Avast podpoří výzkum Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze zaměřený na umělou inteligenci a strojové učení v kyberbezpečnosti. Jde o první spolupráci mezi byznysem a akademickou sférou v tomto oboru v Česku.
Aktuálním trendem ve vědě je otevřený přístup k vědeckým výsledkům. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy se rozhodla prověřit, jak jsou na tom autoři UK s otevřeným publikováním a sestavila žebříček svých open access šampionů. V jeho čele se umístil profesor Michal Hocek z Přírodovědecké fakulty. Výhody a úskalí otevřeného přístupu komentuje v rozhovoru pro online magazín Univerzity Karlovy iForum.
Od rozhodujícího referenda o odchodu Velké Británie z Evropské unie uběhly už víc než tři roky. Snahy o odchod plné zvratů a politických překvapení zatím ovšem úspěch nepřinesly – a nad výsledkem nejnovějšího prodloužení lhůty do prosince 2019 stále visí otazník. Nejistota neprospívá ani britské vědě.
Akademie věd ČR pokračuje v programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii Lumina quaeruntur ve výši až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let udělila vybraným mladým akademikům předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.
Akademie věd ČR uspořádala v pondělí 4. listopadu 2019 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konferenci, na níž představila vybrané aktivity a výzkumné výsledky v rámci Strategie AV 21. Cílem konference s názvem Špičkový výzkum ve veřejném zájmu bylo upozornit na témata, v nichž akademici mohou poskytnout politikům expertizu pro rozhodování a široké veřejnosti celou řadu užitečných informací.
Přinášíme vám další ze série rozhovorů s držiteli vědecké ceny Francouzského velvyslanectví v Praze. Michal Kolář strávil několik let v zahraničí, v současnosti je zpátky v Praze, kde působí na Vysoké škole chemicko-technologické. Za svou činnost byl v roce 2012 oceněn Cenou Jean-Marie Lehna za chemii. Jak si představuje, že by věda mohla vypadat v budoucnu? A jak se liší přístup vědců ve Francii od těch v Čechách?
Žebříček agentury Reuters, který pravidelně srovnává vysoké školy podle inovací, ovládají americké univerzity. Mezi evropskými školami se ve srovnání nejlépe umístila belgická Katholieke Universiteit Leuven. Česká instituce v žebříčku zatím schází.
Co mohou diplomati udělat pro vědu a vědci pro diplomacii? Jaká je vlastně role vědeckých ambasadorů? A jak více rozvinout mezinárodní spolupráci a podporovat výzkumné infrastruktury? To byla hlavní témata dvoudenního fóra nazvaného Danube Academies Conference, které se odehrálo minulý týden v prostorách Akademie věd ČR v Praze.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo výsledky veřejné soutěže VES19USA v programu INTER-EXCELLENCE, podprogramu INTER-ACTION. Peníze na spolupráci s partnery v USA získá 56 výzkumných organizací.
Strana 450 z 748