Ministerstvo vnitra (MV) vyhlásilo výsledky 4. veřejné soutěže v programu Bezpečnostní výzkum ČR 2015–2022. Soutěž byla jednou z reakcí na jarní nástup epidemie SARS-CoV-2 a cílila na rozvoj technologií pro zvládání epidemiologických a biologických hrozeb. K vybraným uchazečům zamíří bezmála 250 milionů Kč. Další zdroje dorazí do specializovaných pracovišť z jiného programu.
Témata a zaměření podpořených projektů odpovídají mezinárodním trendům a zahrnují dlouhodobě aktivní přispěvatele do programů bezpečnostního výzkumu. Jde například o Výzkumný ústav vodohospodářský TGM s partnery a jeho projekt epidemiologie odpadních vod jako základ pro systém včasného varování nebo Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy ve spolupráci s Vojenským zdravotním ústavem a jejich studii věnovanou imunitní připravenosti příslušníků bezpečnostních sborů pro potřeby zajištění kontinuity činnosti v epidemických stavech. Dále nalezneme projekty zaměřené na strategickou komunikaci (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy) či umělou inteligenci pro hodnocení rizik u pacientů k zabránění náhodnému šíření COVID-19 v nemocnicích (Vysoké učení technické v Brně).
Mezi podpořenými projekty lze identifikovat dva nepříliš překvapivé, přesto zajímavé klastry. První spojuje zacílení na různé aspekty zpracování velkých dat pro účely krizového řízení - od sběru dat, jejich hodnocení až po řízení opatření s jejich využitím. Všechny tyto projekty charakterizuje modularita a přenositelnost jak geografická, tak i z hlediska využitelnosti. Za zmínku stojí především originální projekt Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a komerčního partnera, který usiluje o vývoj logistického systému se silnou etickou dimenzí pro distribuci nedostatkového materiálu v krizových situacích.
Další širší skupinou jsou projekty zaměřené na vývoj osobních ochranných prostředků a materiálů pro jejich výrobu. Z hlediska bezpečnostního výzkumu jde o stálici. Projekty tohoto typu se objevují v různých kontextech prakticky od konsolidace této agendy na MV. Tomu odpovídá například i financování přípravy antropologické databáze, která by měla usnadnit a urychlit vývoj těchto prostředků jak pro běžné použití, tak pro bezpečnostní sbory. Výsledky projektu Masarykovy univerzity najdou uplatnění i daleko za rámcem bezpečnostního výzkumu, a to například v ergonomii nebo při vývoji zdravotnických pomůcek.
Parametry soutěže
Výzva byla koncipována především jako reakce na mezery v připravenosti na obdobné krize a ve zdravotní bezpečnosti, které letošní situace odhalila. V tom smyslu jde o výzvu zcela originální, která nemá u ostatních poskytovatelů srovnání. Podpořené projekty jsou většinou dvouleté a jejich řešení započne v lednu 2021. Ministerstvo však usiluje o maximální urychlení zavádění jejich výsledků do praxe.
Celkem 69 přihlášek za 550 mil. Kč předložilo 45 subjektů. Vzhledem ke stále širokému spektru témat, která byla navržena, posílilo MV výjimečně dotaci na soutěž a zvýšilo tak úspěšnost až na 39 %. To je v bezpečnostním výzkumu nadstandardní, obvykle je tato hodnota méně než poloviční. Průměrná podpora na jeden projekt činí 7,9 mil. Kč. Mezi hlavními řešiteli tradičně dominují výzkumné organizace, třetinu projektů potom vedou firmy. V konsorciu je řešeno 85 % projektů, přičemž spolupráce výzkumných organizací a firem je podstatou 45 % úspěšných návrhů. Nejúspěšnějším žadatelem je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, která vysoutěžila bezmála 35 mil. Kč.
Biologická ochrana a další programy MV
Tato veřejná soutěž ale není jediným počinem MV v oblasti biologické ochrany v letošním roce. V rámci programu IMPAKT, který podporuje strategické iniciativy bezpečnostního výzkumu, byl zahájen projekt SBÍRKA navazující na českou participaci v Evropské síti laboratoří biologické ochrany, zaměřený na rozvoj národní kolekce patogenů, jejich modelů a metod práce s nimi. Ten se může stát efektivním vkladem bezpečnostního výzkumu také do diskutovaného záměru na vybudování virologického ústavu.
MV v programu IMPAKT financuje i další mobilitní a koordinační aktivity vojenských i civilních výzkumných pracovišť s partnery v USA (genové sekvenování a bioinformatika) nebo v Irsku (virulence a patogenita vysoce nebezpečných agens). Zatímco projekty v USA vychází z postupně prohlubované mezivládní spolupráce, irská iniciativa je výsledkem dřívějších úspěšných projektů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany pro Evropskou obrannou agenturu. Investice z programu IMPAKT představují další 36 milionový vklad MV do biologické bezpečnosti a posilování relevantních výzkumných kapacit ČR.
Autoři: Petr Novák, ředitel odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra, a Luděk Moravec, vědecký diplomat, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, DC
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
Foto: Pixabay
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
