Ceny Wernera von Siemense rozdány, hlavní cenu za základní výzkum si odnáší Martin Kozák

Odborné poroty hodnotily 662 přihlášek a 22 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 39 % ženy, které mezi oceněnými představují 36 %. Nejvíc ocenění získala Univerzita Karlova (8 ocenění), poté Akademie věd ČR (4 ocenění), České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (shodně po 3 oceněních), Masarykova univerzita (2 ocenění) a Vysoké učení technické v Brně a Univerzita Pardubice (po 1 ocenění). Od počátku pořádání soutěže bylo mezi oceněné rozděleno 18,5 milionu Kč.

„Oceněné práce a osobnosti osmadvacátého ročníku Ceny Wernera von Siemense jsou dokladem špičkové kvality našich technických a přírodovědných univerzit. Žijeme v době, kdy dochází k nastavování a vytyčování hranic: geografických, hodnotových i morálních. V tomto kontextu roste důležitost vědy, která hranice nezná. Věda a výzkum naopak spojují – jejich jednoznačnost, fakty podložené výsledky a univerzálnost všechny hranice přesahují. Letošní práce jsou toho skvělým důkazem: od průlomových materiálů pro jadernou fúzi až po inteligentní spolupráci mezi roboty a lidmi nebo nové metody boje s rakovinou. To jsou témata, která formují naši budoucnost. Jejich výzkum není jen vědeckým přínosem, ale i důkazem, že společná práce na hledání jejich řešení dokáže všechny hranice překonat,“ uvedl Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika.

Cenu Wernera von Siemense za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal tým pod vedením Martina Kozáka z Univerzity Karlovy za práci s názvem Korekce sférické vady elektronových čoček pomocí tvarovaných světelných vln. Tématem oceněné práce je vývoj metod dovolujících pokročilé a přesné ovládání elektronů pomocí tvarovaných světelných vln. Řízené urychlování anebo zpomalování elektronů pak lze využít ke korekci sférické vady zobrazení elektronového mikroskopu.

V kategorii nejlepší disertační práce a zároveň ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala cenu Adéla Šimková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za práci z oblasti chemie s názvem Návrh, syntéza a charakterizace nových inhibitorů fibroblastového aktivačního proteinu pro cílení nádorové tkáně. Klasická léčba nádorů, které jsou výsledkem rakovinného bujení, ať již ve formě chemoterapie anebo radioterapie, bohužel vždy zasahuje nejen nádorové, ale i zdravé buňky. Najít rozdíly mezi rakovinnými a zdravými buňkami a tyto rozdíly pak využít k přesnému zacílení léčby proto patří k nejdůležitějším vědeckým úkolům, na kterých se intenzivně pracuje po celém světě. Adéla Šimková během doktorského studia vyvinula novou látku, která umožňuje přesnou lokalizaci nádoru pro budoucí adresné doručení léčiva. Adéla Šimková je přesvědčená, že bychom se měli zaměřovat na pozitivní příklady a dát pozor na nekonstruktivní lamentování, které může být pro ostatní ženy spíš odrazující. Data však mluví jasně – s přibývajícími „akademickými hodnostmi“ ženy z vědy mizí, a tím je potřeba se systémově zabývat.

Cenu Wernera von Siemense za nejlepší diplomovou práci získala Dominika Bezdeková z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity za práci z oboru chemie s názvem MALDI(-2) MS zobrazování isomerů lipidů lišících se polohou dvojné vazby v biologických vzorcích tkání. Dominice Bezdekové se podařilo zdokonalit metodu ozonizace – určování polohy dvojných vazeb lipidů pomocí reakce s ozónem v kombinaci s hmotnostní spektrometrií. Výsledky práce mohou přispět k lepšímu pochopení biologických funkcí lipidů v organismu a při vzniku nemocí.

V kategorii nejlepší pedagogický pracovník obdržela Cenu Wernera von Siemense za rok 2025 úplně poprvé v historii pedagožka Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Zuzana Wichterlová. Cenu získala za vysokou profesionalitu pedagogické práce a za mimořádné úsilí propojovat výuku s praxí. Aktivity Zuzany Wichterlové přesahují do různých disciplín – od techniky a technologie přes řemeslo až po umění. Pro studenty je příkladem moderního interdisciplinárního přístupu, uplatňovaného v praktické péči o hmotné kulturní dědictví, a inspirací v propojování výtvarných a uměleckých disciplín s humanitními a materiálovými vědami.

Za nejlepší diplomovou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 byla oceněna Elizaveta Isianova z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za práci s názvem Odhad pozice úchopu objektů pomocí multimodálních modelů. Ocenění za nejlepší disertační práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Jakub Rozlivek z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za práci Vnímání a bezpečnost při interakci člověka s robotem v těsné blízkosti.

Ocenění za nejlepší diplomovou práci zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou získal Tomáš Fryšták z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně s prací na téma Analýza provozu měničových napáječů trakční soustavy 25 kV / 50 Hz v režimu podpůrných služeb. Nejlepší disertační prací zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou se stalo téma Optimalizace ve SMART GRID od Vojtěcha Blažka z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Zdroj: Ceny Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense pořádá již 28 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 56 odborníků a zástupců akademické obce. Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.

Záštitu nad udílením cen 28. ročníku poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o., Siemens Foundational Technologies a Zátiší Group.