Vítězné práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v těchto kategoriích: Nejlepší výsledek základního výzkumu, Nejlepší diplomová práce, Nejlepší disertační práce a Nejlepší pedagogický pracovník. V kategorii diplomových a disertačních prací spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a chytrá infrastruktura a energetika.
Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal tým pod vedením Eleny Tomšík z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR za práci s názvem Vliv vodíkové vazby na hodnotu potenciálu otevřeného obvodu poly-(3,4-ethylendioxythiofenu) jako prospěšný způsob pro uchovávání energie v superkapacitorech. Práce se zaměřuje na vysoce aktuální téma skladování energie, navrhuje využívat ke skladování energie superkapacitory na bázi vodivých polymerů.
V kategorii Nejlepší disertační práce zvítězil Pavel Petráček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Robustní lokalizace UAV v percepčně-degradovaných prostředích. Práce Pavla Petráčka umožňuje malým létajícím robotům vnímat svět kolem nich pomocí vlastních senzorů, porozumět mu v situacích, kdy je z jejich pohledu svět částečně skrytý a zkreslený, a schopnost jednat rychle a efektivně na základě omezených informací, které jsou tyto malé roboty schopny vnímat.
Cenu Wernera von Siemense za Nejlepší diplomovou práci získal Jiří Navrátil z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně za práci s názvem Syntéza ligandu na bázi 4,9-disubstituovaného diamantanu a studium jeho supramolekulárních vlastností. Práce se zabývá studiem tvorby supramolekulárních komplexů typu hostitel–host, kde v roli hostitelských molekul vystupují makrocyklické sloučeniny z rodiny cyklodextrinů a cucurbit[n]urilů a v roli hostující molekuly ligand na bázi axiálně disubstituovaného diamantanu.
Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší pedagogický pracovník získal Jiří Jaroš z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za mimořádný přínos vědě, vzdělávání, inovacím a rozvoji Vysokého učení technického v Brně. Je uznávanou osobností v oblasti superpočítačových technologií, jeho kariéra zahrnuje špičkový výzkum, excelentní pedagogiku i aktivní roli v akademickém vedení.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Dáša Bohačiaková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od bakalářského studia se zabývá výzkumem kmenových buněk, za nějž už získala řadu akademických cen. Jako žena vědkyně dvakrát krátkodobě přerušila svoji vědeckou kariéru kvůli narození dětí, avšak i během této doby aktivně pokračovala ve své vědecké práci a snažila se co nejvíce využít čas pro plánování experimentů, psaní grantů a publikací. Současně vedla a vede tým Ph.D. studentek, z nichž některé již své práce úspěšně obhájily.
Ocenění v oborových kategoriích Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika byla v letošním ročníku udělována poprvé odděleně pro diplomové a disertační práce.
Za nejlepší diplomovou práci na téma Průmysl 4.0, která má název Kolaborace člověka a robota s ohledem na nejistotu pomocí plánování a reaktivního řízení, byla oceněna Marina Ionova z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Nejlepší disertační prací na téma Průmysl 4.0 se stala práce Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0 od Romana Paráka z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
Ocenění za nejlepší diplomovou práci na téma chytrá infrastruktura a energetika získal Petr Stejskal z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Simulátor hybridního zdroje elektrické energie. V kategorii Nejlepší disertační práce na témachytrá infrastruktura a energetika zvítězil Jan Koudelka z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně s prací Stabilita v moderních elektrických sítích.
Členky a členové sedmi odborných porot hodnotili celkem 598 přihlášek, 20 oceněných si rozdělilo odměny v celkové hodnotě jeden milion korun. Ženy podaly rekordních 37 % přihlášek a mezi oceněnými představují 25 %. Od začátku pořádání soutěže bylo mezi 490 laureátů rozděleno 17,4 milionu Kč.
První místo v počtu ocenění získalo České vysoké učení technické v Praze (8 ocenění), následuje Vysoké učení technické v Brně (5 ocenění), Akademie věd ČR (3 ocenění), Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (2 ocenění) a Masarykova univerzita s Technickou univerzitou v Liberci (po 1 ocenění).
„Sedmadvacátý ročník soutěže prokázal špičkovou kvalitu českého technického a přírodovědného školství,“ uvedl Eduard Palíšek, generální ředitel českého Siemensu. „Řada vítězných prací se zaměřila na otázky spojené s maximálně efektivním využitím elektrické energie a jejím uchováváním. Věřím, že originální nápady a řešení našich laureátů mají potenciál najít své praktické uplatnění a přispět k zajištění dostatku energie pro lidstvo,“ dodal.
Zdroj: Cena Wernera von Siemense
O soutěži Cena Wernera von Siemense
Cenu Wernera von Siemense pořádá již 27 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 51 odborníků a zástupců akademické obce. Svým rozsahem, výší finančních odměn i historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.
Záštitu nad udílením cen 27. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Cena Wernera von Siemense
