Technologické firmy obvykle vznikají ve velkých městech, přesto ale existují výjimky, jako třeba firmy Crytur a TOPTEC v Turnově, či biotechnologická společnost Contipro, která sídlí v Dolní Dobrouči. Všechna tato centra se dlouhodobě potýkají s otázkou, jak přilákat odborníky.
Zároveň však ukazují, že propojení s místní komunitou i aktivní spolupráce s obcemi může být klíčem k udržitelnému rozvoji mimo hlavní vědecká centra.
Klenot v Českém ráji
Většina inovativních firem vzniká ve velkých městech, kde je občanská vybavenost a blízkost univerzit, se kterými mohou centra spolupracovat. Některá z nich však najdeme i v menších městech či obcích, jako je například Turnov v Českém ráji. Zde sídlí centra Crytur a TOPTEC. Firma Crytur se zabývá výrobou a výzkumem umělých krystalů, centrum TOPTEC zase výzkumem optických systémů.
Obě inovativní centra mají mnoho společného nejen v oblasti výzkumu, ale i ve strategii, jak přilákat své zaměstnance. A i když mají rozdílné možnosti, jak podporovat komunitní život v Turnově, obě jsou velice aktivní. Starosta Turnova Tomáš Hocke uvádí: „Je pro nás klíčové, aby lidé, kteří pracují v Cryturu a TOPTECu chtěli bydlet v Turnově nebo jeho okolí. Dlouhodobě se snažíme o rozsáhlou, kvalitní a udržitelnou občanskou vybavenost města, která může sloužit nejen jeho občanům, ale i širšímu regionu. Rádi bychom, aby byl Turnov vnímán jako klidný přístav v rozbouřeném moři – světě, kam lidé zamíří v okamžiku, kdy chtějí založit svou rodinu nebo jen tak plnokrevně žít.“
Město Turnov s necelými 15 tisíci obyvateli bylo již od prehistorických dob místem zpracování drahých kamenů, které se nachází v Českém ráji i Podkrkonoší. Obyvatelé se nejprve zabývali spíše broušením a zpracováním drahých kamenů a krystalů, až postupem času začali krystaly vyrábět. Významnou osobností byl Jan Kašpar, zakladatel a ředitel Ústavu pro výzkum drahokamů v Turnově, který reálně položil základy turnovského technického kamenářství. Broušení drahých kamenů je vysoce specializovaným rukodělným odvětvím, jehož kořeny sahají ve zdejším regionu až do 16. století.
Jako jediné české město a jako druhé v celé Evropě měl Turnov od roku 1884 speciální odbornou školu zaměřenou na zpracování drahých kamenů. Střední škola Špéra existuje dodnes a má pět studijní oborů. V roce 2023 byla turnovská tradice zpracování drahých kamenů zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. V neposlední řadě Turnovské muzeum disponuje druhou největší sbírkou minerálů v Česku.
Crytur, specialista na výrobu krystalů
Firma Crytur je v současnosti rodinná firma historicky svázaná s Turnovem a oddělila se v roce 1998 od známé firmy Preciosa. Její počátky však sahají až do roku 1935 a navazují na Výzkumnou stanici pro ověřování pravosti drahých kamenů a Výzkumný institut drahých kamenů, který vznikl v roce 1943, a zabýval se jejich umělou výrobou.
Nyní je firma Crytur celosvětově uznávána jako poskytovatel specifických a integrovaných řešení na bázi krystalů pro vědu a průmysl po celém světě. Vyrábí umělé krystaly, které tvoří jádra elektronových mikroskopů, medicínských laserů či detektorů pro výrobu čipů po celém světě. Zaměřují se také například na výrobu detekčních jednotek pro elektronové mikroskopy. Společnost se dále orientuje i na koherentní aplikaci materiálů a vlastní výzkum a vývoj, jehož výsledkem je nejen široká škála detektorů a zařízení na bázi krystalů, ale také nové materiály. Crytur dlouhodobě spolupracuje s řadou akademických institucí, kterým poskytuje prvotřídní zázemí po výzkumné i personální stránce.
Důkazem úspěšnosti firmy je i ocenění majitele firmy Jindřicha Houžvičky, který se stal EY Podnikatelem roku 2023 Libereckého kraje.
Firma své budoucí kolegy do vývojového týmu hledá už v průběhu jejich studia. Účastní se různých fakultních akcí zaměřených na prezentaci společností nebo veletrhů pracovních příležitostí. Podporují i akce pořádané studentskými spolky, například Noc na Jaderce, kterou pořádá Studentská unie jaderky ČVUT. Manažer firmy Jan Bitman poukazuje na to, že je těžké najít člověka, jehož studijní zaměření by reálně odpovídalo popisu práce na vývojových projektech. „Často se stává, že s našimi budoucími vývojáři začínáme spolupracovat už v průběhu jejich studia. Když dostudují, mají už celkem jasnou představu o svém zaměření v Cryturu a o tom, na čem u nás mohou pracovat. Přestože máme v Liberci Technickou univerzitu, obory, které se u nás spíš uplatní, zde nejsou a budoucí pracovníky tak ,lovíme´spíš v Praze.“
Firma každoročně vyhlašuje soutěž o nejlepší diplomku v materiálových vědách – Cena Crytur – a finančně odměňuje diplomanty a vedoucí prací. I to vnímají jako cestu k chytrým a schopným potenciálním kolegům.
Při přesunu nových zaměstnanců do Turnova se firma snaží být nápomocná například při hledání bydlení. „Turnov je dlouhodobě vyhlašován jako jedno z nejlepších míst k životu v ČR a pravdou je, že mladé lidi sem táhne dobrá občanská vybavenost, blízkost přírody (Český ráj, Jizerky) a skutečnost, že i tak bydlíte 35 minut cesty po dálnici od Černého Mostu v Praze.“ vyzdvihuje Jan Bitman. Díky krátké dojezdové vzdálenosti má firma i mnoho vývojářů, kteří chtějí denně dojíždět z Prahy.
Firma se zapojuje i do lokálního života a spolupracuje s vedením města. Podporuje hlavně sportovní aktivity (například finančně přispěla k postavení turnovského pumptracku; finančně podporuje místní ledový stadion, bazén a další sportoviště), podporuje různé sportovní akce hmotnými cenami a každoročně pomáhá organizovat místní Den dětí. Organizuje Den otevřených dveří, exkurze školám i nejrůznějším zájmovým spolkům a v neposlední řadě dlouhodobě spolupracuje s místním Muzeem Českého ráje. Manažer firmy o spolupráci s městem dodává: „O dobrém vztahu s městem svědčí i podpora starosty a zastupitelstva, která předloni určitě přispěla ke skutečnosti, že jsme jako jedna ze dvou firem v ČR získali od vlády investiční pobídku.“
Spolupráce s vedením města se firmě vyplatí, protože přináší řadu výhod, jak popisuje starosta Turnova Tomáš Hocke: „Snažíme se při návštěvách a politických jednáních na jejich činnost upozorňovat, a to jak v rámci regionu, tak i v rámci České republiky. Město aktivně podporovalo snahu o získání vládní pobídky na vybudování superčistých prostor. Snažíme si vyjít vstříc v rámci rozvojových potřeb firmy a města.
Přečtěte si také:
„Technoparky krachují i přes stamilionové dotace ze státní kasy.” „Kamarádi se rozhádali a projekt VTP za 400 milionů zkrachoval.” „Od problematické dotace k insolvenci.” „Půlmiliardová investice zkrachovala, park je na prodej.” To je několik mediálních titulků z mnoha, které poukazovaly na fiasko s některými vědeckotechnickými parky (VTP), které v Česku vznikly. Pokud jsou však vědeckotechnické parky správně nastavené, mohou být pro spolupráci akademického a soukromého sektoru klíčové.
TOPTEC, inovátor v optických oborech
Na dlouholetou tradici opticky orientovaného výzkumu navazuje turnovský TOPTEC, výzkumné centrum, které vzniklo v roce 2010. Jako součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR historicky navazuje na optické dílny Akademie věd, které v Turnově působily od 50. let minulého století.
TOPTEC se zabývá výzkumem optiky, optoelektroniky a aplikovaným výzkumem v této oblasti. Nyní má tři oddělení: Oddělení optických systémů, Oddělení optických procesů a Oddělení výzkumu spektroskopie a metrologie. Centrum se podílí na řešení řady mezinárodních projektů, například v oblasti metrologie, vývoje družicových i pozemních optických systémů pro výzkum kosmu či výzkumu nových metod ultrarychlé a nelineární spektroskopie na bázi tzv. komprimovaného snímání. Z tohoto výzkumného centra také pochází jedinečná optická soustava, která byla součástí družice Solar Orbiter.
Díky spolupráci s celou řadou průmyslových subjektů na vývoji systémů a zařízení nejen pro metrologii, automatizaci či kontrolu výroby dokáží propojovat akademickou a průmyslovou sféru. TOPTEC zmíněné propojení bere jako klíčové. Pro studenty i zaměstnance je také důležité, že je centrum součástí Akademie věd ČR, které jí usnadňuje zapojení do mezinárodních i národních programů, včetně těch z oblasti vesmírného výzkumu, jak vyzdvihuje koordinátorka projektů centra Dana Marková: „Nedávno jsme například získali prestižní ERC Consolidator grant, spolupracujeme v rámci projektů TA ČR a GA ČR a máme silné napojení jak na průmysl, tak na akademickou sféru. Pro zájemce se vzděláním v oblasti optiky, optoelektroniky, spektroskopie, tenkých vrstev či metrologie představuje centrum TOPTEC ideální pracovní příležitost.“ Důkazem kvalitní spolupráce centra s univerzitami dokazuje i úspěch Jiřího Junka, který získal 2. místo v soutěži Wernera von Siemense 2024 za svou disertační práci.
TOPTEC se snaží brát shánění nových zaměstnanců jako příležitost. „Spolupracujeme dlouhodobě s vysokými školami (např. Technickou univerzitou v Liberci), kde naši výzkumní pracovníci přednášejí. Účastníme se burz a veletrhů pracovních příležitostí, nabízíme stáže, spolupráce na diplomových a doktorských pracích, a udržujeme kontakt se studenty i absolventy už během jejich studia. To nám umožňuje vychovávat si budoucí kolegy „od základů“ a zároveň navazovat smysluplné mosty mezi vzděláváním a praxí.“ uvádí Dana Marková.
Vedení centra věří, že nabízí atraktivní náplň práce, špičkové technologie a přátelské pracovní prostředí. Zaměstnanci TOPTECu dojíždějí například z Liberce, Jablonce nad Nisou nebo z Prahy, a pokud to okolnosti dovolují, tak mohou pracovat na dálku. Zájemcům se výzkumné centrum také snaží pomoci s orientací v regionu, doporučit možnosti bydlení a být celkově nápomocné při případném stěhování a následné adaptaci. Přestože je TOPTEC výzkumné pracoviště veřejné instituce, a tudíž má omezené prostředky, i tak se snaží s městem Turnov i s místními školami spolupracovat a být v regionu aktivní. Pořádají například popularizační akce, dny otevřených dveří, exkurze pro základní i střední školy, a jejich vědci se pravidelně účastní různých vzdělávacích aktivit. Spolupracují také se Střední odbornou školou v Turnově, kde podpořili vznik oboru Jemný mechanik (optik), dále pak se Střední průmyslovou školou v Liberci, kde studentům nabízí zapojení se do aktivit centra v rámci praxí.
„I když tedy přímo neinvestujeme do komunitního života či školství ve smyslu infrastruktury, snažíme se přispívat tím, co umíme nejlépe – vědou, technickým know-how a inspirací pro mladé lidi, kteří by se třeba jednou mohli stát našimi kolegy,“ dodává Dana Marková.
I zde si starosta města Tomáš Hocke úzkou spolupráci s TOPTECem chválí. „Město se snažilo dlouhodobě pomoci TOPTECu získat pozemek pro stavbu nového výzkumného centra, což se nakonec podařilo. Rovněž aktivně propagujeme jejich činnost v rámci regionu i České republiky. Společně s Libereckým krajem a AV ČR jsme účastníky memoranda o výstavbě nového výzkumného centra.”
Přečtěte si také:
Roderick Barker stál u zrodu brněnského Technologického parku. Do Brna byl vyslán z Londýna v roce 1997 jen na tři měsíce. Zůstal však dodnes. Přilákal sem obrovské zahraniční firmy, které rozvíjely naši tradici v elektronových mikroskopech, ale i počítačové firmy jako IBM, které mají miliardové obraty. Nyní zahradničí na Vysočině a říká, že je zcela spokojen „tady a teď“.
Contipro: prostory byly levné, tak to zkusili
Inspirativní je i příběh Vladimíra Velebného, majitele firmy Contipro, která sídlí v malé obci Dolní Dobrouč v Pardubickém kraji. Firma Contipro byla založená v roce 1990, krátce po revoluci, a nyní patří mezi světové lídry ve výrobě a výzkumu kyseliny hyaluronové. Contipro zaměstnává přes 300 lidí, z toho třetina pracuje ve výzkumu a vývoji. Svoje výrobky vyváží do 70 zemí světa a nabízí celou škálu produktů: léčivé látky, látky proti stárnuté pleti, prostředky na hojení ran, doplňky stravy, produkty pro zvířata, zařízení pro nanotechnologie, formy hyaluronanu a i speciality hyaluronanu.
Contipro nemá tak dalekou historii jako inovativní centra v Turnově, ale i tak už je neodmyslitelnou součástí obce. Firma se přestěhovala v roce 1992 do areálu bývalého Jednotného zemědělského družstva. Vladimír Velebný sám uznává, že to nebyl jeho cíl, ale prostory byly levné, tak to zkusili.
Jak se firmě daří přitahovat talentované odborníky, když je vzdálena od velkých center? Na to má firma velice komplexní strategii. Její podstatu přibližuje personální ředitelka Tereza Kučerová: „Contipro nabízí možnost samorozvrhování pracovní doby tak, aby si zaměstnanci přizpůsobili pracovní tempo svým potřebám. Sice nenabízí práci na dálku, ale právě flexibilita pomáhá oslovit uchazeče i ze vzdálenějších měst, jako jsou Hradec Králové, Pardubice, Šumperk nebo Chrudim." Neodmyslitelou součástí strategie je spolupráce se středními a vysokými školami prostřednictvím exkurzí, stáží, trainee a doktorandských programů, prostřednictvím kterých představují mladým lidem nejen firmu, ale i region jako místo pro kvalitní život. Dále svým zaměstnancům firma usnadňje relokaci a začlenění do nového prostředí tím, že nabízí pronájem firemních bytů i přehled volných nemovitostí v okolí, pomáhají s hledáním práce pro partnery, což zvyšuje atraktivitu regionu pro celé rodiny. Firma rodičům malých dětí umožňuje částečné úvazky, které usnadňují skloubení práce a rodinného života.
To, že Contipro už neodmyslitelně patří do zdejší lokality, dokazuje jejich aktivní zapojení do zlepšování komunitního života. „Úspěch naší společnosti je neoddělitelný od prosperity celé lokality, a proto dlouhodobě investujeme do místní komunity. Zřídili jsme vlastní školku a první stupeň základní školy, čímž podporujeme kvalitní vzdělávání a rodinné zázemí. Do budoucna chceme ještě více posilovat komunitní život a zvyšovat atraktivitu Dolní Dobrouče pro nové obyvatele. Naším cílem je nejen přilákat kvalitní pracovníky do naší společnosti, ale také podpořit rozkvět a udržitelný růst celé lokality jako takové,“ dodává Tereza Kučerová.
To potvrzuje i starosta obce Zdeněk Trkovský, který si vzájemnou spolupráci nemůže vynachválit. „S panem zakladatelem Velebným máme velice dobré vztahy. Vzájemně si vycházíme vstříc. Firma Contipro přispívá obci například finančně: v poslední době na počítače do místní školy nebo na saunu do mateřské školy; zároveň pak pořádají exkurze pro školáky, hlavně deváťáky, aby jim ukázali, jakým směrem se mohou vydat.“ Starosta také poukazuje na to, že jsou sice malá obec, ale mají veškerou občanskou vybavenost. Mají školku, školu až do 9. třídy, doktory, lékárnu, obchody a mohou také zaměstnancům firmy nabídnout byty nebo pozemky. Obec si zakládá na tom, aby zde bylo kulturní vyžití. „Právě tímhle se nejvíce snažíme firmě pomoci, aby byla obec pro zaměstnance atraktivní a chtěli se k nám i přistěhovat.“ doplňuje starosta.
I když jednotlivá inovativní centra mají rozdílné podmínky, všechna se aktivně zapojují do místních komunitních životů měst a obcí, a mají promyšlené strategie na to, jak nejlépe motivovat své zaměstnance pro dojíždění či přistěhování se třeba i do menšího města nebo obce.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
