Evropská výzkumná rada zveřejnila výsledky posledního kola grantů Proof of Concept pro rok 2025. Mezi držiteli je i lékař a molekulární biolog Marek Mráz z CEITEC Masarykovy univerzity. Stal se jedním ze 136 řešitelů, kteří získají podporu ve výši 150 000 eur a uspěl tak v konkurenci téměř 900 projektů.
Podpora Evropské výzkumné rady (ERC) umožní Marku Mrázovi posunout vývoj nových inhibitorů GAB1 proteinu – látek, které se jeví jako slibná cesta k účinnější léčbě akutní myeloidní leukémie (AML), jedné z nejagresivnějších forem rakoviny. Výzkumný tým Marka Mráze se na CEITEC Masarykovy univerzity a ve FN Brno dlouhodobě zabývá mechanismy, které nádorovým buňkám umožňují unikat účinkům léčby.
AML patří k nejzávažnějším hematologickým onemocněním, která často postihují mladé lidi, a víc než polovina pacientů i přes dostupnou léčbu umírá do jednoho roku od diagnózy. Vědci zjistili, že protein GAB1 hraje klíčovou roli v přežití leukemických buněk a též adaptačních procesech, jimiž se nádorové buňky brání jiné léčbě, a že jeho cílené blokování tyto procesy narušuje.
„Cílit na GAB1 je technologicky složité, protože nejde o enzym – takzvaně kinázu, což bývá nejčastější cíl protinádorových léčiv,“ říká Marek Mráz. „Jde o protein, který uvnitř buňky funguje jako ‚agregační‘ centrum a pomáhá propojovat a zesilovat signály mezi různými regulačními drahami. Zasáhnout tento typ proteinu proto vyžaduje odlišný a technicky náročnější přístup než u léků z kategorie takzvaných kinázových inhibitorů. Při vývoji inhibitorů GAB1 ve spolupráci s medicinálními chemiky na Přírodovědecké fakultě MU tak musíme pracovat s jinou strategií, abychom dokázali narušit jejich klíčovou roli v nádorové buňce.“
Mezi čerstvými držiteli grantu je také neurovědec Adam Williamson, pro kterého toto ocenění představuje již 6. ERC grant. Sice jej přináší na švédskou Linköping University, ovšem působí také v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu při Nemocnici u sv. Anny (FNUSA-ICRC).
Granty Proof of Concept 2025 v tématech a v číslech
V tomto kole získalo podporu ve výši 150 000 eur 136 řešitelů. Široké spektrum podpořených projektů ukazuje, jak může průlomový výzkum otevírat nové cesty k inovacím. Patří mezi ně například využití satelitních snímků a umělé inteligence k hodnocení škod způsobených válkou nebo vývoj nových ultrazvukových technik, které lékařům umožní v reálném čase zobrazit i ty nejmenší krevní cévy v lidské ledvině. Další projekty se zaměřují na cenově dostupnou ochranu budov v regionech ohrožených zemětřesením, na regenerační léčbu inspirovanou neobvyklou biologií rypoše lysého nebo na nové metody snižování tření a opotřebení strojů díky ochranným uhlíkovým vrstvám.
Pracovní program ERC pro rok 2025 zahrnoval dvě kola výzvy Proof of Concept, výsledky prvního kola byly oznámeny v červenci 2025 a na českou instituci neputoval žádný grant.
Celkem bylo v obou kolech hodnoceno 879 návrhů. Tři sta nových řešitelů, kterým bylo uděleno celkem 45 milionů eur, bude působit ve 23 členských státech EU a přidružených zemích. Nejvíce projektů se uskuteční v Německu (51 grantů), Španělsku (42), Itálii (33) a Spojeném království (31).
Podpora nápadů, které posouvají Evropu vpřed
Evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva uvedla: „Objevy vznikající díky výzkumu financovanému ERC jsou často víc než jen akademickými průlomy. Tvoří základ budoucích inovačních ekosystémů v celé Evropě a inspirují nové technologie, podniky i společenská řešení. Těší mě, že EU letos financuje rekordní počet grantů Proof of Concept, a všem úspěšným řešitelům gratuluji.“
Prezidentka Evropské výzkumné rady Maria Leptin doplnila: „ERC nepožaduje, aby vědci začínali s hotovými řešeními či okamžitými aplikacemi. Naopak – podporuje je v průzkumu hranic poznání, vedeném zvědavostí a vědeckými ambicemi. Díky grantům Proof of Concept mohou mnozí řešitelé ERC prozkoumat komerční či společenský potenciál výsledků své zvídavosti a položit základy budoucích technologických a společenských inovací, které posouvají Evropu vpřed.“
O grant Proof of Concept mohou žádat pouze výzkumníci, kteří jsou řešiteli nebo nedávno ukončili některý z grantů ERC zaměřených na průlomový výzkum. Podpora jim umožňuje navázat na výsledky probíhajících či dokončených projektů ERC a ověřit možnosti jejich dalšího rozvoje. Hlavním cílem je posoudit komerční a společenský inovační potenciál výzkumu financovaného ERC. Stejně jako u všech schémat ERC jsou granty Proof of Concept otevřené projektům ze všech oborů – od fyzikálních a technických věd přes vědy o živé přírodě až po společenské a humanitní disciplíny.
O ERC
Evropská rada pro výzkum (ERC), založená Evropskou unií v roce 2007, je přední evropskou organizací pro financování excelentního průlomového výzkumu. Podporuje tvůrčí výzkumníky, kteří realizují své projekty v Evropě. ERC nabízí čtyři hlavní grantová schémata: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím doplňkového schématu Proof of Concept pomáhá ERC překlenout propast mezi průkopnickým výzkumem a ranými fázemi komercializace. Na jaře 2026 se má otevřít nová výzva ERC Plus Grants. ERC řídí nezávislý vědecký orgán – Vědecká rada. Prezidentkou ERC je od roku 2021 Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021–2027 přesahuje 16 miliard eur a je součástí programu Horizont Evropa, za který odpovídá evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva.
Zdroj: Redakčně doplněná tisková zpráva ERC.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
