Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky. Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZU) dosáhl v této soutěži významného úspěchu a bude se podílet na řešení šesti projektů z celkem 26 projektů, které získaly dotaci v extrémně náročném procesu hodnocení.
FZU získal celkem šest projektů OP JAK
FZU zahajuje práci na koordinaci tří projektů, které získal jako hlavní řešitel v rámci výzvy Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK). V oblasti přírodních věd uspěly v hodnocení projekty Výzkum základních stavebních kamenů hmoty s využitím špičkových technologií (FORTE), Teraferoika pro ultravysokou kapacitu, rychlost a energetickou úspornost informačních technologií (TERAFIT) a Senzory a detektory pro informační společnost budoucnosti (SenDISo).
Dále se FZU podílí na dalších třech projektech v roli spoluřešitele. Jedná se o projekt Pokročilé víceškálové materiály pro nosné klíčové technologie (AMULET) koordinovaný Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, projekt Průlomové laserové technologie pro chytrou výrobu, vesmírné a biotechnologické aplikace (LasApp) koordinovaný Ústavem fotoniky a elektroniky AV ČR a projekt Feroické multifunkcionality (FerrMion) vedený Ústavem termomechaniky AV ČR.
26 projektů v hodnotě 12,2 miliardy korun
Náročným procesem hodnocení výzvy Špičkový výzkum prošlo 66 přihlášených projektů. Vzhledem ke kvalitě předložených žádostí se řídicí orgán rozhodl navýšit původní alokaci 8 miliard o 4,2 miliardy korun. Díky tomu bylo možné podpořit nejen 15 projektů, které byly oznámeny již na konci léta 2023, ale také dalších 11 excelentních projektů. Celkově tedy bylo podpořeno 26 projektů v hodnotě 12,2 miliardy korun. Přímo do rozpočtu FZU z projektů do konce doby jejich řešení poplyne více než 1,1 miliardy korun.
„Úspěch FZU ve výzvě Špičkový výzkum pro nás má zcela zásadní význam. V prostředí nového Operačního programu se opět potvrdilo, že FZU umí připravit mimořádně kvalitní projekty, za nimiž stojí velmi zajímavá fyzika na světové úrovni. Díky všem šesti projektům bude možné pořídit špičkové a jedinečné přístroje a odpovídajícím způsobem zaplatit excelentní týmy stávajících i nově přicházejících vědců. Díky projektům se FZU posune o pořádný kus blíže k těm skutečně top institucím ve fyzice na evropské i světové úrovni,“ hodnotí úspěch týmů FZU v soutěži ředitel Michael Prouza.
Výzkum základních stavebních kamenů hmoty s využitím špičkových technologií (FORTE)
Vědci zapojení do projektu FORTE se soustředí na klíčové otázky v oblasti fyziky elementárních částic a kosmologie. Jejich záměrem je prohloubit naše poznání o základních složkách hmoty ve vesmíru a interakčních silách. Pro dosažení tohoto cíle plánují vylepšit měření některých parametrů standardního modelu a hledat nové částice, což by mohlo vést k průlomu v jeho chápání. Více zde.
Vědecký tým tvoří odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR, Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
Teraferoika pro ultravysokou kapacitu, rychlost a energetickou úspornost informačních technologií (TERAFIT)
Výzkum projektu TERAFIT se zaměří na vývoj aplikací, které mají esenciální význam pro internet věcí a ekonomiku velkých dat. Cílem je dosažení průlomu směrem k nové generaci informačních technologií – tři výzkumné záměry projektu se zaměřují na vzájemně propojené průlomy, které povedou k zásadním úsporám na energetické, prostorové i časové škále. Více zde.
Řešitelé projektu jsou ze tří předních českých výzkumných institucí – Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a Vysokého učení technického v Brně.
Senzory a detektory pro informační společnost budoucnosti (SenDISo)
Jádrem programu SenDISo je vývoj nové generace detektorů a chemicko-biosenzorických řešení. Interdisciplinární výzkum se zaměří na tvorbu technologií pro monitorování životního prostředí, zlepšení lékařské diagnostiky a radioterapie a kontroly kvality v průmyslu. Nové nástroje mimo jiné umožní citlivost na úrovni jednotlivých (bio)molekul a otevřou tak dveře objevům v oblasti věd o živé přírodě a včasné diagnostice závažných onemocnění, jako je rakovina. Více zde.
Základní expertizu FZU doplňují partneři: Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, Univerzita Palackého v Olomouci, Masarykova univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, Ústav fyziky materiálů AV ČR, České vysoké učení technické v Praze a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
FZU v roli spoluřešitele
Jako partner je FZU zapojen do tří projektů – Průlomové laserové technologie pro chytrou výrobu, vesmírné a biotechnologické aplikace (LasApp), Feroické multifunkcionality (FerrMion) a Pokročilé víceškálové materiály pro nosné klíčové technologie (AMULET).
Průlomové laserové technologie pro chytrou výrobu, vesmírné a biotechnologické aplikace (LasApp)
Projekt LasApp navazuje na dlouholetou tradici unikátního výzkumu a vývoje v oblasti laserových technologií v České republice a plně využívá stávající infrastrukturální a expertní zázemí. Vědci vytipovali tři strategické oblasti, kde mohou v budoucnu laserové technologie sehrát zásadní roli při hledání nových průlomových poznatků a objevů. Jedná se o oblasti vesmírných aplikací, biotechnologií a pokročilých laserových technologií pro chytrou výrobu. Pro všechny tyto oblasti hrají do budoucna klíčovou roli znalosti z oborů chytré optiky, práce s daty, automatizace, robotizace a AI. Více zde.
Hlavním koordinátorem projektu je Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR a partnery jsou Fyzikální ústav AV ČR – Centrum HiLASE, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy – BIOCEV, Ústav fyziky plazmatu AV ČR – Centrum TOPTEC, Ústav přístrojové techniky AV ČR a Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Technická univerzita v Liberci – CXI.
Feroické multifunkcionality (FerrMion)
Projekt FerrMion je zaměřen na výzkum a vývoj technických aplikací feroických materiálů, jako jsou feroelastické slitiny s tvarovou pamětí či multiferoika kombinující jedinečné elektrické, magnetické a mechanické vlastnosti. Plánovaný výzkum pokrývá široké spektrum fyzikálních a technických oborů a slibuje aplikace v energetice, lékařství či robotice. V rámci projektu bude v areálu akademických ústavů v Praze Na Slovance zprovozněno jedinečné zařízení pro charakterizaci materiálů 3D atomární sondou, která bude první svého druhu v České republice. Více zde.
Projekt FerrMion vedený Hanušem Seinerem z Ústavu termomechaniky AV ČR bude řešen ve třech ústavech Akademie věd (Ústavu termomechaniky, Fyzikálním ústavu a Ústavu jaderné fyziky) a na dvou univerzitách (Univerzitě Karlově a Českém vysokém učení technickém v Praze).
Pokročilé víceškálové materiály pro nosné klíčové technologie (AMULET)
Víceškálové materiály jsou sestaveny z různých druhů nanomateriálů, které mají samy o sobě neobvyklé vlastnosti. Jejich vzájemnou kombinací a integrací do hierarchií vyššího řádu lze získat inteligentní hmotu s unikátními funkcionalitami a překvapivým využitím v mnoha různých oborech. Více zde.
Na výzkum s tímto zaměřením se orientuje konsorcium osmi partnerů z akademické a výzkumné sféry vedené Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR. Mezi členy konsorcia jsou také Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, Univerzita Karlova, Ústav jaderné fyziky AV ČR a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
Autor: Petra Köppl
Zdroj: Fyzikání ústav Akademie věd ČR
Víceletý Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výzva Špičkový výzkum v programu OP JAK podpořila výzkum interdisciplinární povahy s potenciálem vytvoření aplikovatelných výzkumných výsledků. Předpokladem bylo zapojení excelentního výzkumného týmu a rozvoj mezinárodní spolupráce. V programovém období 2021–2027 čerpá OP JAK peníze z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).
- Autor článku: ne
- Zdroj: Fyzikání ústav Akademie věd ČR
