Co brání lepší spolupráci vysokých škol a firem?

Velký potenciál, ale nízký tlak na změnu

Od roku 2016 mají české vysoké školy možnost profilovat své studijní programy na akademické a profesní. Cílem bylo přiblížit výuku praktickým potřebám trhu. Současná situace však ukazuje, že počet profesních programů se nezvyšuje. Společenské předsudky a nedostatečný tlak na změny udržují propast mezi teorií a praxí a brání rozvoji efektivní spolupráce.

Podobná situace panuje i v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVal). Akademické instituce disponují obrovským potenciálem – od špičkových vědeckých poznatků po unikátní infrastrukturu. Tento potenciál však často naráží na bariéry, které brání přenosu výzkumu do praxe. Pro české firmy, které chtějí držet krok s globální konkurencí, je přitom spolupráce s vysokými školami klíčová pro přenos výzkumných výsledků do praxe.

Proč je spolupráce klíčová?

Je zjevné, že je potřeba zlepšit spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a podniky, což podporuje i Svaz průmyslu a dopravy, který zdůrazňuje význam této spolupráce. Připomíná, že je to základní pilíř pro budoucnost českého hospodářství a vzdělávacího systému. Proto zpracoval analýzu, která zkoumá překážky i osvědčené příklady dobré praxe. Zjištění vycházejí z dostupných dat a více než 60 rozhovorů se zástupci vysokých škol a firem. Inspiraci přinášejí také zahraniční zkušenosti, například z Německa či Dánska, kde funguje dlouhodobá úspěšná spolupráce mezi akademickou a podnikatelskou sférou.

Důležitým cílem této analýzy bylo navrhnout legislativní i nelegislativní opatření, která by mohla spolupráci zlepšit, a tím posílit konkurenceschopnost České republiky. Součástí aktivit bylo také uspořádání minikonference pro firmy, vysoké školy a další aktéry, na níž byly výsledky analýzy prezentovány a diskutovány konkrétní kroky k implementaci doporučení.

Bariéry spolupráce

Analýza, kterou zpracovalo Centrum pro studium vysokého školství, odhalila několik klíčových překážek, které brání rozvoji užší spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky:

1. Kulturní a institucionální rozdíly: Odlišné cíle a očekávání často vedou k nesouladu mezi akademiky a firmami.
2. Finanční omezení: Zejména malé a střední podniky mají omezené prostředky na financování dlouhodobých projektů.
3. Problematická udržitelnost: Chybí návazné financování a udržitelnost projektů vyžadujících dlouhodobou podporu.
4. Administrativní a legislativní zátěž: Složitá byrokracie spojená s projekty výzkumu a vývoje odrazuje mnohé od zapojení.
5. Nedostatečné systémové nastavení a podpora na straně VŠ: Chybějící efektivní mechanismy, jako jsou personálně zajištěné transferové kanceláře, komplikují spolupráci.
6. Právní překážky: Problematická je zejména ochrana duševního vlastnictví a složitá licenční řízení.

Jak zlepšit spolupráci?

Analýza, financovaná na základě § 320a pism, a) Zákoníku práce, přináší řadu doporučení zaměřených na všechny aktéry – vysoké školy, firmy i státní správu.

Vysoké školy by měly:

• Aktivně propagovat své možnosti spolupráce a jasně definovat cíle.
• Motivovat akademické pracovníky k zapojení do projektů s firmami.
• Posílit zapojení odborníků z praxe do výuky.
• Rozvíjet transferové kanceláře jako klíčový bod kontaktu s firmami.

Firmy by měly:

• Nastavit dlouhodobé strategie spolupráce s vysokými školami.
• Nabízet kvalitní stáže pro studenty i akademiky.
• Aktivně se zapojovat do tvorby studijních programů a podporovat doktorandy.

Stát by měl:

• Vybrat klíčové priority v podpoře spolupráce a dlouhodobě je financovat.
• Sjednotit a zjednodušit byrokracii spojenou s projekty výzkumu a inovací.
• Zavést jasná pravidla v oblasti profesních doktorátů a ochrany duševního vlastnictví.

Inspirace ze zahraničí

Země jako Německo nebo Dánsko ukazují, jak lze tuto spolupráci efektivně organizovat. Také například irské klastry SSPC a NIBRT, zaměřené na farmaceutický a biotechnologický výzkum, propojují akademickou sféru s průmyslem. Polsko zase přináší inspiraci v podobě implementačních doktorských programů, kde studenty vede jeden mentor z akademického prostředí a druhý z firmy.

Cesta k využití potenciálu

Spolupráce mezi vysokými školami a firmami má obrovský potenciál, což potvrdily i výsledky analýzy, ale dosud je jen částečně využitý. Svaz průmyslu a dopravy ČR zdůrazňuje, že je třeba téma řešit systémově, aby bylo partnerství mezi akademickou a podnikatelskou sférou dostupné nejen pro zkušené hráče, ale pro mnohem širší spektrum firem.

Pokud se podaří odstranit identifikované bariéry, Česká republika získá nejen kvalitnější vzdělávací systém, ale i silnější a inovativnější hospodářství schopné obstát v globální konkurenci.

Sociální dialog jako základ úspěšné spolupráce

Kromě systémových opatření a legislativních změn je pro zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a firmami klíčový také otevřený a efektivní sociální dialog. Ten umožňuje vzájemnou výměnu potřeb, očekávání a zkušeností mezi akademickou sférou, podniky a státní správou.

Svaz průmyslu a dopravy ČR v této oblasti dlouhodobě působí jako prostředník a moderátor diskusí mezi všemi klíčovými aktéry. Právě prostřednictvím sociálního dialogu lze identifikovat společné cíle, sladit rozdílné přístupy a vytvářet prostředí, kde je spolupráce přirozenou a oboustranně výhodnou součástí vzdělávacího i inovačního systému.

Zapojení všech zainteresovaných stran do dialogu je proto zásadní nejen pro realizaci navržených opatření, ale také pro jejich dlouhodobou udržitelnost a efektivitu. Jen prostřednictvím společné komunikace lze vybudovat pevné mosty mezi akademickým a podnikatelským světem, které přispívají k vyšší konkurenceschopnosti České republiky na globálním trhu.

Sociální dialog není jen nástrojem, ale i klíčovým pilířem budoucích úspěchů – a každý krok v tomto směru přináší pozitivní změny nejen pro jednotlivé instituce, ale i pro celé hospodářství a společnost.

Celou analýzu najdete ZDE.

 

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR