Portál Vědavýzkum.cz vám přináší druhou část srovnání přehledu podmínek grantů pro začínající vědce, které často představují důležitý mezník v životě mladých výzkumníků. Úspěšní uchazeči se s námi dále podělili o bližší informace při samotném procesu hodnocení a výběru jejich projektů.
Ve druhém díle přehledu přinášíme bližší informace a také zkušenosti úspěšných nositelů grantu Primus Univerzity Karlovy a ocenění Lumina quaeruntur Akademie věd.
O grantech Junior Star GA ČR a Mash Junior Star a dále okrajově i příležitosti, které pro mladé kvalitní vědce poskytuje Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) nebo Univerzita Hradec Králové (UHK) ve svých interních grantových výzvách, jsme vás informovali v minulém díle.
Soutěž Primus – výzva Univerzity Karlovy integrující zahraniční zkušenosti do českého vědeckého kontextu
Na rozdíl od výzvy GA ČR Junior Star, o které jsme informovali v prvním článku tohoto seriálu, je soutěž Primus, kterou od roku 2017 vyhlašuje Univerzita Karlova (UK), podmíněna afiliací držitele / držitelky tohoto projektu k nejstarší a největší univerzitě v ČR, která jeden úspěšný projekt podpoří do výše 1,5 milionu korun ročně (fakulta či vysokoškolský ústav však mohou grant dofinancovat až do výše 3 mil. Kč ročně). Úspěšný předkladatel / úspěšná předkladatelka soutěžního návrhu musí být po dobu realizace projektu zaměstnancem / zaměstnankyní UK, a to minimálně s pracovním úvazkem 0,5. Stejně jako u výzvy Junior star nesmí v době podání projektu přesáhnout osm let od udělení titulu Ph.D. a „má zpravidla dlouhodobé zahraniční zkušenosti či přichází ze zahraničí”.
Primárním cílem výzvy Primus, která je určena pro mladé perspektivní vědkyně a vědce, kteří se na univerzitní půdu vracejí po dlouhodobé zkušenosti ze zahraničí, je podpora zakládání a rozvoje dalších vědeckých skupin a pracovišť na akademické půdě UK, v jejichž čele stanou právě úspěšní držitelé zmíněného projektu. U nich se pak předpokládá – což dále patří k dlouhodobějšímu cílům projektu, že po ukončení řešení projektu Primus budou schopni podat žádost i o prestižní ERC grant.
„Od roku 2017, kdy byl poprvé udělen projekt Primus, byli všichni řešitelé projektů ERC na UK rovněž řešiteli projektu Primus. Čtyřicet procent řešitelů projektu Primus následně podalo žádost o grant ERC, s úspěšností 16 %. Dalších 10 % podaných návrhů postoupilo do druhého kola výzvy ERC, ale jejich projekt nebyl následně financován, a získal podporu prostřednictvím programu ERC-CZ,“ nastínila pro Vědavýzkum.cz následný vývoj aktivit absolventů projektu Primus Adéla Jiroudková, vedoucí Odboru pro vědu a výzkum rektorátu.
Podle Jiroudkové Primus dále přispívá k „vytvoření stimulujícího a inspirativního prostředí, které umožňuje sdílení cenných zkušeností a integraci zahraničních zkušeností do českého vědeckého kontextu“.
Rada úspěšného držitele: Na malém prostoru se vyjádřit co nejprecizněji
„Primus jsem získal až na třetí pokus. Domnívám se, že mi v tomto případě pomohla hlavně zkušenost spojená s neúspěšnými žádostmi. A to jak o Primus, tak o jiné granty – zejména německé DFG. V rámci něj jsem dostal detailní a zajímavou zpětnou vazbu,“ uvedl pro portál úspěšný držitel grantu Jindřich Libovický z Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Právě neúspěch, kterým však žadatel „testuje terén“, spatřuje Libovický za klíčový. V případě začínajícího vědce usilujícího o grant je podle něj žádoucí hlásit se do všech projektů, v nichž žadatel spatřuje smysl svého výzkumu. Psaním žádostí si tak podle Libovického žadatel utřídí, čemu by se rád následujících několik let věnoval.
Specifikem žádosti o grant Primus je podle zmíněného nositele i značně omezený prostor k popisu výzkumu žadatele. S touto skutečností pak souvisí i důraz na srozumitelnost. „Na malém prostoru je tak od žadatele vyžadováno, aby odprezentoval jasný plán a svou vizi projektu. Zároveň v každé žádosti je důležité přesvědčit recenzenty, že se člověk ve svém oboru vyzná – Primus v tomto případě není výjimkou,“ uvedl Libovický, který dále ve svém vyjádření dodal, že omezený rozsah popisu byl v jeho případě zdrojem problémů u předešlých žádostí o grant Primus.
Prémie Lumina quaeruntur – velkorysá podpora AV ČR perspektivním mladým vědkyním a vědcům
Z předních českých vědeckých a výzkumných institucí, které nabízejí finanční podporu začínajícím vědcům, pak nelze vynechat Akademii věd ČR a její Prémii Lumina quaeruntur. Ta se předává již od roku 2018 a díky ní práci na svém projektu zahájilo 36 talentovaných vědkyň a vědců.
Úspěšným držitelům této prémie, kteří sestaví vlastní tým, se pak dostane finanční podpory až čtyř milionů korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let, „z čehož osobní náklady nositele mohou činit až 1 mil. Kč. Úvazek nositele musí být zpravidla ve výši minimálně 0,7 a jeho tým musí být tvořen alespoň 2 dalšími pracovníky“. Zajímavostí je, že v době podání návrhu nemusí být navrhovaný nositel zaměstnancem Akademie věd ČR, tím se musí stát až po obdržení prémie.
„Klíčovým specifikem Prémie Lumina quaeruntur je i cílená motivace nositelů ucházet se i o granty v nejvýznamnějších mezinárodních soutěžích. Podmínkou je tak i podání alespoň jedné přihlášky v průběhu poskytování dotace do soutěže ERC nebo obdobné zahraniční grantové agentury,“ uvedl Leoš Horníček, ředitel Kanceláře Akademie věd ČR, která udělování prémie zajišťuje. Ve svém vyjádření vyzdvihl i další prioritu AV ČR – šíření výsledků výzkumu. Za tímto účelem je součástí pravidel Prémie Lumina quaeruntur i podmínka, v rámci které nositel / nositelka prémie po skončení podpory uspořádá přednášku veřejnosti, na které odprezentuje výsledky svého výzkumu.
Součástí podmínek je pak také délka vědecké praxe – ta se totiž stejně jako u grantu GA ČR Junior Star, Primus UK či MASH Junior Star omezuje maximálně na osm let od udělení Ph.D. uchazeči / uchazečce. Šanci však mají ale i vědkyně a vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli, ale byli na rodičovské dovolené.
V neposlední řadě je také podmínkou udělení podpory, aby dvacet procent rozpočtu hradilo akademické pracoviště, na němž bude vědec / vědkyně působit. To by mělo s podporou výzkumné skupiny počítat i po skončení trvání prémie, i když to není v zadávací dokumentaci pevně stanoveno.
Držitelka Kateřina Chládková: Úspěch přišel po dvou neúspěšných velkých grantových žádostech
Úspěšná držitelka Prémie Lumina quaeruntur Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR, která ocenění obdržela v roce 2023, v rámci podpory dostala se svým týmem možnost zaměřit se na způsoby, jak se vzájemně ovlivňují rytmy mozku, rytmy těla a jazykové schopnosti.
Za klíčové faktory udělení ocenění Kateřina Chládková ve svém případě spatřuje jak své předchozí aktivity a jejich výstupy, tak i inovativnost samotného projektu.
„Byla jsem příjemně potěšená, že mi Akademie věd dala důvěru a pětiletý projekt podpořila. Přišlo to po dvou neúspěšných velkých grantových žádostech, kdy už jsem o svých vědeckých kvalitách a plánech skoro začínala pochybovat,“ uvedla psycholingvistka, která ve druhém roce řešení projektu plánuje svůj stávající tým, složený jak z již známých kolegů, tak z nových výzkumníků, rozšířit.
„Materiálně mi ocenění přineslo výzkumnou svobodu na následujících pět let, možnost financovat skvělý tým doktorandů a postdoků. Mentálně pak vzpruhu a ujištění z vnějšku, že můj výzkum má smysl a jdu správným směrem,“ okomentovala přínosy prémie Kateřina Chládková.
Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech.
První díl seriálu o grantech pro mladé vědce naleznete zde.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: Univerzita Karlova (1, 2), AV ČR (1, 2) a odpovědi respondentů
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
