Téměř polovina českých vysokoškoláků neví, zda jejich univerzita má oficiální pravidla týkající se používání umělé inteligence a jen malá část studujících zná obsah pravidel. To ukazuje výzkum vědců z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jaké AI nástroje čeští vysokoškoláci nejčastěji používají? Google Translate, poté DeepL Translate a následně Chat GPT. Dvě třetiny studujících uvedly, že za AI nástroje nechtějí platit.
Umělá inteligence se během posledních let stala běžnou součástí univerzitního prostředí. S tímto prudkým rozvojem přicházejí otázky, jak s ní ve vzdělávání nakládat eticky a zodpovědně. Pilotní výzkum o používání nástrojů a aplikací AI mezi českými vysokoškoláky a vysokoškolačkami na tuzemských univerzitách přináší cenný vhled do toho, jak studující AI používají, jaké mají postoje k její etice a jak se v této oblasti orientují.
Na výzkumu pracovala Kateřina Turková a Irena Prázová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a poté několik odbornic a odborníků z dalších institucí – Veronika Krásničan a Pavel Turčínek z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity a Tomáš Foltýnek z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Výsledky publikoval prestižní magazín International Journal for Educational Integrity.
Jak a proč
Nejpoužívanějším nástrojem byl dle respondentů a respondentek dotazníkového šetření Google Translate, který denně používalo 17 % dotazovaných. Následuje DeepL Translate (15 %), v době výzkumu volně dostupný Chat GPT 3.5 (14 %) a v té době placený Chat GPT 4 (11 %) a Grammarly (8 %). Dvě třetiny studujících uvedly, že za AI nástroje platit nechtějí. Ochotu investovat do pokročilých verzí projevovali především studující technických a ekonomických oborů a práva, zatímco ti z pedagogických, veterinárních či zemědělských fakult byli zdrženlivější. Muži byli přitom ochotnější investovat do AI nástrojů než ženy.
Data ukazují, že většina respondentů a respondentek využívala nástroje umělé inteligence především k jazykové a písemné podpoře při studiu. Například 73 % studujících používalo AI k překladu a 63 % ke korektuře (proofreadingu) textů. To naznačuje, že studující využívali AI hlavně k překonávání jazykových obtíží a ke zpřesnění psaného projevu. Méně z nich pak používalo AI k vyhledávání literatury (30 %) nebo ve volném čase mimo studium jako takové (11 %). „Celkově studující využívali umělou inteligenci spíše ke zvýšení efektivity práce a opravě chyb než k hlubšímu výzkumu,” shrnuje výzkumnice Kateřina Turková.
Hranice etiky
Studující vnímali etický aspekt u používání AI především z pohledu otázky autorství a autorských práv. Tradiční nástroje jako překladače či nástroje vypomáhající s gramatikou považovali za běžné a přijatelné, zatímco nové generativní aplikace často vzbuzovaly pochybnosti a obavy z podvádění.
Téměř polovina (49 %) dotázaných si nebyla jistá, zda jejich univerzita má oficiální pravidla týkající se používání umělé inteligence. Patnáct procent respondentů a respondentek vědělo, že takové pokyny existují, necelá čtvrtina o jejich existenci věděla, ale neznala jejich obsah, a 12 % uvedlo, že žádné pokyny či pravidla neexistují. O existenci a účinnosti univerzitních pravidel z hlediska studijních programů byli nejlépe informováni studující oborů informačních a komunikačních technologií, sociálních věd, žurnalistiky a informačních studií a služeb (přibližně 42 % respondentů a respondentek z těchto oblastí).
Výzkum ukázal, že většina českých studentů a studentek by uvítala více informací o tom, jaké nástroje umělé inteligence mohou při studiu využívat a za jakých podmínek. Nedostatečná komunikace univerzit o oficiálních pravidlech podle studie přímo souvisí s nejistotou studujících ohledně etického používání AI.
Lépe pochopit
České univerzity reagovaly na nástup AI různě – v době realizace výzkumu již některé vytvořily doporučení nebo upravily podobu závěrečných prací, jiné naopak přístup studujících k AI omezovaly. Autorky a autoři upozorňují, že právě jasná a srozumitelná pravidla mohou zásadně ovlivnit, jak studující etiku používání AI vnímají. Doporučují proto univerzitám realizovat informační kampaně a praktické workshopy, které by studujícím pomohly lépe pochopit, jak AI používat odpovědně a v souladu s akademickými pravidly.
Výzkum je jednou z prvních komplexních sond, která mapuje vztah českých vysokoškoláků a vysokoškolaček k umělé inteligenci a jejich potřebu opory v univerzitní komunikaci. Jak autoři a autorky uzavírají, jde o výchozí bod pro další, hlubší zkoumání proměn, které AI do českého vysokoškolského vzdělávání přináší. „Studie mapovala situaci v roce 2023, kdy začínaly otázky spojené s využitím nástrojů generativní AI v českém akademickém prostředí výrazněji rezonovat,“ uvádí Irena Prázová a dodává, že tým aktuálně pracuje na výzkumu s novými daty, která plánuje s aktuálně prezentovanými výsledky komparovat.
Zdroj: Univerzita Karlova
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
