Prestižní grant Evropské výzkumné rady letos obdrželo 327 výzkumníků ve fázi od 7 do 12 let od získání titulu PhD. Na svůj excelentní výzkum získají podporu ve výši dvou milionů eur na pět let. Celkem čtyři granty poputují také do České republiky, konkrétně tři na Masarykovu univerzitu a jeden na Národohospodářský ústav Akademie věd ČR.
Celkem 37 % grantů ve výzvě obdržely ženy, což je doposud nejvíce od počátku udělování tohoto typu grantů. Celková míra úspěšnosti u žen činila 14,5 % a u mužů 12,6 %. Granty putují do 23 evropských zemí, přičemž nejvíce z nich budou výzkumníci řešit v Německu a Velké Británii (shodně po 50), dále ve Francii (34) a v Nizozemsku (29). Granty letos obdrželi výzkumníci 39 národností – nejpočetnější byli Italové (47), Němci (45), Francouzi (27) a Britové (24).
Co se týká oborového rozložení grantů, tak do kategorie Life Sciences bylo podáno 710 žádostí, vybráno 94. V oboru Physical Sciences and Engineering bylo podáno 1102 žádostí, podpořeno pak 144 a v oboru Social sciences and Humanities žadatelé podali 694 návrhů projektů, podporu získalo 89 z nich.
https://www.youtube.com/watch?v=PEPUDV0JJsM&feature=youtu.be
České republice se v letošní výzvě mimořádně zadařilo. Hned tři granty poputují do Brna, všechny na Masarykovu univerzitu, a to Davidu Kosařovi, Davidu Zbíralovi a Robertovi Váchovi. První jmenovaný vede Ústav pro otázky soudnictví na Masarykově univerzitě, kromě toho je také členem vědecké rady Neuron pro obor společenské vědy. Podporu od ERC získal David Kosař už podruhé. Před pěti lety to byl Starting grant, díky němuž právě Ústav pro otázky soudnictví na Právnické fakultě MU vybudoval a věnoval se zkoumání toho, jaký vliv mají orgány soudcovské samosprávy pro výběr soudců napříč Evropou, včetně Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Nový grant umožní jemu, jeho kolegyním a kolegům zabývat se novými otázkami spojenými s fungováním soudnictví.
„Eroze demokracie je v současné Evropě velmi zásadní téma. Náš projekt bude studovat, jakou roli v něm hrají neformální vztahy mezi soudci a politickými aktéry i v rámci soudní moci. Zajímají nás nejen negativní jevy jako nepotismus, klientelismus a genderová segregace, ale i pozitivní instituce jako mezinárodní sítě pro sdílení zkušeností a identifikaci dobré praxe, neformální etické panely, mentoringové skupiny pro ženy-soudkyně či ústavní zvyklosti nahrazující mezery v psané právní úpravě,“ popisuje David Kosař. Projekt s názvem INFINITY se nachází na pomezí právní vědy, sociologie a politologie. Jeho hlavním cílem je identifikovat nejdůležitější neformální soudní instituce, posoudit jejich pozitivní či negativní dopad na soudnictví v dané zemi, analyzovat vliv EU a Rady Evropy na tyto struktury, a především rozšířit nový přístup k výzkumu soudnictví, který se dosud opíral především o výklad formálních pravidel.
Další čerstvý držitel grantu, religionista David Zbíral, působí na Ústavu religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a podporu získal pro svůj projekt Networks of Dissent: Computational Modelling of Dissident and Inquisitorial Cultures in Medieval Europe. Religionista se zaměří na výzkum nekonformních náboženských hnutí evropského středověku za pomoci moderních výpočetních přístupů. „Studium středověké nonkonformní religiozity je v současné době ve slepé uličce nekončících debat ohledně spolehlivosti inkvizičních záznamů. V projektu DISSINET chceme tyto debaty překlenout novým přístupem, založeným na výpočetním modelování. Od projektu si slibujeme zcela nový pohled jak na nonkonformní křesťanství, tak na samotné inkviziční záznamy,“ přibližuje svůj výzkumný záměr Zbíral a dodává, že v historii je stále velmi vzácné využití kvantitativních metod; projekt vytváří mimo jiné metodologický systém k jejich využití a velmi robustní databázi. S kolegy bude v dalších letech analyzovat sociální, prostorové a textové vztahy na základě inkvizičních záznamů, které zahrnují informace o tisících osob od 13. do 16. století, s cílem odhalit vznik sociálních jevů, jako jsou skryté sítě, sdílení náboženské kultury či represe.
Třetí grant bude řešen na Středoevropském technologickém institutu CEITEC MU, a to Robertem Váchou, který zde vede vlastní výzkumnou skupinu. Vědec získal prestižní grant na řešení projektu Peptide Killers of Bacteria. Jde o návrh nové generace peptidů, které budou schopny selektivně zaútočit na membrány patogenů a mohly by sloužit jako základ pro vývoj nových antibiotik. "V současné době se vědcům podařilo identifikovat více než 3000 antimikrobiálních peptidů, které mohou zabíjet bakterie pomocí široké škály mechanismů. Nicméně, většina těchto antimikrobiálních peptidů je toxická pro člověka, a peptidový vzor, který určuje jejich účinnost je stále neznámý. Rádi bychom právě tyto vzorce identifikovali," vysvětlil Vácha. Tento výzkumný projekt má globální význam vzhledem k rychlému nárůstu rezistentních bakterií vyskytujících se na celém světě.
"Jsem velmi hrdý na to, že Robertův ambiciózní výzkumný plán byl podpořen Evropskou výzkumnou radou. Toto téma je velmi relevantní pro řešení nadcházejících strategických výzev, kterým bude naše společnost čelit," komentoval tuto dobrou zprávu ředitel institutu CEITEC Masarykovy univerzity, Jiří Nantl.
ERC Consolidator grant putuje také do rukou ekonoma Filipa Matějky, který působí na CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu Akademie Věd a Univerzity Karlovy. Filip Matějka už jeden grant ERC řešil. V roce 2015 získal ERC Starting grant, a stal se tak vůbec prvním Čechem působícím na české výzkumné instituci, jenž získal ERC grant jako hlavní řešitel v oboru společenských a humanitních věd. Nyní získal ERC Consolidator grant na projekt Economics of Inattention. Matějkův výzkum je postaven na tom, že detailní fungování světa je pro nás nepopsatelné a nepochopitelné. Model nedokonalého rozhodování jednotlivce rozšiřuje například na chování vlád při regulaci trhu nebo do lékařského prostředí.
“Budeme zkoumat, jak a proč si lidé zjednodušují vidění světa. Například dnes spousta lidí věří, že je dobré se proinvestovat z krize. Je to zjednodušení, protože to v mnoha krizích vhodné je, ale v té současné pravděpodobně ne. Učíme se poučky, u kterých zapomínáme, že neplatí pro každou situaci,” přiblížil Matějka svůj projekt.“V jiné části projektu se budeme snažit pomoct lékařům ušetřit pozornost, kterou věnují pacientům. Moderní technologie na ně o pacientech valí spoustu dat, která nejsou schopni zpracovat, tak je často ignorují. Rádi bychom pomohli s tím, aby lékaři dostávali ty nejužitečnější a pro ně zároveň stravitelné informace. Pak budou i nás ostatní léčit o to lépe,” popsal další záměr výzkumu.
V letech 2013–2020 se v Evropě udělilo 2230 ERC Consolidator Grantů, z toho pouze 13 jich doposud putovalo do České republiky. Získání dalších čtyř v jediném roce lze tedy považovat za mimořádný úspěch. Seznam všech úspěšných žadatelů naleznete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Foto: ERC
Zdroj: ERC, CEITEC , MUNI a AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
