelit nemusí. Jak se osobám se znevýhodněním na českých vysokých školách studuje a jak školy zvládají zajišťovat rovné podmínky pro všechny?
Observatoř umístěná v Chile, nazvaná po americké astronomce Vere Cooper Rubin, disponuje největším a nejvýkonnějším přehlídkovým dalekohledem světa, který svoji činnost slavnostně zahájil 23. června 2025. Je schopen nasnímkovat celou pozorovatelnou oblohu v průběhu tří nocí. Přenos tzv. prvního světla, tedy slavnostního spuštění a prvních snímků z dalekohledu, promítlo na monumentální kupoli i pražské Planetárium, které se tak připojilo k dalším 360 promítáním po celém světě.
Historička Daniela Tinková, nedávno oceněná Učenou společností v kategorii vědecký pracovník, popisuje postavení, hodnocení a slabiny v humanitních vědách nejen v České republice. Dočtete se, proč vzniká nový Ústav historie na Filozofické fakultě UK a nakonec i o cestě, která začíná vášní k osvícenství a končí například u dějin sebevražd.
Nové centrum Clara disponuje s celkovým rozpočtem 1,057 miliardy korun. Cílí na boj s neurodegenerativními onemocněními, zejména Alzheimerovou chorobou, prostřednictvím interdisciplinární spolupráce excelentních českých pracovišť s institucemi z Německa a Francie. Centrum v červnu představilo na konferenci nejen své cíle, ale přineslo i debatu odborníků o současném stavu a budoucnosti léčby Alzheimerovy nemoci.
Díky svým specifickým vlastnostem mají polymery potenciál přispět k léčbě nádorových onemocnění. Můžou například nést fluorescenční značky, které rozsvítí okraje nádorů, aby je mohli chirurgové bezpečně odstranit. Na otázky, co jsou polymerní sondy a čím se zabývá navigovaná chirurgie, odpovídal Tomáš Etrych, vedoucího Oddělení biolékařských polymerů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.
Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět.
Strana 42 z 747