Marek Mráz z CEITEC získal ERC Proof of Concept grant na vývoj nové terapie proti agresivní leukémii

Podpora Evropské výzkumné rady (ERC) umožní Marku Mrázovi posunout vývoj nových inhibitorů GAB1 proteinu – látek, které se jeví jako slibná cesta k účinnější léčbě akutní myeloidní leukémie (AML), jedné z nejagresivnějších forem rakoviny. Výzkumný tým Marka Mráze se na CEITEC Masarykovy univerzity a ve FN Brno dlouhodobě zabývá mechanismy, které nádorovým buňkám umožňují unikat účinkům léčby. 

AML patří k nejzávažnějším hematologickým onemocněním, která často postihují mladé lidi, a víc než polovina pacientů i přes dostupnou léčbu umírá do jednoho roku od diagnózy. Vědci zjistili, že protein GAB1 hraje klíčovou roli v přežití leukemických buněk a též adaptačních procesech, jimiž se nádorové buňky brání jiné léčbě, a že jeho cílené blokování tyto procesy narušuje.

„Cílit na GAB1 je technologicky složité, protože nejde o enzym – takzvaně kinázu, což bývá nejčastější cíl protinádorových léčiv,“ říká Marek Mráz. „Jde o protein, který uvnitř buňky funguje jako ‚agregační‘ centrum a pomáhá propojovat a zesilovat signály mezi různými regulačními drahami. Zasáhnout tento typ proteinu proto vyžaduje odlišný a technicky náročnější přístup než u léků z kategorie takzvaných kinázových inhibitorů. Při vývoji inhibitorů GAB1 ve spolupráci s medicinálními chemiky na Přírodovědecké fakultě MU tak musíme pracovat s jinou strategií, abychom dokázali narušit jejich klíčovou roli v nádorové buňce.“

Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš Marku Mrázovi pogratuloval, zároveň však české výsledky komentuje kriticky: „Neodpustím si povzdech. Jeden jediný grant je pro české instituce tristní výsledek. Pro ilustraci: Rakousko 5, Belgie 4, Nizozemí 13, Švýcarsko 2, Irsko 2, Portugalsko 2, Izrael 10. Stejně jako ČR je na tom Finsko, Švédsko či Řecko s jedním získaným grantem. Nedávám do přímého srovnání velké státy – (Itálie 24, Německo 23, Španělsko 19, Francie 14, Spojené Království 12). Bez opakovaně proklamované podpory excelence ve vědě se nic hmatatelného neděje… Hlavně, že se brzy dozvíme, že dle mezinárodního hodnoceni vědy dle parametrů MŠMT je v ČR cca 20 vysokých škol hodnoceno známkou A, tedy excelentních."

Mezi čerstvými držiteli grantu je také neurovědec Adam Williamson, pro kterého toto ocenění představuje již 6. ERC grant. Sice jej přináší na švédskou Linköping University, ovšem působí také v brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu při Nemocnici u sv. Anny (FNUSA-ICRC).  

Granty Proof of Concept 2025 v tématech a v číslech

V tomto kole získalo podporu ve výši 150 000 eur 136 řešitelů. Široké spektrum podpořených projektů ukazuje, jak může průlomový výzkum otevírat nové cesty k inovacím. Patří mezi ně například využití satelitních snímků a umělé inteligence k hodnocení škod způsobených válkou nebo vývoj nových ultrazvukových technik, které lékařům umožní v reálném čase zobrazit i ty nejmenší krevní cévy v lidské ledvině. Další projekty se zaměřují na cenově dostupnou ochranu budov v regionech ohrožených zemětřesením, na regenerační léčbu inspirovanou neobvyklou biologií rypoše lysého nebo na nové metody snižování tření a opotřebení strojů díky ochranným uhlíkovým vrstvám. 

Pracovní program ERC pro rok 2025 zahrnoval dvě kola výzvy Proof of Concept, výsledky prvního kola byly oznámeny v červenci 2025 a na českou instituci neputoval žádný grant.

Celkem bylo v obou kolech hodnoceno 879 návrhů. Tři sta nových řešitelů, kterým bylo uděleno celkem 45 milionů eur, bude působit ve 23 členských státech EU a přidružených zemích. Nejvíce projektů se uskuteční v Německu (51 grantů), Španělsku (42), Itálii (33) a Spojeném království (31).

Podpora nápadů, které posouvají Evropu vpřed

Evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva uvedla: „Objevy vznikající díky výzkumu financovanému ERC jsou často víc než jen akademickými průlomy. Tvoří základ budoucích inovačních ekosystémů v celé Evropě a inspirují nové technologie, podniky i společenská řešení. Těší mě, že EU letos financuje rekordní počet grantů Proof of Concept, a všem úspěšným řešitelům gratuluji.“

Prezidentka Evropské výzkumné rady Maria Leptin doplnila: „ERC nepožaduje, aby vědci začínali s hotovými řešeními či okamžitými aplikacemi. Naopak – podporuje je v průzkumu hranic poznání, vedeném zvědavostí a vědeckými ambicemi. Díky grantům Proof of Concept mohou mnozí řešitelé ERC prozkoumat komerční či společenský potenciál výsledků své zvídavosti a položit základy budoucích technologických a společenských inovací, které posouvají Evropu vpřed.“

O grant Proof of Concept mohou žádat pouze výzkumníci, kteří jsou řešiteli nebo nedávno ukončili některý z grantů ERC zaměřených na průlomový výzkum. Podpora jim umožňuje navázat na výsledky probíhajících či dokončených projektů ERC a ověřit možnosti jejich dalšího rozvoje. Hlavním cílem je posoudit komerční a společenský inovační potenciál výzkumu financovaného ERC. Stejně jako u všech schémat ERC jsou granty Proof of Concept otevřené projektům ze všech oborů – od fyzikálních a technických věd přes vědy o živé přírodě až po společenské a humanitní disciplíny.

O ERC

Evropská rada pro výzkum (ERC), založená Evropskou unií v roce 2007, je přední evropskou organizací pro financování excelentního průlomového výzkumu. Podporuje tvůrčí výzkumníky, kteří realizují své projekty v Evropě. ERC nabízí čtyři hlavní grantová schémata: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím doplňkového schématu Proof of Concept pomáhá ERC překlenout propast mezi průkopnickým výzkumem a ranými fázemi komercializace. Na jaře 2026 se má otevřít nová výzva ERC Plus Grants. ERC řídí nezávislý vědecký orgán – Vědecká rada. Prezidentkou ERC je od roku 2021 Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021–2027 přesahuje 16 miliard eur a je součástí programu Horizont Evropa, za který odpovídá evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva.

27. 1. 2026 Doplnění: Článek byl doplněn o citaci rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše. 

Zdroj: Redakčně doplněná tisková zpráva ERC.