Mobilita žadatelů o grant ERC v programu Horizont Evropa ukazuje výrazné rozdíly v atraktivitě a otevřenosti evropských výzkumných systémů. Nejsilnější výzkumné systémy se nevyznačují pouze vysokou úspěšností v ERC, ale také schopností přitahovat mezinárodně mobilní žadatele a vytvářet podmínky pro přípravu vysoce konkurenceschopných návrhů.
ČR: otevřenost bez dostatečné grantové konverze
ČR se ve srovnání s ostatními zeměmi nejeví jako uzavřený výzkumný systém. Podíl zahraničních žadatelů o grant ERC mezi všemi žadateli podávajícími návrh prostřednictvím české hostitelské instituce dosahuje 37,0 %, což je výrazně více než průměr za země EU-13 ve výši 28,1 %. Současně je podíl žadatelů o grant ERC narozených v ČR, kteří podávají návrh prostřednictvím zahraniční hostitelské instituce, nižší a dosahuje 23,0 %.
Tento výsledek však zachycuje pouze jednu část české reality. Přestože české hostitelské instituce přitahují relativně vysoký podíl zahraničních žadatelů o grant ERC, tento zájem se zatím jen omezeně proměňuje ve financované granty. V analyzovaném období předložili zahraniční žadatelé prostřednictvím českých hostitelských institucí 153 projektových návrhů, z nichž bylo financováno pouze 9 grantů, což odpovídá úspěšnosti 5,9 %.
Důležitá je také struktura zemí narození těchto žadatelů. Pouze 18,3 % zahraničních žadatelů v ČR pochází ze zemí zařazených podle Evropského srovnávacího přehledu inovací 2025 (European Innovation Scoreboard 2025 – EIS 2025) mezi inovační lídry (Innovation Leaders) nebo silné inovátory (Strong Innovators), zatímco většina přichází ze skupin zemí, které EIS 2025 klasifikuje jako mírné inovátory (Moderate Innovators), nastupující inovátory (Emerging Innovators), nebo ze zemí mimo tuto klasifikaci. To naznačuje, že české hostitelské instituce sice přitahují zahraniční žadatele, avšak méně často ze zemí patřících k inovačně nejsilnějším evropským systémům.
Klíčovou výzvou pro ČR proto není pouze získat více zahraničních žadatelů, ale především posílit kvalitu hostitelského prostředí, institucionální podpory a přípravy návrhů tak, aby se zahraniční zájem a domácí potenciál častěji promítaly do konkurenceschopných projektových návrhů a následně do financovaných grantů ERC. Součástí této výzvy je také vytvářet takové podmínky, aby úspěšní držitelé grantů ERC měli důvod své návrhy připravovat ve spolupráci s českými hostitelskými institucemi a následně v ČR realizovat financované projekty po celou dobu jejich řešení.
Přečtěte si také
Mezinárodní vědecká komunita se v Česku meziročně rozrůstá a její struktura se proměňuje s měnící se geopolitickou situací. Česká pracoviště úspěšně lákají talenty z Východu na prestižní výzkumná témata, ale rostoucí zájem Američanů o Evropu zemi zatím míjí. Přicházející výzkumníci navíc v praxi narážejí na přetrvávající administrativní zátěž a problémy s bydlením.
Asymetrie evropského výzkumného prostoru
Evropské výzkumné systémy se mezi sebou výrazně liší ve schopnosti přitahovat žadatele o grant ERC. Nejvyšší podíl žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí mezi hostitelskými zeměmi vykazují Švýcarsko (81,0 %), Norsko (70,4 %), Spojené království (68,3 %), Rakousko (67,6 %), Švédsko (66,8 %) a Dánsko (60,4 %). Tyto hodnoty signalizují vysokou schopnost přitahovat mezinárodní talenty a špičkové výzkumníky.
Země východní Evropy naopak často vykazují vysokou odchozí a nízkou příchozí mobilitu. Nejvyšší podíl žadatelů podávajících ERC návrh mimo zemi svého narození vykazuje Ukrajina (91,8 %), následovaná Bulharskem (83,5 %), Srbskem (83,3 %), Slovenskem (66,9 %), Rumunskem (65,2 %) a Švýcarskem (64,6 %). Tyto hodnoty je však nutné interpretovat opatrně. U většiny uvedených zemí vysoká odchozí mobilita souvisí s omezenější atraktivitou domácího výzkumného prostředí pro přípravu ERC návrhů. Švýcarsko je naopak odlišný případ: vysoký podíl žadatelů o grant ERC narozených ve Švýcarsku, kteří směřují do zahraničí, zde nelze jednoduše interpretovat jako slabost domácího výzkumného prostředí. Spíše odráží vysokou otevřenost a mezinárodní propojenost švýcarského výzkumného systému, který zároveň patří k nejsilnějším evropským atraktorům žadatelů o grant ERC narozených v zahraničí, tj. mimo Švýcarsko.
Mobilita žadatelů o grant ERC podle vědních domén a typů grantů
Rozdíly v míře mobility jsou patrné také mezi vědními doménami ERC. Mobilita žadatelů o grant ERC je vyšší ve fyzikálních a technických vědách (Physical Sciences and Engineering, PE) a v sociálních a humanitních vědách (Social Sciences and Humanities, SH), kde se pohybuje přibližně kolem 46 %, zatímco v oblasti věd o živé přírodě (Life Sciences, LS) je nižší, přibližně 40 %. Tyto rozdíly pravděpodobně souvisejí s odlišnými kariérními drahami výzkumníků, institucionálním ukotvením a nároky na hostitelské prostředí v jednotlivých vědních oblastech.
Souvislost je patrná také mezi mobilitou a kariérní fází žadatelů o grant ERC. Nejvyšší mobilita je u grantů pro začínající vědecké pracovníky (Starting Grants, StG), kde téměř polovina (49,1 %) žadatelů podává návrh mimo zemi svého narození. U grantů pro konsolidaci vědecké kariéry (Consolidator Grants, CoG) je mobilita nižší (43,4 %) a u grantů pro pokročilé vědecké pracovníky (Advanced Grants, AdG) dále klesá (35,8 %). To odpovídá očekávání, že mobilita žadatelů o grant ERC je nejsilnější v ranějších fázích vědecké kariéry, zatímco etablovaní výzkumníci bývají častěji spojeni se stabilnějším institucionálním zázemím.
Podrobná analýza je v českém jazyce uvedena zde.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technologické centrum Praha
