facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Grantové podmínky pro mladé vědce: Kde je nejlepší si založit výzkumnou skupinu?

4. 6. 2024
Grantové podmínky pro mladé vědce: Kde je nejlepší si založit výzkumnou skupinu?

Portál Vědavýzkum.cz vám přináší první část srovnání přehledu podmínek u grantů pro začínající vědce. Úspěšní uchazeči se s námi dále podělili o bližší informace při samotném procesu hodnocení a výběru jejich projektů.

Ondrej Srba  v Mongolsku

Nositel grantu GA ČR Junior Star Ondřej Srba během terénního výzkumu v Mongolsku s místními spolupracovníky (únor 2023)

V rámci první části přehledu jsme se zaměřili zejména na Junior Star GA ČRMash Junior Star a dále okrajově i příležitosti, které pro mladé kvalitní vědce poskytuje Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) nebo Univerzita Hradec Králové (UHK) ve svých interních grantových výzvách. V druhém díle pak budeme informovat o grantu Primus Univerzity Karlovy, Lumina quaeruntur Akademie věd, schématu TA ČR a o Pamětním grantu Martiny Roeselové Nadačního fondu IOCB Tech. 

Junior Star – exkluzivní podpora GA ČR pro mladé vědce s sebou nese i náročné podmínky

„Soutěž JUNIOR STAR je pro začínající vědce jedinečnou příležitostí se vědecky osamostatnit a obohatit české prostředí o nová výzkumná témata. O podporu je enormní zájem. Dovolit si však můžeme financovat jen ty nejlepší z nejlepších,“ okomentoval předseda Grantové agentury ČR (GA ČR) Petr Baldrian v oficiálním zdroji tuto příležitost vyhrazenou pro vědce a vědkyně na počátku své kariéry, kteří však disponují odpovídajícími předpoklady.

O úspěšných projektech grantové výzvy Junior Star ze všech oblastí základního výzkumu, které startují v roce 2024, vás portál Vědavýzkum.cz informoval prostřednictvím webového seriálu (viz 1., 2., 3. a 4. díl).

Program Junior star je určen pro začínající excelentní vědkyně a vědce, kteří do ČR přicházejí ze zahraničí nebo mají významnou zahraniční zkušenost (blíže specifikováno v oficiální příručce) a zároveň žádají ve lhůtě do 8 let od získání Ph. D. 

Součástí nadstandardní podpory ze strany GA ČR je finanční dotace až 25 milionů korun na 5 let řešení daného projektu a možnost založení vlastního týmu. Junior Star je tedy cesta, jak realizovat začátek cesty k vědecké nezávislosti. Od první výzvy bylo již podpořeno 83 projektů, ročně je v této soutěži uděleno okolo 20 grantů. V souvislosti s vysokými nároky, které jsou s výzvou spojeny, je povolen souběh v podávání přihlášek i na další výzvy GA ČR, jako je standardní projekt, v rámci kterého je možné řešit i obdobné téma, či mezinárodní projekt. 

Vysoká náročnost je pak spojena i s evaluací návrhů projektů a jejich výsledků – ty jsou hodnoceny výhradně mezinárodními oborovými komisemi. Předpokládaným vyústěním projektů jsou pak podle oficiálního zdroje GA ČR výstupy „v podobě článků ve špičkových časopisech svého oboru, popřípadě v dalších recenzovaných odborných periodicích, odborných knih, kapitol v odborných knihách, popřípadě statí ve sbornících“. 

Podmínkou, jež byla do zadávací dokumentace uvedena minulý rok (a o které jsme vás informovali v tomto článku) a letos byla opět vypuštěna, bylo opatření, které zamezovalo, aby se řešitelem projektu Junior star stala osoba, která v minulosti získala grant zaměřený na vědecké osamostatnění a založení vlastní skupiny. Jmenovitě byli ze soutěže vyloučeni nositelé grantů Primus na Univerzitě Karlově, Prémie Lumina quaeruntur na Akademii věd ČR či nositelé grantů ERC Starting Grant. V nových zadávacích podmínkách však tato podmínka není. O granty, které budou řešeny od roku 2025, si tak opět mohli požádat i nositelé těchto grantů.  

Úspěšní uchazeči se shodují: Precizně si stanovit předmět výzkumu, a obstát tak před silnou konkurencí

„Ačkoli podmínky pro to, aby se člověk vůbec mohl ucházet o program JUNIOR STAR, jsou poměrně restriktivní, tak se o grant hlásí relativně velké množství vědců a vědkyň. Dále mne překvapilo, že jsem dostal šest detailních posudků a i přesto, že až na jednu výjimku byly velmi pozitivní, tak jsem první rok projekt nezískal. Myslím si, že to do značné míry vypovídá o silné konkurenci a prestiži tohoto grantu. Posudky jsem ale zapracoval, téma upravil, projekt částečně přepsal a druhý rok už projekt získal,“ okomentoval proces přípravy a podání svého projektu Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR, který letos zahájil projekt zaměřující se na dynamiku postojů adolescentů k cizincům. 

Kromě dostatečně promyšlené výzkumné otázky spatřuje Kudrnáč jako podstatné i sestavování výzkumného týmu. V tomto ohledu se aktuálnímu držiteli grantu osvědčilo – navzdory časové náročnosti – vybírat členy týmu na základě otevřeného výběrového řízení.

Na potenciální problémy spojené se sestavováním vědeckého týmu upozornil i další úspěšný uchazeč Ondřej Srba, jehož projekt zaměřující se na digitální databázi sezonních pohybů mobilních pastevců v Mongolsku za posledních sto let také letos startuje.

„Obtíže se sestavováním týmu byly větší, než jsem si během podávání projektové žádosti představoval. Přinesly celou řadu administrativních omezení spojených se zaměstnáváním vědeckých pracovníků ze zahraničí, která jsem dříve neznal, a tudíž jsem je dostatečně nezohlednil v časovém plánu řešení,“ uvedl Srba, jehož projekt však podléhá specifickým požadavkům. V praxi totiž bylo pro jeho výzkum nutné složit projektový tým z větší části z akademických pracovníků původem z Mongolska.

Podobně jako Aleš Kudrnáč i Ondřej Srba potvrdil, že klíčové bylo v žádosti jasně definovat předmět výzkumu. Na rozdíl od prvního držitele grantu však Srba využil souběhu přihlášek, ačkoli každá z jeho podaných přihlášek byla zaměřena na odlišný výzkumný předmět. 

„Během přípravy tohoto grantového projektu jsem dále mohl využít bohatých zkušeností, které při podávání projektů GA ČR nashromáždil můj spolupracovník na pracovišti i v projektovém týmu Michal Schwarz,“ okomentoval proces Srba, čímž uvedl i další potenciální prvek v úspěšném přijetí projektu – a to zužitkování zkušeností ostatních členů týmu.

MASH Junior Star – jedinečná příležitost pro (ne)úspěšné uchazeče GAČR Junior Star

V rámci svých dlouhodobých snah Masarykova univerzita (MU) usiluje o poskytování náležitých podmínek a vytváření příležitostí pro zahraniční vědce. Požadovaným cílem univerzity je pak to, aby se výzkumné týmy složené právě z těchto vědců se zahraničními zkušenostmi na zmíněné akademické půdě etablovaly. Za tímto účelem MU poskytuje pro příchozí excelentní vědce působící v různých vědních oborech grant MASH (Masaryk University Award in Science and Humanities) v rámci Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU). Grantové schéma pak před čtyřmi lety univerzita rozšířila o MASH Junior (nyní MASH Junior Star), jež poskytovalo příležitost i pro kvalitní juniorní vědce s cílem akcelerovat jejich kariérní postup a usnadnit jim přípravu prestižních grantů typu ERC.

V roce 2023 však poslední zmíněná výzva prodělala podstatnou změnu, a to díky navázané spolupráci s Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Rozhodnutí spojené s touto transformací předcházelo doporučení Mezinárodní vědecké rady MU (ISAB MU). Kritéria se tak oproti předchozí výzvě více otevřela a současně podpořila motivaci mladých vědeckých výzkumníků k aplikacím o prestižní granty GA ČR Junior Star. Díky diskusím s předsedou GA ČR o možném nastavení spolupráce se záhy objevilo řešení výhodné nejen pro obě strany, ale především právě pro mladé vědce.

„Vzniklo grantové schéma GAMU typu „Seal of Excelence“ s názvem MASH Junior Star financující velmi kvalitní granty patřící mezi 20 % nejlépe hodnocených projektů v soutěži GA ČR Junior STAR, které však nedosáhly na GA ČR financování. Tím zjednodušujeme a zrychlujeme proces podpory nadějných projektů mladých vědců, kteří nemusí připravovat další grantovou aplikaci a čekat na její vyhodnocení,“ popsala vývoj grantové výzvy pro mladé výzkumníky Šárka Pospíšilová, prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium.

S ohledem na tuto skutečnost a zejména na navázání spolupráce s vedením GA ČR tak MU získala možnost využít již zavedený robustní systém hodnocení projektů zahraničními odborníky. MASH Junior Star, program vystavěný na základech MASH Junior, nabízí mladým vědcům 2 miliony Kč/rok po dobu dvou let. To jim poskytuje podmínky k přípravě na získání dalších zdrojů financování, například pro podání prestižního individuálního grantu ve svém oboru. Zároveň jim tyto finance, které mohou být doplněny i dalšími zdroji na jejich fakultách a pracovištích, umožňují nadále rozvíjet jejich výzkum a budovat výzkumný tým.

Zkušenost úspěšné držitelky programu MASH Junior Star  

„O možnosti podat přihlášku do MASH Junior Star po účasti na Junior Star GA ČR jsem zpočátku nevěděla. Informovala mne o ní projektová manažerka grantového oddělení MU. Za tuto informaci jsem velice vděčná. Překvapením bylo také, jak jednoduchý byl celý proces – k podání stačil původní návrh projektu (konkrétně pdf, které vygeneruje grantový informační systém, GRIS, když žádáte u GA ČR o grant) a jeho hodnocení, které GA ČR zaslala po vyhlášení výsledků na rektorát Masarykovy univerzity,“ okomentovala vstupní proces držitelka tohoto grantu pro rok 2024 Lenka Sentenská, jejíž výzkum se soustředí na reprodukční strategii pavouků rodu Latrodectus.

Další podpora mladých vědců v rámci GAMU

Kromě výše popsaných možností pro mladé vědce MU dále nabízí – opět v rámci GAMU – také příležitosti studentům v magisterském programu spjaté s jejich diplomovou prací. Magisterští studenti si tak mohou vyzkoušet proces spojený se žádostí o grant a projít si veškeré náležitosti s ním spojené.

GAMU dále v neposlední řadě svými granty CAREER RESTART cílí i na začlenění vědeckých pracovnic a pracovníků po přerušení kariéry, například v důsledku rodičovské dovolené či dlouhodobé nemoci, do výzkumných týmů na Masarykově univerzitě. O toto grantové schéma roste, podle slov Šárky Pospíšilové, rok od roku zájem a již byly podpořeny desítky mladých vědkyň a vědců.

Podporu mladým vědcům nabízí i VŠB-TUO nebo UHK

Kromě výše zmíněných výzev se na interní podporu kvalitních mladých vědců zaměřují i další vědecko-výzkumné instituce, jako je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) nebo Univerzita Hradec Králové (UHK).

Poslední zmíněná univerzita podporuje své mladé výzkumné pracovníky prostřednictvím tří interních grantových výzev v závislosti na jejich zaměření. V případě projektů specifického výzkumu se jedná o výzvy v oblasti základní vědy podporující výzkum studentů v doktorandském programu. Soutěže na podporu flexibilních forem vzdělání pak podporují pedagogickou práci akademiků a tvůrčí práci studentů, v neposlední řadě v rámci mezinárodních výzkumných týmů spolupracují vědci na UHK se zahraničními kolegy.

VŠB-TUO aktuálně podporuje mladé vědce prostřednictvím Studentské grantové soutěže (SGS), jež využívá účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum, a to na projekty trvající jeden rok.

 

Tento článek vznikl v rámci série textů o silných a slabých stránkách české vědy, kterou podpořil Nadační fond IOCB Tech.

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje: GA ČR (12), MU, VŠB-TUO, výpovědi respondentů