Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Evropská výzkumná rada vyhlásila výsledky prestižní výzvy ERC Consolidator grants 2019. Mezi 301 úspěšnými vědci, kteří si na své projekty rozdělí 600 milionů eur, je jediný z české instituce. Sociální antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR se bude zabývat vztahem mezi lovci, divokými prasaty a biologickou bezpečností.

Schéma Consolidator Grants má podpořit nezávislou kariéru vědců ve fázi zakládání vlastních výzkumných týmů. Mezi oprávněné žadatele patří výzkumní pracovníci jakéhokoli věku či národnosti, kteří získali Ph.D. v rozmezí 7 až 12 let před podáním žádosti. Výše finanční podpory může činit až 2 miliony eur na dobu pěti let.

V letošní výzvě se sešlo 2453 žádostí o grant, přičemž úspěšných bylo 301, tedy přibližně 12 %. Celkem byli podpořeni vědci ve 24 zemích, nejvíce projektů budou řešit v Německu (52), Spojeném království (50) a Francii (43). Z hlediska národnosti byli nejúspěšnější Němci (55 projektů), Francouzi (33), Dánové (28) a Italové (23).

countries

Celkem 134 podpořených projektů spadá do kategorie technických věd a věd o neživé přírodě, 89 projektů je z oblasti věd o živé přírodě a 78 žádostí uspělo v oblasti společenských a humanitních věd. Další statistiky o výzvě naleznete zde.

Dne 18. 12. 2019 Evropská výzkumná rada zveřejnila ještě seznam 17 dodatečně podpořených projektů. Jejich seznam lze nalézt zde. Mezi dodatečně vybrané nepatří žádná česká instituce ani český vědec.

Česko dosáhlo s jediným úspěšným projektem stejného výsledku, jako v minulém roce. Tehdy uspěl Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd. Letos je to Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR. Dalším úspěšným Čechem ve výzvě, který ovšem působí v zahraničí, je Marek Basler z Basilejské univerzity. Seznam všech vědců, kteří v aktuální výzvě uspěli, je zde.

Prasata v roli trójského koně

„V Evropě neexistuje prestižnější grant, tudíž to, že někdo získá ERC grant je samo o sobě obrovský úspěch. Pro vědce to znamená, že na 5 roků získá velkou finanční podporu s minimem byrokracie,“ uvedla při oznámení výsledků předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Úspěšný český projekt podle jeho řešitele „otevře nový empirický a teoretický pohled na fenomén lovectví,” protože hrozba afrického moru prasat transformovala divoké prase do jakéhosi “trójského koně”, který umožňuje šíření nákazy napříč evropským kontinentem. V tomto kontextu se “soutěž člověka a divokého prasete o území a zdroje stala válkou o divoké prase, ve které je ve hře masové vybíjení, uzavřené zóny či hraniční ploty,” vysvětluje čtyřiačtyřicetiletý vědec.

Broz.png 1427123845„Je to pro mě veliký závazek a rád bych zdůraznil, že ERC grant přináší kromě minima byrokracie také velikou míru svobody. Když to srovnám s jinými granty, na kterých jsem kdy pracoval, tak v případě ERC grantu po mně nikdo nechtěl znát výsledky dopředu. Myslím si, že takhle by věda měla fungovat,“ řekl ke svému úspěchu Luděk Brož.

Jako inkubátor projektu posloužil první cyklus dvouletého programu TANDEM, který na Platformě CEFRES podporuje úzkou spolupráci jednoho vědce z AV ČR a jednoho vědce z CNRS.

„Domnívám se, že je třeba zmínit důvody, proč tento prestižní grant putuje právě do České republiky, protože ty důvody nejsou banální. Za prvé je třeba výkon, který je zásadní. Druhá věc je, že tyto výkony se odehrávají v institucionálním prostředí. Zde se podařilo dosáhnout toho, že Etnologický ústav, který nebyl vždy v nejlepší kondici, přesto prochází kladným vývojem a pan doktor (Luděk Brož) na něm zůstal. A konečně za třetí se podařilo resuscitovat CEFRES jako zásadní platformu. Když to dáte dohromady, tak je tu výsledek, o kterém si myslím, že je logickým vyústěním,“ okomentoval výsledek místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA, JS)

Zdroj: ERC, Akademie věd ČR

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Vědavýzkum.cz
Kategorie: Granty a dotace