Do oblasti medicíny různým způsobem přispívají hned čtyři oceněné výsledky výzkumů: Jaroslav Hlinka z Ústavu informatiky AV ČR připravil nástroj pro modelování dynamiky epileptických záchvatů; Adéla Hladká ze stejného ústavu využila matematickou statistiku pro přesnější zpracování měření vícepoložkových didaktických, zdravotních a psychologických testů. Danielu Růžkovi z Biologického centra AV ČR se podařilo vyvinout protilátky nejen k léčbě klíšťové encefalitidy, ale také unikátní bispecifické protilátky účinné vůči všem dosud známým a s vysokou pravděpodobnostní i vůči budoucím variantám koronaviru SARS-Cov-2. Z jiného úhlu do medicíny nahlíží Martin Zach z Filosofického ústavu AV ČR, který přinesl nový pohled na vědecké modelování – v konkrétním případě modelování mechanismů v nádorové imunologii.

Dalším oceněným výsledkem je světově unikátní monografie Rudolfa Kučery z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR a Oty Konráda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která reinterpretuje klíčová témata současné mezinárodní debaty ve vztahu k válečnému násilí a popisuje události zezdola válčící společnosti – z pohledu sociálně nižších skupin.

Šestici vynikajících výsledků doplňuje Nikola Holubová z Biologického centra AV ČR se svou metodou kultivace prvoků rodu Cryptosporidium, kteří mohou u lidí způsobovat těžké průjmy. Díky její metodě lze prvoky „chovat“ v laboratoři a snižuje se tak využívání laboratorních zvířat.

Mimořádné výsledky výzkumu či experimentálního vývoje, které – nejen – přispívají k prestiži české vědy ve světě, oceňuje Akademie věd ČR každoročně. V kalendářním roce lze udělit nejvýše tři ceny v každé kategorii s tím, že souhrn finančních prostředků vyplacených v kalendářním roce nepřesáhne v kategorii a) a b) společně celkem 500 000 Kč.

Cena AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Jaroslav Hlinka – Ústav informatiky AV ČR

Modelování dynamiky epileptických záchvatů

Epilepsie je onemocnění charakterizované trvalou náchylností mozku generovat spontánní epileptické záchvaty. Navzdory desítkám let výzkumu nejsou známé příčiny vzniku záchvatů, z pohledu pacientů se zdají náhodné a náhlé. Jaroslav Hlinka vedl vývoj a aplikaci matematických modelů epileptické dynamiky pro pochopení a předpověď dynamiky záchvatů.

Ve studiích jeho tým popsal zásadní objev, a sice, že riziko záchvatů u lidí s epilepsií kolísá v průběhu dnů, týdnů nebo dokonce měsíců, což lze sledovat pomocí biomarkerů odolnosti mozku. Na datech zvířecího modelu vědci objasnili roli časování a průběhu předchozích záchvatů na časování a charakter záchvatů následných.

Jaroslav Hlinka navázal spolupráci se špičkovými světovými pracovišti v modelování epilepsie. Obecně výsledky poskytují zásadní informace pro přesné pochopení komplexní povahy vzniku záchvatů a otevírají vyhlídky na předvídání rizika záchvatů a identifikace nových cest pro jejich účinnou kontrolu.

Daniel Růžek – Parazitologický ústav Biologického centra AV ČR

Emergentní virové nákazy: od molekulární patogeneze po vývoj nových terapeutických možností

Onemocnění covid-19 nebo klíšťová encefalitida jsou významné virové nákazy se značným dopadem na společnost. Daniel Růžek zásadní měrou přispěl k poznání těchto nemocí. Sehrál ústřední roli při vývoji unikátních, tzv. bispecifických protilátek, které se ukázaly jako velmi účinné mimo jiné pro ranou terapii onemocnění covid.

Na tuto práci navázal další vývoj nové generace monoklonálních a bispecifických protilátek, které rozpoznávají vysoce konzervované oblasti virového spikového proteinu, a jsou tedy účinné vůči všem dosud známým a s vysokou pravděpodobnostní i vůči budoucím variantám viru.

Obdobný přístup uplatnil i při vývoji terapeutik proti klíšťové encefalitidě – byly vyvinuty vysoce potentní lidské monoklonální protilátky, které efektivně neutralizují nejen virus klíšťové encefalitidy, ale i další klíšťaty přenášené flaviviry. Na tomto objevu Daniel Růžek spolupracoval s nositelem Nobelovy ceny Charlesem M. Ricem. Vyvinul také systém pro vysokokapacitní testování protilátek, který používá řada pracovišť po celém světě.

Rudolf Kučera – Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Ota Konrád – Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Paths out of the Apocalypse. Physical Violence in the Fall and Renewal of the Central Europe, 1914–1922

Vědecká monografie zásadně reinterpretuje klíčová témata současné mezinárodní debaty ve vztahu k válečnému násilí, rozpadu nadnárodních impérií a vzniku národních států a s tím související otázky nacionalismu a dopadu války na společnost.

Na rozdíl od dosavadního výzkumu, který kladl velký důraz na politické dějiny, přináší publikace inovativní pohled na válčící společnost zdola. Prostřednictvím široké palety archivních zdrojů, novin či odborných tiskovin se věnuje především sociálně nižším vrstvám obyvatelstva, které po sobě obvykle nezanechávají hlubší písemné stopy a jejichž podíl na formování veřejného prostoru a politiky bývá opomíjen.

Mimořádným úspěchem tohoto výsledku je jeho publikace prestižním nakladatelským domem s globálním čtenářstvem Oxford University Press, a to v jedné z jeho profilových řad k moderním dějinám – The Greater War. V kontextu českých historických věd se jedná o ojedinělý úspěch, kdy výsledky lokálního výzkumu výrazně promlouvají do globální debaty a zásadním způsobem ji reinterpretují.

Cena AV ČR pro mladé vědecké pracovníky

Adéla Hladká – Ústav informatiky AV ČR

Detekce meziskupinových rozdílů na úrovni položek ve vícepoložkových měřeních

Hlavním oborem Adély Hladké je matematická statistika se zaměřením na výpočetní psychometrii. Ve svém výzkumu se soustředí na detailní popis meziskupinových rozdílů na úrovni položek ve vícepoložkových měřeních didaktických, zdravotních a psychologických testů. Od roku 2016 navrhla v sérii studií statistické metody, které proti standardním nástrojům detekují i meziskupinové rozdíly, které můžou být způsobeny hádáním správných odpovědí, nepozorností či nedostatkem času při odpovídání.

Základní výzkum Adély Hladké doplňuje implementace nově navržených přístupů do balíků statistického softwaru R, které hojně využívá vědecká komunita i další uživatelé z celého světa.

Nikola Holubová – Biologické centrum AV ČR

Biologie a biodiverzita kryptosporidií ptáků

Nikola Holubová se věnuje biologii a genetické diverzitě prvoků rodu Cryptosporidium, kteří žijí v trávicím traktu celé řady hostitelů, od ptáků po savce. Zároveň však mohou způsobovat těžká průjmová onemocnění člověka, ohrožují zejména pacienty s oslabenou imunitou, např. nemocné AIDS nebo pacienty po transplantacích.

Vědkyně vyvinula unikátní metodu kultivace prvoků Cryptosporidium Bailey a Cryptosporidium parvum in ovo (ve vajíčku) – tito prvoci jinak mohou být udržovaní pouze v hostitelích. Obecnější zavedení této metody by výrazně snížilo používání laboratorních zvířat a tím i jejich utrpení. Nikola Holubová se také podílela na popisu nových tří druhů těchto patogenů u ptáků, Cryptosporidium avium, C. proventriculi a C. ornithophilus.

Martin Zach – Filosofický ústav AV ČR

Komplementární teorie vědeckého modelování: Modelování mechanismů v nádorové imunologii

Martin Zach obdržel cenu za článek, který otiskl nejprestižnější časopis v oboru filozofie vědy – The British Journal for the Philosophy of Science – a je vůbec prvním případem, kdy se někomu s českou afiliací podařilo v tomto časopise s osmdesátiletou historií publikovat výsledky svého výzkumu.

Na základě detailního rozboru příkladu z oblasti nádorové imunologie článek představuje nové, originální pojetí vědeckého modelování. Článek kombinuje hned několik výzkumných metod: vychází z podrobné analýzy vědeckých a filozofických odborných článků, zúčastněného pozorování v imunologické laboratoři a rozhovorů s imunology. Poznatky lze dále využít pro nastínění způsobu, jak překlenout určitý rozkol mezi teoretickými a experimentálními přístupy k vědě.

Zdroj: Akademie věd ČR