Nejlepší české patenty, objevy a vynálezy v letošním roce byly oceněny v soutěži Česká hlava. Hlavní cenu soutěže Národní cenu vlády Česká hlava získal přední světový odborník na řečové technologie a umělou inteligenci Jan Černocký z Vysokého učení technického v Brně.
Jan Černocký působí v Ústavu počítačové grafiky a multimédií Fakulty informačních technologií VUT. Přes původně velmi skeptické názory jiných odborníků začal pracovat s neuronovými sítěmi a za krátký čas z původně malého týmu vyrostlo celosvětově respektované mezinárodní vědecké pracoviště. Zabývá se tím, co sám Černocký s oblibou popisuje jako „dolování informací z řeči“. Brněnští výzkumníci učí počítače nejen přepisovat mluvené slovo, ale také poznat, kdo mluví, jakým jazykem nebo kdy se jednotliví mluvčí střídají. Nejtěžší úlohy přitom nejsou čisté studiové nahrávky, ale řeč zachycená v hluku, větru, přes nekvalitní vysílačku nebo v prostředí, kde hovoří několik lidí současně. „Ocenění vnímám jako ocenění celého týmu, protože od roku 2002 hlavně řídím skupinu a mou rolí je tak být umetačem cesty ke světovému výzkumu," okomentoval zisk ocenění Černocký.
Cenu ministra životního prostředí České republiky získal Ondřej Jankovský z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Fakulty chemické technologie, Ústavu anorganické chemie.
Jednou z hlavních oblastí výzkumu Ondřeje Jankovského je vývoj pokročilých materiálů pro čistou a bezemisní energetiku, zejména vysokoteplotních supravodičů REBCO. Ve spolupráci s CAN Superconductors byla vyvinuta mimo jiné inovativní metoda růstu REBCO krystalů.
REBCO supravodiče představují perspektivní technologii pro budoucí energetiku a mohou být využity například v magnetech pro fúzní reaktory, supravodivých kabelech pro přenos elektrické energie bez elektrického odporu, bezkontaktních supravodivých ložiscích, systémech pro ukládání energie či MRI přístrojích.
V rámci unikátního multidisciplinárního výzkumu pokročilých funkčních materiálů pro čistou energetiku a udržitelnou budoucnost Ondřej Jankovský propojuje vývoj nových materiálů, nanotechnologií, energetických a recyklačních technologií s jejich praktickým využitím. Jeho výzkum tak spojuje zdánlivě odlišné oblasti od vysokoteplotních supravodičů a nanomateriálů na bázi grafenu přes přeměnu odpadů na hodnotné produkty až po ekologické stavební materiály s jediným společným cílem: vyvíjet materiály a technologie, které umožní efektivnější využívání zdrojů, snižování emisí a přechod k udržitelnější budoucnosti.
Cenu Industrie společnosti CSG za nejvýraznější výrobkovou nebo technologickou inovaci získala Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, za vývoj systému DigiDiaDem, jehož je autorem Luboš Šmídl.
Cílem bylo vytvořit jednoduchý nástroj, který mohou lidé použít sami doma. Uživatel během přibližně dvanácti minut absolvuje deset krátkých úloh zaměřených například na paměť, vybavování slov, pojmenovávání obrázků nebo popis dění na obrázku. Odpovídá přirozeně hlasem a nemusí vyplňovat složité formuláře ani ovládat komplikované rozhraní.
DigiDiaDem nestanovuje diagnózu Alzheimerovy nemoci ani jiné demence. Jeho smyslem je nabídnout snadno dostupný první krok lidem, kteří mají obavy o svou paměť. A pomoci jim rozhodnout se, zda vyhledat odbornou pomoc. Právě včasné zachycení problémů může být důležité nejen pro samotného člověka, ale také pro jeho rodinu a blízké.
Cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která se uděluje za výsledky výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví, získala Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu Akademie věd České republiky, BIOCEVU a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Ve svém výzkumu se zaměřuje na molekulární mechanismy oplození, biologii spermií a příčiny mužské neplodnosti. Její dlouholetý výzkum vedl k objevu biologického významu proteinu CD46, který umožňuje rozlišit funkční spermie od těch, které jsou již nevratně poškozené. Kateřina Komrsková prokázala, že CD46 lze využít jako biologický marker kvality spermií a na základě tohoto objevu navrhla novou platformu pro jejich diagnostiku a separaci.
Princip technologie je jednoduchý: nesnaží se uměle vybrat jednu „nejlepší“ spermii, ale rozpoznat a odstranit ty poškozené a zachovat přirozenou populaci zdravých spermií. Laboratorní příprava se tak více přibližuje tomu, jak probíhá přirozený výběr spermií v ženském reprodukčním traktu.
Výjimečná je také cesta objevu z laboratoře do praxe. Kateřina Komrsková iniciovala rozsáhlou patentovou ochranu technologie a založila biotechnologickou spin-off společnost Molecule 46, v níž koordinuje její další vývoj, klinickou validaci a přípravu regulatorní certifikace. Na základě objevu již vznikly diagnostické produkty pro člověka, skot a prasata, přičemž veterinární produkty vstoupily do komercializace.
„Děti jsou to nejcenější, co mám. Vždy jsem chtěla pomoct těm, co je nemohou mít. Každý šestý pár na světě má s plodností problém. Naše technologie má ale využití i v medicíně hospodářských zvířat. Jsme držiteli evropského patentu, nyní čekáme na americký," řekla Komrsková.
Cenu Invence společnosti ABB, která se uděluje za mimořádný objev, patent nebo vynález dosažený v posledních letech, získal Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.
Tomáš Pluskal se svým týmem vyvíjí výpočetní technologie, které dnes používají vědci a laboratoře po celém světě pro automatizované zpracování dat z hmotnostních spektrometrů. Z původně akademického projektu postupně vznikla rozsáhlá softwarová platforma a později také komerční technologie využívaná v biotechnologickém, farmaceutickém a chemickém průmyslu. „Vědecká práce je moje hobby a shodou okolností mě za to někdo platí," řekl v nadsázce Pluskal.
V posledních letech se tým Tomáše Pluskala zaměřuje na využití umělé inteligence. Vyvinul například základní model DreaMS, který se učí z milionů hmotnostních spekter, aby porozuměl jejich struktuře. Podobně jako se jazykové modely učí rozpoznávat souvislosti v obrovském množství textů, DreaMS hledá souvislosti v datech o molekulách. Dokáže tak pomáhat s jejich identifikací a odhalovat vztahy, které by bylo klasickými metodami obtížné nalézt.
Cenu Doctorandus společnosti Veolia za nejvýraznější počin v oblasti přírodních věd studenta doktorského studia získala Veronika Niederlová z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, Laboratoře adaptivní imunity.
Během doktorského studia v Laboratoři adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR se Veronika Niederlová zabývala T-lymfocyty, buňkami imunitního systému, které nás chrání před infekcemi a nádorovým bujením, ale při některých onemocněních mohou naopak začít poškozovat vlastní tělo.
V první části svého výzkumu zkoumala CD8 T-lymfocyty. Když se tyto buňky setkají například s virovou infekcí, musí se rozhodnout, jakou úlohu převezmou: některé se promění v bojovníky, kteří infikované buňky rychle zlikvidují a následně většinou zaniknou. Jiné se stanou paměťovými buňkami, které mohou v organismu přežívat řadu let a při opětovném setkání se stejnou infekcí umožní mnohem rychlejší obranu.
Ve druhé části výzkumu se Veronika Niederlová zaměřila na to, co se s podobnými imunitními buňkami děje při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních, zvláště pak u dětí s Crohnovou nemocí a diabetem 1. typu. „Zkoumám i souvislost mezi imunitou a autismem, protože jsem pracovala s autistickými dětmi," řekla Niederlová a doplnila: „Nejradši mám na vědě takové ty aha momenty, kdy si člověk řekne, že je něco strašně zajímavé."
Cenu DOCTORANDUS společnosti IDEA StatiCa za technické vědy pro studenty doktorského studijního programu získal Robin Kryštůfek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky.
Robin Kryštůfek se zabývá peptidy, malými molekulami složenými z aminokyselin, které mohou v těle velmi přesně ovlivňovat biologické procesy.
Mezi známá peptidová léčiva patří například inzulin nebo semaglutid, které se používají při léčbě cukrovky a obezity. Vývoj nových peptidových léčiv je však často pomalý a nákladný, protože je nutné připravit a otestovat velké množství různých molekul.
Navrhl a postavil automatický přístroj SPENSER, který dokáže současně připravit stovky různých peptidů. Propojil jej s biologickým testováním, takže lze rychle vyhledávat molekuly s požadovanými vlastnostmi. Ocenění Kryštůfka okomentoval i zakladatel ocenění Václav Marek: „Robin vyhrál České hlavičky v roce 2013. Loni toto ocenění vyhrál Lukáš Werner, kterého Robin mentoruje. Teď po 13 letech se Robin Kryštůfek dostal do České hlavy zase a ukazuje tak, jaký vliv má ocenění na vědeckou kariéru a jak je třeba se věnovat talentům do mládí."
Cenu Media za mimořádný přínos v propagaci a popularizaci tuzemské vědy a techniky v ČR či v zahraničí získal Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu historie.
Michal Stehlík působil profesně jako děkan FF UK (2016–2014), náměstek generálního ředitele Národního muzea (2014–2023), aktuálně působí jako pedagog na Ústavu historie FF UK, kde garantuje studijní program muzejního studia a od roku 2024 je ředitelem Památníku národního písemnictví.
Od roku 2020 realizuje s kolegou Martinem Gromanem podcastový komplex Přepište dějiny, který se primárně na podcastové platformě věnuje otázkám role dějin ve veřejném prostoru, upozorňuje na manipulace s dějinami a oslovuje širokou veřejnost. Do poloviny roku 2026 vyšlo již přes pět set dílů podcastu. Součástí projektu jsou pravidelná vystoupení především v regionech, kde dochází k diskusi s širokou veřejností nad historickými tématy. Logicky se jedná většinou o traumatická místa našich dějin, jako je vysídlení, diktatury apod. Podcast tak na jedné straně tematizuje obecnější témata, vedle toho hovoří i na téma lokálních identit. Součástí projektu je aktuálně pět publikací Přepište dějiny, včetně textu pro střední školy či publikace právě na téma regionálních dějin.
Na dotaz, jak se cítí Michal Stehlík jako jediný humanitní vědec mezi oceněnými, řekl: „Vnímám to tak, že tu vlastně sedím s dalšími osmi humanitními vědci, protože v centru jejich pozornosti a výzkumu je člověk. Oni sedí v laboratoři, mou laboratoří je svět." A dodal: „K historii jsem měl vztah od malička, možná proto, že oba mí dědečkové byli kronikáři obcí. Dějiny jsou ale hodně přítomné i v dnešní společnosti. Lidé se nás často ptají na důsledky do současnosti a na to, co bude dál..."
Mimořádnou cenu poroty získal Jan Kubeš z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Katedra biochemických věd.
Jan Kubeš se věnoval spojitosti léčby rakoviny s poškozením srdečního svalu. Některé z nejúčinnějších léků na rakovinu, tzv. antracykliny (jako doxorubicin či daunorubicin), fungují tak, že poškozují DNA nádorových buněk a tím je zabíjejí. Používají se už více než 50 let a pomáhají pacientům s leukémiemi, lymfomy, rakovinou prsu a dalšími nádory. Mají však vážný vedlejší účinek: mohou trvale poškodit srdce. U některých pacientů se i roky po léčbě vyvíjí nezvratné srdeční selhávání.
V roce 2025 publikoval tým v čele s Janem Kubešem v prestižním časopise Nature Communications objev nové látky zvané topobexin. V laboratorních testech i v pokusech na zvířatech topobexin prokázal silnější ochranu srdce než dosud používané preparáty, a to při nižších dávkách. Zároveň neohrozil účinnost chemoterapie proti nádorovým buňkám. Je prvním zástupcem nové třídy látek nazvané obexiny, která je patentově chráněna a vyvíjena ve spolupráci s Mayo Clinic na léčivo chránící srdce a umožňující tak i účinnější chemoterapii.
Ceny jsou udělovány odbornou porotou již od roku 2002 a jde o největší ocenění, které český vědec může získat. Na její organizaci se podílejí jak vědecké, tak státní a podnikatelské instituce, takže představuje unikátní spojení všech nejdůležitějších subjektů, které rozhodují o naší vědecké a technologické úrovni. „Jako mezinárodně působící firma, zaměřená na inovace zdravotnické techniky, jsme hrdí na to, že jsme mohli podpořit projekt Česká hlava. Velmi nám záleží na úspěchu české vědy a aplikovaného výzkumu, je to jedna z klíčových podmínek prosperity naší země i českých firem,” uvedl Tomáš Drbal, technický ředitel BTL.
Zdroj: Česká hlava, redakčně doplněno
- Autor článku: ne
- Zdroj: Česká hlava
