Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Nové centrum Clara disponuje s celkovým rozpočtem 1,057 miliardy korun. Cílí na boj s neurodegenerativními onemocněními, zejména Alzheimerovou chorobou, prostřednictvím interdisciplinární spolupráce excelentních českých pracovišť s institucemi z Německa a Francie. Centrum v červnu představilo na konferenci nejen své cíle, ale přineslo i debatu odborníků o současném stavu a budoucnosti léčby Alzheimerovy nemoci.

Podle zprávy WHO z roku 2021 trpělo demencí v tomto roce na celém světě 57 milionů lidí, přičemž každoročně přibude 10 milionů nových případů. V roce 2019 činily globální ekonomické dopady demence 1,3 bilionu dolarů, z toho 50 % připadalo na péči poskytovanou rodinou a příbuznými. Nejvíce postiženy jsou ženy – nejen jako pacientky, ale i jako pečovatelky, které podle průzkumů zajišťují 70 % péče.

Možný důvod nezdaru v léčbě Alzheimerovy choroby – absence klíčových prostředků

„Lidstvo hledá účinný lék na neurodegenerativní onemocnění už téměř sto let. Přestože byly do výzkumu investovány značné prostředky, efektivní léčba zatím neexistuje. Projekt CLARA (Center for Artificial Intelligence and Quantum Computing in System Brain Research, pozn. red.) si proto klade za cíl změnit vědecký přístup k tomuto problému. Celková investice EU a ČR do projektu je významným závazkem, který chceme naplnit využitím technologií, jež dříve nebyly k dispozici. Umělá inteligence, superpočítače, kvantové i hybridní počítače – to vše představuje zcela nové nástroje. Nemůžeme tak vyčítat našim předchůdcům, že účinnou léčbu Alzheimerovy choroby nenašli, když k tomu neměli potřebné prostředky. My je dnes máme, a proto je musíme aktivně využívat a dále rozvíjet. Druhým klíčovým předpokladem je pak zaměřit se na samotné příčiny a původ neurodegenerativních onemocnění. To zahrnuje i snahu porozumět podmínkám, které umožňují optimální fungování neuronů,“ uvedl na konferenci Vít Dočkal z výzkumného ústavu International Neurodegenerative Disorders Research Center (INDRC), hlavní projektový manažer projektu CLARA.

Kromě nového ředitele centra Václava Snášela, rektora VŠB-TUO (rozhovor s Václavem Snášelem o aktivitách centra CLARA si můžete přečíst zde, pozn. red.), a českých zástupců CLARA, tedy Josefa Šivice z CIIRC ČVUT, držitele ERC Advanced Grantu 2022, Branislava Jansíka z VŠB-TUO a Ondřeje Uhera z FNUSA-ICRC, na ní za MŠMT a EK vystoupil také Jakub Uchytil s informacemi týkajícími se dotační podpory pro projekt.

Přečtěte si také

Václav Snášel: V centru CLARA propojíme datové vědce, odborníky na AI a biology s lékaři a etiky

V čele nově vznikajícího výzkumného centra CLARA (Center for Artificial Intelligence and Quantum Computing in System Brain Research / Centrum pro umělou inteligenci a kvantové výpočty v oblasti systémového výzkumu mozku), jehož je ICRC součástí, nově stojí Václav Snášel, současný rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava, zkušený pedagog a renomovaný odborník v oblasti umělé inteligence.

Projekt CLARA spojuje české, německé a francouzské instituce; cílem je v oblasti neurodegenerativních onemocnění pomoci celé Evropě

Koordinátorem celého projektu, kterému Evropská unie poskytuje 357 milionů korun z programu Horizont Evropa a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo financování druhé části rozpočtu z Operačního programu Jan Amos Komenský ve výši téměř 700 milionů korun způsobilých výdajů, je Mezinárodní centrum pro výzkum neurodegenerativních onemocnění (INDRC).

Na české straně se na projektu podílejí VŠB – Technická univerzita Ostrava, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky CIIRC ČVUT v Praze a Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Zahraniční část konsorcia tvoří dvě významné evropské výzkumné organizace – francouzský Paris Brain Institute a německé Leibniz Supercomputing Centre of the Bavarian Academy of Sciences and Humanities. Výzkum v oblasti umělé inteligence navíc probíhá ve spolupráci s pařížským výzkumným ústavem umělé inteligence PRAIRIE-PSAI.

V následujících čtyřech letech se tito partneři mimo jiné zaměří na vybudování inovativní distribuované hybridní výpočetní infrastruktury, tzv. CLARA Testbedu, který bude sloužit pro vysoce výkonné a kvantové výpočty v oblasti neurodegenerace mozku a souvisejících vědeckých témat.

„Tato distribuovaná infrastruktura umožní týmům napříč sektory využít výpočetní výkon k efektivnímu řešení výzkumných otázek. Součástí projektu je také pilotní use-case sloužící k ověřování hypotéz optimálního výkonu mozku spojeného s buněčnou vápníkovou signální kaskádou,“ uvedl Dočkal.

Debata „Mozek, paměť a technologie“ nabídla pohled z praxe na potenciál vědy i překážky v boji s Alzheimerovou nemocí

V moderované debatě s názvem Mozek, paměť a technologie, kterou vedla Jarka Švarcbachová, ředitelka Centra Seňorina, měli účastníci příležitost vyslechnout názory odborníků na nejnovější výzkumy a důvody, proč se inovativní diagnostické metody stále nedaří zavést do běžné lékařské praxe. Diskuse se zároveň zaměřila na aktuální situaci v oblasti neurodegenerativních onemocnění a konkrétní kroky, které je třeba podniknout, aby se výsledky výzkumu dostaly k lidem, kteří je nejvíce potřebují.

Hlavními hosty byli odborníci přímo z praxe – přední neurolog a specialista na Alzheimerovu nemoc Jakub Hort, Šárka Kovandová z Nadace Alzheimer nadační fond a praktická lékařka Iryna Babych z Mladé Boleslavi.

„Inovace a výsledky výzkumu mají v praktickém lékařství nezastupitelnou roli. Ráda bych v této souvislosti vyzdvihla startup, jehož technologie pomáhá lékařům s administrativní zátěží. Díky aplikaci tohoto startupu například umělá inteligence automaticky generuje podklady pro lékařské zprávy,“ uvedla Šárka Kovandová.

Mezi pozitivními vývoji v oblasti boje s neurodegenerativními onemocněními zmínil Jakub Hort nejen nové přístupy v prevenci, ale také dvě nové léčivé látky, které by měly být v blízké době registrovány v Evropě. Jedná se o monoklonální protilátky zaměřené proti beta-amyloidu – bílkovině, jejíž hromadění v mozku je spojováno s rozvojem Alzheimerovy choroby. Tyto léky, pokud budou schváleny, by mohly zpomalit postup onemocnění v jeho raných stadiích a představují významný krok směrem k cílenější léčbě.

Mezi nástroje zaměřené na prevenci byla představena i mobilní aplikace Terrapino – svého druhu první komplexní digitální řešení určené pro screening a prevenci Alzheimerovy choroby.

„Aplikace je určena především pro osoby s mírnými kognitivními potížemi v raném stadiu onemocnění, dále pro jedince s vyšším rizikem rozvoje Alzheimerovy nemoci. Cílovou skupinou jsou ale také lidé, kteří mají s tímto onemocněním osobní zkušenost, a samozřejmě i pečující a blízcí,“ přiblížil aplikaci Jakub Hort.

Terrapino umožňuje uživatelům například výpočet individuálního rizikového skóre a v nejnovější aktualizaci přibude i další diagnostický test. Aplikace je certifikována jako zdravotnický prostředek a obsahuje také doporučení v oblasti životního stylu, zejména stravování, jako součást prevence Alzheimerovy choroby.

Úskalí v oblasti léčby nejen Alzheimerovy choroby – nedostatečná integrace dat

Debata se však nezaměřila pouze na pozitivní příklady. Odborníci otevřeně pojmenovali i klíčové překážky, které brání propojení výzkumu s každodenní praxí – a to jak v oblasti zdravotnictví, tak v podpoře pečujících.

„Problémem je, že některé akademické projekty sice mají vysokou odbornou hodnotu, ale postrádají životaschopnost a udržitelnost v praxi. Na druhé straně komerční projekty někdy nemají dostatečnou odbornou úroveň. Velkou výzvou je také absence digitalizace českého zdravotnictví – máme spoustu důležitých dat roztroušených po jednotlivých ordinacích, které nejsou propojeny, a jejich další využití často komplikuje nutnost získání souhlasu. Výsledkem jsou duplicitní vyšetření, špatná komunikace a neefektivní péče. Jde o systémový problém, který vyžaduje jasnou koncepci a propojení dat napříč celým systémem,“ popsal situaci Jakub Hort.

Na nedostatečnou integraci dat upozornila i Iryna Babych: „Chybí nám integrace například do ambulantních softwarů – aby bylo možné snadno sdílet informace se specialisty nebo výzkumnými pracovišti.“

Součástí diskuse byla také citlivá, avšak velmi důležitá oblast – komunikace s pacientem a jeho blízkými, zejména v souvislosti se sdělováním diagnózy Alzheimerovy choroby a jejího dalšího vývoje.

„Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nejtěžší období často přichází až několik let po stanovení diagnózy, kdy nemoc začne postupovat do pokročilejších stádií. V této fázi je potřeba rodině citlivě oznámit, že léčebné možnosti se vyčerpaly a další postup je omezený,“ uvedl Jakub Hort.

Konference představující centrum CLARA proběhla 13. června 2025 v CIIRC ČVUT.

  • Autor článku: ano
  • Zdroj: VědaVýzkum.cz
Kategorie: Věda