Praha a Brno dominují ve využívání priority Widening, vyloučení silně inovačních regionů z tohoto nástroje by je poškodilo

Jedná se o postoj značně menšinový, ale některé členské státy EU usilují o to, aby byla widening opatření v RP otevřena výzkumně a inovačně slabším regionům na celém kontinentu a nezaměřovala se jen na konkrétní členské státy, tzv. „widening země“, jak je tomu nyní.

Přesný klíč pro regionální formu Wideningu nebyl zveřejněn a není znám. Je možné a velmi pravděpodobné, že nikdy nebude, neboť se pohybujeme v prostoru analytických úvah. Osobně se domnívám, že pokud by bylo regionální pojetí priority Widening teoreticky založené jen na inovační výkonnosti dle srovnávacího přehledu EU pro regionální inovace (Regional Innovation Scoreboard – RIS), jak naznačují některé komentáře odborníků, a za předpokladu vyloučené nebo omezené účasti inovačně silných regionů z výzev priority Widening v 10. rámcovém programu (RP), mohlo by to mít pro ČR poměrně závažné důsledky. Česká národní pozice k 10. RP deklaruje, že priorita Widening by měla být i nadále záležitostí spíše národní než regionální úrovně.

Z pohledu ČR jde o to, že zájem o využívání nástrojů priority Widening (oficiálně nazvané Spreading Excellence and Widening Participation) a účast v projektech této priority mají v uplynulých deseti letech v ČR silně centralizovaný charakter, kdy většina aktivit spojených s touto prioritou směřuje do dvou největších výzkumných center ČR – Prahy a Jihomoravského kraje – Brna. Jsou to právě tyto dva inovačně nejsilnější regiony ČR, které z projektů priority Widening těží nejvíce.

Specifikem mezi widening zeměmi je skutečnost, že oba tyto regiony jsou dle RIS 2023 zařazeny do kategorie silných inovátorů (Strong Innovators), a tím se ČR liší od velké většiny ostatních widening zemí, včetně dvou ve Wideningu nejúspěšnějších zemí, Portugalska a Řecka. I přes tuto „českou anomálii" se využívání nástrojů Wideningu ze strany výzkumných institucí z inovačně silných regionů ČR jeví jako nanejvýš oprávněné a žádoucí, protože např. české vysoké školy z Prahy a Brna v mezinárodních žebříčcích ani zdaleka nedosahují na evropskou či světovou špičku. Nástroje priority Widening, zejména ERA Chair, Teaming a Twinning, mohou v jejich posunu k minimálně evropské elitě přispět.

Na druhé straně by výzkumné instituce z ČR neměly podávat projektové žádosti pouze prostřednictvím výzev priority Widening a soutěžit jen o finanční prostředky z jejího sice vzrůstajícího, ale omezeného rozpočtu. Účast ve Wideningu by neměla být konečným cílem, ale prostředkem, jak pomoci vynikajícím výzkumným pracovníkům z ČR a jejich institucím získat finanční prostředky ze všech výzev a priorit RP.

Co vyplývá z analýzy využívání priority Widening, kterou připravilo Technologické centrum Praha? 

ČR jako celek nástroje priority Widening využívat umí. Na zvýšení rozpočtu priority Widening v programu Horizont Evropa (oproti programu Horizont 2020) zareagovala vyšší aktivitou a účastí v této prioritě, což se v porovnání s programem Horizont 2020 projevilo v programu Horizont Evropa násobně vyšším podílem požadované a získané finanční podpory k celkově požadované nebo nárokované podpoře pro ČR z tohoto programu.

Hlavní část nárokované i získané podpory se koncentruje do tří hlavních priorit Wideningu –  ERA Chairs, Teaming, Twinning. Kromě těchto nástrojů se ukazuje, že velký potenciál pro výzkumné instituce ČR mají projekty realizované prostřednictvím nástroje Excellence Hubs, který směřuje ke zlepšení spolupráce v oblasti inovací mezi akademickým a soukromým sektorem. Na projektech se mohou podílet i místní samosprávy.

Účast v prioritě Widening se kromě významu a přínosu samotných projektů vyplácí rovněž po finanční stránce. Požadované finanční prostředky na řešení projektů priority Widening s českou koordinací (případně účastí) mají dvojnásobnou šanci na proplacení z rozpočtu rámcového programu (RP) než finanční prostředky nárokované prostřednictvím projektových návrhů v jiných částech RP.  V uplynulých deseti letech získala ČR na jedno požadované euro z rozpočtů priority Widening v obou sledovaných RP (H2020 a HE) 24 centů, což je téměř dvojnásobná hodnota v porovnání se ziskem vztaženým k oběma RP jako celku.

Zájem o využívání nástrojů Widening a účast v projektech této priority mají v ČR silně centralizovaný charakter, kdy většina aktivit spojených s touto prioritou směřuje do dvou největších výzkumných center ČR – Prahy a Jihomoravského kraje – Brna. Jsou to právě tyto dva inovačně nejsilnější regiony ČR, které z projektů priority Widening těží nejvíce. Specifikem mezi většinou widening zemí je skutečnost, že oba tyto kraje (regiony) jsou dle RIS 2023 zařazeny do kategorie silných inovátorů (Strong Innovators). Praha již od roku 2017.

Účastí inovačně silných regionů v prioritě Widening se ČR liší od většiny ostatních widening zemí (s výjimkou Kypru, Litvy, Maďarska – Budapešť a Chorvatska – Záhřeb) – zejména od Portugalska a Řecka, kde je většina regionů dle RIS 2023 klasifikována jako mírní inovátoři (moderate innovators) nebo rozvíjející se inovátoři (emerging innovators). Regionální pojetí priority Widening založené pouze na inovační výkonnosti dle RIS by za předpokladu vyloučené nebo omezené účasti inovačně silných regionů z výzev priority Widening v 10. RP nebylo pro ČR optimální, ba naopak značně omezující. Naopak, využívání nástrojů Wideningu ze strany výzkumných institucí z inovačně silných regionů ČR se jeví jako nanejvýš oprávněné a žádoucí. Např. české vysoké školy z Prahy a Brna v mezinárodních žebříčcích ani zdaleka nedosahuji na evropskou, a už vůbec ne na světovou špičku. Nástroje priority Widening, zejména ERA Chair, Teaming a Twinning, mohou v jejich posunu minimálně k evropské elitě přispět. Případné použití RIS se tedy přinejmenším pro ČR nejeví jako vhodné pro určování oprávněnosti ucházet se o finanční prostředky z rozpočtu priority Widening v budoucím RP, protože v souhrnu nepřihlíží k individuálním charakteristikám jednotlivých výzkumných institucí.

Solidní účast v prioritě Widening mají výzkumné instituce z Moravskoslezského kraje (Ostrava), Libereckého kraje (Liberec) a Olomouckého kraje (Olomouc). Naopak výzkumné instituce, především veřejné vysoké školy z ostatních inovačně slabších regionů ČR, využívají nástroje Wideningu v mnohem menší míře a jejich zájem účastnit se projektů Wideningu je v řadě případů téměř zanedbatelný. Jejich většímu zajmu o tuto prioritu nepomohlo ani zvýšení rozpočtu v programu Horizont Evropa, ani zavedení nových nástrojů jako např. Excellence Hubs, který má posílit regionální inovační excelenci. Zjednodušeně lze říci, že z regionálního úhlu pohledu účast v prioritě Widening v ČR silně koreluje s celkovou účastí v RP, kdy celkové účasti v RP v ČR dlouhodobě dominují výzkumné instituce a další subjekty se sídlem v Praze a Brně, zatímco ostatní regiony ČR se ve výzvách RP prosazují v mnohem menší míře. Pokud není větší zájem o účast ve výzvách RP obecně, není ani větší zájem o výzvy priority Widening jako součásti RP. Tato skutečnost vybízí k úvahám, jak by asi situace vypadala, pokud by byl Widening samostatným programem mimo strukturu RP.

V uplynulých deseti letech se stala priorita Widening klíčovou pro celkovou bilanci účasti v RP pro instituce z Moravskoslezského kraje (centrum Ostrava), Jihomoravského kraje (centrum Brno) a Olomouckého kraje (centrum Olomouc). Výzkumné instituce a další účastníci z těchto krajů získali prostřednictvím Wideningu více než 20 % všech finančních prostředků z RP. V případě Moravskoslezského kraje a Jihomoravského kraje jde dokonce o více než 25 %. Pokud se omezíme jen na dosavadní průběh programu Horizont Evropa (2021–10/2024), je podíl finančních prostředků z priority Widening k celkově získaným prostředkům z tohoto programu pro uvedené kraje ještě větší – Moravskoslezský kraj 46,4 %, Jihomoravský kraj 34,3 % a Olomoucký kraj 29,4 %.

Tázat se, zdali je tento podíl vysoký, či nízký, je stejné, jako ptát se, zdali je sklenice zpola plná nebo zpola prázdná. Je těžké říci, jaká by měla být výše optimálního podílu získaných finančních prostředků z priority Widening vůči celkově získané podpoře z RP na celostátní i regionální úrovni. Jasné je, že výzkumné instituce z ČR by neměly podávat projektové žádosti pouze prostřednictvím výzev priority Widening a soutěžit jen o finanční prostředky z jejího sice vzrůstajícího, ale omezeného rozpočtu. Účast ve Wideningu by neměla být konečným cílem, ale prostředkem, jak pomoci vynikajícím výzkumným pracovníkům z ČR a jejich institucím získat finanční prostředky ze všech výzev a priorit RP.

Článek je zkrácenou verzí analýzy, kterou si můžete v celém znění přečíst zde. 

Autor: Daniel Frank 

Zdroj: Technologické centrum Praha. Zdroje, z nichž analýza vychází, jsou uvedeny v původním, nezkráceném textu na stránkách Technologického centra Praha.