facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Vědci nabízejí politikům expertizu

25. 2. 2019
Vědci nabízejí politikům expertizu

Akademie věd ČR začíná vytvářet pro zákonodárce stručné svodky podkladů ke složitým problémům, jako jsou Big Data, sucho nebo pokroky v genetické modifikaci. Vzorem jsou slavné POSTnotes, které užívají britští poslanci.

Žijeme v době, kdy raketově narůstá objem dat kolem nás: videa, fotky, e-maily, shluky informací o pacientech i občanech. „Již v roce 2013 bylo odhadováno, že globálně obíhá zhruba 4,4 trilionu GB dat, což v přepočtu na každého člověka planety představovalo v průměru objem dat 120 filmů na DVD,“ píše se v letáčku k tématu tzv. Big Data.

Čtyřstránková svodka podkladů nese logo AVex, což je složenina ze zkratky Akademie věd ČR a expertního stanoviska. Prvním je právě téma velkých dat, jež má sloužit jako stručný „manažerský přehled“ pro poslance a senátory. A kdo by chtěl o trendech vědět víc, najde na poslední straně kontakt na profesora Emila Pelikána z Ústavu informatiky AV. „Smyslem je nabídnout zákonodárcům nezávislá, odborná a přitom stručná stanoviska ke složitým společenským problémům,“ řekla Lidovým novinám Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Před pár lety se při návštěvě britského parlamentu seznámila s činností úřadu Parliamentary Office of Science and Technology (POST), jenž vydává svodky ke komplexním tématům. Říká se jim POSTnotes. Vyšlo jich dosud 592 a věnují se klimatickým změnám, odolným chemickým polutantům, jaderné energetice, klonování či kyberbezpečnosti.

„Čeští účastníci byli překvapeni, kolik vědeckých faktů a podpůrných dokumentů k tvorbě legislativy kancelář POST členům obou komor britského parlamentu poskytuje. Nejvíc je zaujaly právě stručné zprávy o vědeckých tématech, o kterých se v britském parlamentu jedná,“ řekl Lidovým novinám Otakar Fojt, vědecký diplomat z britské ambasády v Praze. První podklad vyšel před třiceti lety a věnoval se ozařování potravin.

V září 2017 přijela do českého Senátu referovat i britská expertka Sarah Bunnová. „Mám z českobritské spolupráce radost a těším se na další AVexy a šíření vědecky ověřených a relevantních informací jak pro zákonodárce, tak pro veřejnost,“ uvedl Fojt.

Každý měsíc složité téma

Akademie věd nachystá nové díly zhruba jednou měsíčně; po velkých datech přijde na řadu „sucho“ a pak i téma kvality pitné vody. „AVexy dodáme zákonodárcům v tištěné podobě, vždy v rozsahu čtyř stránek. Máme i speciální webovou stránku, kam budeme AVexy ukládat,“ řekl mluvčí Akademie věd Jan Martinek. Britové též nabízejí publikované studie na internetovém úložišti, takže jsou nadále k dispozici zájemcům o daná témata – i pro boj s „fake news“.

„Tohle je zajímavé. Chtělo by to řešit obdobně jako britský model: elektronickým úložištěm dokumentů,“ hodnotil první AVex hejtman a poslanec Ivo Vondrák (za ANO), bývalý rektor Vysoké školy báňské v Ostravě.

I dle předsedy ODS a exrektora Masarykovy univerzity v Brně Petra Fialy jde o „přehledný podklad“, který lze – jako každý kvalifikovaný a přitom stručný přehled – považovat za užitečný.

Podle nynějšího rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka v Česku chybí politická rozhodnutí na základě expertizy. „Vítám jakékoliv odborné podklady,“ uvedl Bek, jenž je i senátorem. Spolupráci Akademie věd s parlamentem prosazoval už její předchozí šéf Jiří Drahoš. „Jsem přesvědčen, že podklady od kolegů vědců budou užitečné, a sám na ně budu upozorňovat,“ řekl Lidovým novinám senátor Drahoš.

„Zákonodárcům chceme poskytovat konzistentní informace a nestranné znalosti o konkrétním problému a možnostech řešení,“ řekla Zažímalová za Akademii věd, jež již dříve uzavřela s parlamentem memorandum o spolupráci.

 

Autor: Martin Rychlík

Článek vyšel 7. 2. 2019 v Lidových novinách.