Akademie věd ČR uspořádala v pondělí 4. listopadu 2019 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konferenci, na níž představila vybrané aktivity a výzkumné výsledky v rámci Strategie AV 21. Cílem konference s názvem Špičkový výzkum ve veřejném zájmu bylo upozornit na témata, v nichž akademici mohou poskytnout politikům expertizu pro rozhodování a široké veřejnosti celou řadu užitečných informací.
Akce se konala pod záštitou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu za účasti jeho místopředsedy poslance Lukáše Bartoně. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve své úvodní řeči připomněla okolnosti vzniku Strategie AV 21 v době předsednictví jejího předchůdce Jiřího Drahoše. V kontextu snižování rozpočtu tehdy vznikla potřeba více informovat širokou veřejnost o praktických dopadech výzkumu realizovaného v ústavech Akademie věd ČR a schopnosti zabývat se aktuálními společenskými problémy.
„Vzhledem k tomu, že Akademie věd financuje programy z institucionálních prostředků, tak se k nim váže relativně malá byrokracie a poměrně velká flexibilita, což považujeme za velkou výhodu“, uvedla Eva Zažímalová a připomněla i koncept takzvaných Avexů – stručných dokumentů zabývajících se popisem příčin a řešení konkrétního problému pro potřeby rozhodovatelů, v jejichž zveřejňování chce Akademie věd pokračovat i v budoucnu. Zároveň pokračuje v navazování spolupráce s jednotlivými orgány státní správy - v nedávné době uzavřela memoranda o spolupráci například s Ministerstvem financí nebo Ministerstvem zdravotnictví.
Strategii AV 21 v současné době tvoří celkem 18 tematických programů, které od příštího roku rozšíří dalších šest, což umožní stoprocentní zapojení všech pracovišť. Osm vybraných programů a jejich výsledky na konferenci představili jejich koordinátoři. Například v rámci programu Účinná přeměna a skladování energie již bylo několik postupů úspěšně komercionalizováno. Jeho koordinátor Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky AV ČR upozornil také na aktuálně vznikající studii k tématu skleníkových plynů, v níž vědci bez snahy o interpretaci shrnují aktuální stav vědeckého poznání v této oblasti.
Další z představených programů nese název Potraviny pro budoucnost a reaguje na zvyšující se počet lidí na Zemi a problémy se změnou klimatu. Vědci v čele s Jaroslavem Doleželem z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v něm usilují o pokrok ve čtení genomů rostlin a jejich klonování a vypracovávají nové metody, které mají potenciál urychlit a usnadnit šlechtění rostlin.
V souvislosti s programem Přírodní hrozby byl zase zmíněn jeden ze zajímavých výstupů pro veřejnost, kterým je série dokumentů s názvem Tiché hrozby odvysílaná Českou televizí.
Po konferenci následovala vernisáž výstavy, která poslancům přiblíží témata Strategie formu informačních panelů. V prostorách Sněmovny bude k dispozici do 8. listopadu 2019.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
