Většina univerzit a výzkumných institucí vytváří duševní vlastnictví (IP), někdy více a někdy méně hodnotné. Právě stanovení hodnoty duševního vlastnictví je pro většinu univerzit a výzkumných institucí úkolem, se kterým si neví rady. Přitom odhad hodnoty IP je v případě zamýšlené komercializace klíčový, byť by to měl být jenom vstupní model, který dává do ruky konkrétní argumenty, proč a za kolik si duševní vlastnictví koupit nebo licencovat.
Ocenit duševní vlastnictví lze různými metodami. Nejoblíbenější je metoda nákladová. Je to jednak jediná metoda, podle které lze nehmotné statky jako duševní vlastnictví v Česku účtovat jako majetek, ale také jsou na výzkumných institucích (a obvykle kdekoliv jinde) tyto náklady relativně snadno dohledatelné a vyčíslitelné. Tato metoda nicméně neříká nic o skutečné hodnotě pro případného nabyvatele licence či kupujícího. Často se proto stává, že hodnota stanovená nákladovou metodou zdaleka neodpovídá hodnotě skutečné. Obvykle jsou bohužel náklady vyšší, než je cena, kterou je zákazník ochotný za duševní vlastnictví zaplatit. Existují samozřejmě i opačné příklady, kde hodnota vložené náklady vysoce převyšuje.
Z dalších metod ocenění lze jmenovat metody analogické. Ty předpokládají, že se již obdobná transakce uskutečnila a lze tak hodnotu této předchozí transakce využít pro transakci budoucí. Výsledky výzkumu jsou však z principu unikátní a najít obhajitelné analogie lze velmi těžko. Existují také modely automatické valuace patentů (např. v komerční patentové databázi Patsnap), které lze orientačně použít; poskytují sice lepší tržní informaci než metody nákladové, ale stále jsou poměrně nepřesné.
Výnosová metoda
Jediná metoda, která bere v potaz skutečnou hodnotu duševního vlastnictví, je metoda výnosová neboli tržní. Hodnotu IP vyčíslenou touto metodu nelze sice použít pro zaúčtování duševního vlastnictví do majetku, lze ji ale podle zákona o oceňování (Zákon č. 237/2020 Sb.) použít k vyčíslení hodnoty při soudně-znaleckém ocenění.
Tato metoda má však jednu zřejmou nevýhodou – jedná se o metodu pracnou a vyžadující perfektní pochopení hodnocené technologie i perfektní znalost cílového trhu, a to včetně detailů souvisejícího hodnotového řetězce. Vzhledem k náročnosti na zdroje a expertízu se proto nejedná o metodu obvykle využívanou.
Zásadní výhodou výnosové metody je ale skutečnost, že pro její zpracování je nutné projít několika kroky, které jsou nezbytné i pro úspěšnou komercializaci. Často jsou tak právě při oceňování technologie objeveny její tržní limity nebo naopak potenciál.
Prvním důležitým krokem při oceňování výnosovou metodou je dokonalé pochopení technologie, zejména její přidané hodnoty pro budoucího uživatele. Přičemž přidanou hodnotou nemyslíme tu technologickou („přístroj měří dvakrát přesněji”), ale skutečnou užitnou přidanou hodnotu pro zákazníka („vyřeší mi to tenhle dlouhodobý problém”). Hodnotit ji musí právě budoucí uživatel, důležité je proto i v případě ocenění zpracovat alespoň elementární business validaci: tedy ověřovat přínos technologie se samotnými uživateli. Je obzvláště důležité pochopit celý hodnotový řetězec, do kterého komercializovaná technologie vstupuje.
Co ovlivňuje hodnotu technologie či znalosti
Dalším faktorem vstupujícím do ocenění výnosovou metodou je velikost, ale také specifika cílového trhu. Otázkou, kterou je třeba si klást, je replikovatelnost technologie a náklady na implementaci. Mnoho hodnotných technologií vyžaduje značné investice (CAPEX), které mohou nejen snižovat výslednou hodnotu, ale také tvořit nepřekonatelnou finanční či procesní překážku. Z tohoto důvodu je nutné mít dobře rozmyšlenou strategii komercializace a formát spolupráce (transferu technologie a související znalosti) s budoucím nabyvatelem nebo kupujícím.
Do výsledné hodnoty ocenění při použití výnosové metody vstupují také rizika a omezení související s transferem technologie/znalosti. Tato rizika snižují výslednou hodnotu. Častým diskontním faktorem je chybějící právní ochrana (např. patent) nebo její omezená geografická působnost (typicky český patent po prioritě, tedy bez možnosti rozšíření ochrany do dalších zemí). Specificky lze také hodnotit šíři a kvalitu ochrany. Diskontním faktorem může být ale i technická nejistota (relativně nízká technologická připravenost neboli TRL), kterou je občas pro vědeckou obec těžké si přiznat. Pro potřeby maximálně objektivního ocenění je nutné pochopit a vyhodnotit TRL co nejpřesněji.
Všechna takto získaná data je nutné dosadit do finančního modelu, který se snaží odhadnout výslednou hodnotu pro uživatele, tudíž hodnotu duševního vlastnictví. Vhodnou metodou je například metoda diskontovaného cashflow. Přestože se jedná pouze o model a vstupní data jsou z principu nepřesná, poskytuje tento model důležitý vstup pro diskuzi s budoucími zájemci. Doporučujeme využít soudních znalců, kteří mají s tímto typem ocenění zkušenosti. Z mojí zkušenosti jsou tato ocenění poměrně přesná, resp. často takové ocenění odpovídá výsledné prodejní ceně. Těžko říct, jestli se jedná o objektivní cenu nebo jen dostatečně silný argument, který poskytovatel/prodávající poskytuje. Soudního znalce doporučujeme zejména v případech existujícího nebo hrozícího střetu zájmu, ve kterých je externí autorita velmi užitečná, ne-li nezbytná.
Soudní znalec se může vyplatit
Výnosovou metodou může být stanovena jak hodnota duševního vlastnictví pro jeho budoucí prodej, tak doporučená hodnota licenční odměny. Přestože ta se obvykle stanovuje jako procento z budoucích prodejů/výnosů, je vhodné celkovou cenu do očekávaných zisků z těchto licenčních poplatků promítnout.
Obecně všem doporučuji výnosovou metodu ocenění provedenou zkušeným soudním znalcem, přestože se jedná o metodu náročnější a může odhalit nesoulad mezi pořizovacími náklady a skutečnou hodnotou. Benefitem totiž není jen samotné určení hodnoty, ale i provedení dalších kroků, které jsou pro úspěšnou komercializaci nezbytné. Konkrétní data také poskytnou pevnou půdu pod nohama pro vyjednávání s potenciálními zájemci a autorita soudního znalce může snížit riziko sporů v případě střetů zájmů. Všechny tyto zmíněné benefity stojí za vyšší úsilí a náklady spojené s vyhotovením ocenění touto metodou.
Autor: Vojtěch Nosek
Zdroj: Unico Analytics
- Autor článku: ne
- Zdroj: Unico Analytics
