Observatoř umístěná v Chile, nazvaná po americké astronomce Vere Cooper Rubin, disponuje největším a nejvýkonnějším přehlídkovým dalekohledem světa, který svoji činnost slavnostně zahájil 23. června 2025. Je schopen nasnímkovat celou pozorovatelnou oblohu v průběhu tří nocí. Přenos tzv. prvního světla, tedy slavnostního spuštění a prvních snímků z dalekohledu, promítlo na monumentální kupoli i pražské Planetárium, které se tak připojilo k dalším 360 promítáním po celém světě.
„První světlo je událost u velkých observatoří a dalekohledů, na které se ukáže, jak kvalitní obrázky a data zařízení poskytuje,“ vysvětluje Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR (FZU) a český zástupce v radě observatoře, který událost uváděl a přednesl na ní přednášku spolu s Petrem Kubánkem, softwarovým inženýrem, který se podílel na stavbě teleskopu pro observatoř a dnes upravuje řídicí systém aktivní optiky primárního a terciálního zrcadla dalekohledu. Na akci pronesl zdravici také ministr dopravy Martin Kupka, který zmínil význam projektu Česká cesta do vesmíru.
Cesta Petra Kubánka do Chile a jeho role v chodu observatoře
Vědci z FZU se podíleli na projektu od jeho počátku. „Byli jsme u toho, už když se projekt začal vymýšlet. Následně jsme navrhli a uvedli do provozu systémy, kterými se testovaly CCD čipy pro kameru dalekohledu,“ upřesňuje roli českých vědců v projektu vzniku observatoře Michael Prouza (s Michaelem Prouzou připravujeme rozhovor, pozn. red.), který do projektu přivedl Petra Kubánka, jehož znal z projektu robotických dalekohledů Fyzikálního ústavu AV ČR (FRAM) a který měl zkušenosti z velkých dalekohledů v Arizoně.
Petr Kubánek začínal svoji vědeckou kariéru s malým komerčním dalekohledem věnovaným ESA (Evropskou kosmickou agenturou, pozn.red.) na hvězdárně v Ondřejově, a postupně se dostával k větším a dražším přístrojům. Největší změna přišla, když se stal zaměstnancem LBT, Velkého binokulárního dalekohledu v Tucsonu v Arizoně.
„Přebíral jsem práci od ,otců zakladatelů´, kteří vytvořili ovládací systém pro tento velký dalekohled, první a do teď jediný na světě s dvojicí velkých monolitických zrcadel. Naučit se, jak tenhle systém funguje, bylo v podstatě otázkou přežití, protože to je to hlavní, co umožňuje dalekohledu snímat oblohu,“ přibližuje svoji kariéru Petr Kubánek a doplňuje: „Můj současný zaměstnavatel mě pak přímo s nabídkou práce oslovil, prošel jsem standardním výběrovým řízením a byl jsem přijat. Že jsem se v minulosti věnoval, ještě jako zaměstnanec Fyzikálního ústavu AV ČR, kalibraci detektorů pro jejich kameru, byl asi příjemný bonus. Vlastně když jsem byl přijímán, nebylo ani zřejmé, že se budu věnovat zrovna aktivní optice.“
Do Chile se přestěhoval v březnu 2020 a dva týdny na to byl převeden na home office z důvodu pandemie covid-19. V současné době většinu času tráví programováním, vymýšlením algoritmů a jejich testováním. „Moje programy komunikují se zařízeními hvězdárny, a tak se nevyhnu ani nějaké elektrotechnice, užiju znalosti z fyziky a dalších oborů. Nejvíce mě baví, když se podaří něco opravit nebo dokončit a věci fungují, jak mají,“ upřesňuje vědec.
Ačkoli není vystudovaným astronomem, dalekohledům a astronomii se Petr Kubánek věnuje v podstatě celý život.
Největší datový projekt
Dalekohled umístěný na Vera C. Rubin Observatory disponuje primárním zrcadlem o průměru 8,4 m. Jde o největší zrcadlo, které je člověk schopen vyrobit v jednolitém formátu a bylo zhotoveno v laboratořích v Arizoně, skládá se ještě z dalších dvou zrcadel. Rozlišení bude mít 3200 megapixelů. Cena celého projektu překonala jednu miliardu dolarů, podíleli se na ní i soukromí dárci jako Bill Gates, který daroval 10 milionů dolarů, či Gatesův kolega Charles Simonyi, který daroval 30 milionů dolarů a dalekohled je po něm pojmenován (Simonyi Survey Telescope). V provozu by měl být minimálně 10 let, poté se uvidí, zda získá další financování.
Observatoř bude poskytovat až 20 TB dat za noc, což představuje největší datový projekt, který v astronomii v současné době probíhá.
„Nejvíce objevů dorazí až s odstupem let. Dalekohled je přehlídkový, kromě toho, jak se obloha mění a zda vedle známých proměnných objektů nejsou ve vesmíru nějaké další proměnné zajímavosti, se nejvíce dozvíme z hlubokých snímků kombinujících získaná data. Věřím, že ve vědě získaná data využití najdou. Co se průmyslu týče, ten se o dost posunul už jenom tím, že z dodávaných součástek byl tým observatoře schopen postavit funkční přístroj. My doufáme, že znalosti, které získáme z provozu dalekohledu, přispějí k dalším pokrokům, využitelným v každodenním životě,“ doufá Petr Kubánek.
A kam bude jeho kariéra směřovat v budoucnu? „Až tohle dokončím a kód předám v dobrém stavu, poohlídnu se asi někde jinde – svět je naštěstí plný technických problémů, které je velmi lákavé řešit,“ uzavírá Kubánek.
Význam dalekohledu a Observatoře Very C. Rubin
Vesmír ještě nikdy nebyl zmapován do takové hloubky a tak pečlivě. Během očekávaných 10 let provozu dalekohledu bude každé místo oblohy nasnímkováno přibližně tisíckrát a vznikne tak jakýsi film hlubokého vesmíru.
Průzkum nalezne velký počet objektů, které se oblohou pohybují či mění svoji jasnost. Dalekohled tak zmapuje prakticky všechny planetky, které by v budoucnu mohly ohrozit Zemi. Nejdůležitější bude ale jeho dopad na kosmologii – zejména se očekává, že významným způsobem zpřesní naši znalost temné energie a temné hmoty. V průběhu provozu observatoř například proměří na 250 tisíc pozoruhodných supernov typu Ia („standardních kosmologických svíček“) anebo přesně zmapuje deformace způsobené slabým gravitačním čočkováním u 20 miliard galaxií v celém vesmíru.
Možná se tak dozvíme odpovědi na otázky: Z čeho se skládá temná hmota? Jak funguje temná energie? Kolik je materiálu ve Sluneční soustavě a jaké asteroidy by mohly v budoucnu narazit do Země? Jaká je struktura naší galaxie, jak je v ní rozložená hmota?
Díky tomu, že místa budou snímkována opakovaně, očekávají astronomové, že si na nich všimnou neočekávatelných jevů, jako je například vzplanutí supernov či polykání hvězd černými dírami.
Několik otázek pro Petra Kubánka
Jak dlouho pracujete v Chile? Co konkrétně děláte a co vás na této práci nejvíce baví?
Od 2. března 2020, což byl zajímavý čas – dva týdny po mém přestěhování jsme skončili na home office. Vytvářím a upravuji řídicí systém aktivní optiky primárního a terciálního zrcadla dalekohledu. Většinu času trávím programováním, vymýšlením algoritmů a jejich testováním – ale protože moje programy komunikují se zařízeními hvězdárny, nevyhnu se i nějaké elektrotechnice, užiji znalosti z fyziky a dalších oborů. Nejvíce mě baví, když se podaří něco opravit nebo dokončit a věci fungují jak mají. Dalekohledům a astronomii se věnuji v podstatě celý svůj život, i když nejsem vystudovaný astronom. Práce na něčem, co dává smysl, člověka velmi silně motivuje k tomu, aby ji dělal a dal do výsledku to nejlepší – což je vidět i na ostatních členech týmu, se kterými každodenně spolupracuji.
Jak jste se k této práci dostal? Co byste případně poradil ostatním, kteří by se do Chile rádi dostali?
Postupnými krůčky a budováním kontaktů. Začínal jsem s malým komerčním dalekohledem věnovaným ESA (Evropskou kosmickou agenturou) na hvězdárně v Ondřejově, a postupně se dostal k větším a dražším přístrojům. Největší změna přišla, když jsem se stal zaměstnancem LBT, Velkého binokulárního dalekohledu v Tucsonu v Arizoně. Přebíral jsem práci od „otců zakladatelů", kteří vytvořili ovládací systém pro tento velký dalekohled, první a do teď jediný na světě s dvojicí velkých monolitických zrcadel. Naučit se, jak tenhle systém funguje, bylo v podstatě otázkou přežití, protože to je to hlavní, co umožňuje dalekohledu snímat oblohu. Můj současný zaměstnavatel mě pak přímo s nabídkou práce oslovil, prošel jsem standardním výběrovým řízením a byl jsem přijat. Že jsem se v minulosti věnoval, ještě jako zaměstnanec Fyzikálního ústavu AV, kalibraci detektorů pro jejich kameru, byl asi příjemný bonus, ale doufám, že to nehrálo moc velkou roli.
Vlastně když jsem byl přijímán, nebylo ani zřejmé, že se budu věnovat zrovna aktivní optice. Pro podobnou práci je třeba mimo vědomostí i zájem o obor, který má daný přístroj zkoumat – na programování dalekohledu nechcete najmout geniálního programátora, kterého baví programovat třeba složité bankovní systémy. Příležitostí jak se naučit programovat i jak rozvíjet svůj zájem o svět kolem nás se mi naštěstí dostalo, ať už na gymnáziu, na MFF UK či na Petřínské hvězdárně, dostatek, za což jsem svým učitelům vděčný. A samosebou je třeba mít kolem sebe blízké, kteří se nebojí stěhování a cestování mezi kontinenty.
Jaké informace bude v budoucnu poskytovat observatoř Vera C. Rubin a jak budou dále využitelné ve vědě a průmyslu?
Nejvíce objevů dorazí až s odstupem let. Dalekohled je přehlídkový, kromě toho, jak se obloha mění a zda vedle známých proměnných objektů nejsou ve vesmíru nějaké další proměnné zajímavosti, se nejvíce dozvíme z hlubokých snímků kombinujících získaná data. Ve vědě získaná data snad využití najdou. Co se průmyslu týče, ten se o dost posunul už jenom tím, že z dodávaných součástek byl tým observatoře schopen postavit funkční přístroj. My doufáme, že znalosti, které získáme z provozu dalekohledu, přispějí k dalším pokrokům, využitelným v každodenním životě.
Dalekohled v Chile jste dostavěl, jaké jsou nyní vaše další plány?
Aktuálně bych si rád chvíli odpočinul a vyrazil s manželkou a dcerou někam na dovolenou, pokud možno bez počítače a mobilního telefonu. Co bude, nevím, práce na zlepšování nainstalovaného je stále dost, minimálně chvíli bych se jí rád věnoval. Až tohle dokončím a kód předám v dobrém stavu, poohlídnu se asi někde jinde – svět je naštěstí plný technických problémů, které je velmi lákavé řešit.
Zdroje: Fyzikální ústav AV ČR, Vera C. Rubin Observatory
Foto: NSF–DOE Vera C. Rubin Observatory/NOIRLab/SLAC/NSF/DOE/AURA
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
