„V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu pyšní a jejichž tvůrci skutečně změnili svět,“ říká Josef Kratochvíl, předseda Úřadu průmyslového vlastnictví. A jmenuje Wichterleho gelové kontaktní čočky, konfokální mikroskop Mojmíra Petráně anebo Holého antivirotika. Úřad letos slaví 105 let své existence.
Pane předsedo, 105 let už je pro státní instituci věru dlouhá historie. Jaké jsou největší přínosy či počiny Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) za tuto dobu?
ÚPV toho za dobu svého fungování „zažil“ už opravdu hodně. Jeho počátky nebyly vůbec jednoduché, přesto se zakladatelům úřadu podařilo v nelehkých materiálních a personálních podmínkách vybudovat kvalitní a v mezinárodním kontextu dobře fungující instituci.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století zde přihlašovatelé podávali tisíce přihlášek vynálezů ročně! Období 2. světové války a následné „plánované hospodářství“ představují pro patentový úřad, stejně jako pro celou naši společnost, temné období. Ovšem i v této pohnuté době v tehdejším Československu vznikala skvělá technická řešení, jen jim, bohužel, nebyla poskytována taková průmyslově-právní ochrana, jakou by si zasloužily.
Co se povedlo?
Osobně sleduji vývoj oboru více než tři dekády. Během té doby se podařilo zapojit Českou republiku do všech podstatných mezinárodních uskupení, smluv a rovněž zmodernizovat legislativu související s průmyslovým vlastnictvím. Zapojením do Světové organizace duševního vlastnictví (1993), do Evropské patentové organizace (2002), Evropské unie (2004) a Visegrádského patentového institutu (2016) se Česko stalo zemí, jež poskytuje svým občanům veškeré moderní možnosti pro ochranu jejich nehmotných práv.
Historie je to dlouhá. Ale jaké je momentální postavení ÚPV, kdo jeho chod řídí a platí?
ÚPV je ústřední orgán státní správy. V jeho čele stojí předseda, jehož jmenuje vláda. Mám to štěstí, že na této pozici navazuji na dva vynikající odborníky. První, Ladislav Jakl, který byl předsedou v letech 1990 až 1999, se zasloužil o přechod úřadu z komunistického systému do tržního hospodářství a také o bezproblémové rozdělení federálního úřadu po rozpadu ČSFR. Na něj pak navázal v letech 1999 až 2009 Karel Čada, pod jehož vedením se náš úřad stal moderní institucí – a to srovnatelnou s kterýmkoliv obdobným evropským úřadem.
Budova Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze
A financování?
Z hlediska financování je ÚPV jednou z kapitol státního rozpočtu. Ten je i zdrojem všech prostředků na naši činnost a do něj také plynou veškeré naše příjmy. Celkové příjmy ÚPV dlouhodobě převyšují jeho výdaje, takže jsme čistými přispěvateli státního rozpočtu.
To je dobrá zpráva. Které z historicky udělených patentů vás osobně nejvíce zaujaly, respektive i těší? Buďte klidně osobnější, vyzdvihněte je třeba i s příběhem.
V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu pyšní a jejichž tvůrci skutečně změnili svět. Mezi ně lze zařadit hydrofilní gel Otty Wichterleho, z něhož jsou vyráběny kontaktní čočky, elektronový mikroskop Armina Delonga, konfokální mikroskop Mojmíra Petráně, plastickou trhavinu Semtex chemiků Stanislava Brebery a Radima Fukátka, dále antivirotika Antonína Holého, nebo třeba i technologii nanospider pro průmyslovou výrobu netkaných textilií tvořených nanovlákny. Některé další vynálezy se mohou zdát „jen“ jako maličkosti, přinesly však významný užitek a změnily návyky mnoha lidí po celém světě. Takovou je například tužka verzatilka českobudějovické firmy Koh-i-noor, anebo stiskací knoflík – známý spíš jako patentka – od firmy Waldes či taška síťovka Vavřína Krčila.
Jaký je podle vás vůbec nejcennější udělený patent v českém prostředí?
Komerčně velmi úspěšné jsou v rámci novodobé české historie patenty na antivirotika profesora Antonína Holého. V tomto případě se podařilo skloubit špičkovou vědu jeho týmu s efektivní patentovou ochranou vzniklých výsledků a se šikovnou licenční politikou Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Nikomu jinému se u nás zatím nepodařilo tento úspěšný model v podobném rozsahu zopakovat. To ale neznamená, že by tu nebyla další skvělá technická řešení, k jejichž ochraně a komercializaci majitelé přistupují odpovědně.
Josef Kratochvíl zahájil mezinárodní konferenci konanou 10. září 2024 u příležitosti oslav 105. výročí založení ÚPV
Kolik případů ročně typicky řešíte? Můžete prozradit nějaká zajímavá čísla?
Statistických údajů máme k dispozici celou řadu, k dohledání jsou mimo jiné v naší každoroční Výroční zprávě. Rád bych zde ale vypíchl alespoň některé z nich. V oblasti patentů bylo v roce 2023 k našemu úřadu podáno celkem 489 přihlášek vynálezů, z nich naprostá většina, plných 465, pocházela od českých přihlašovatelů.
Ti zahraniční pro ochranu svých řešení v Česku volí spíše cestu evropského patentu. Příslušných žádostí o validaci k nám loni doputovalo 4978. Vývoj v oblasti evropských patentů dlouhodobě ukazuje, že ČR je majiteli evropských patentů chápána jako území, na němž se vyplatí zajistit ochranu investic do nových technologií a výrobků.
A jak to mají Češi směrem „ven“?
Pokud se podíváme na přihlašovací aktivitu našich vynálezců směrem do zahraničí, nejsou čísla bohužel příliš radostná. Ročně subjekty z České republiky podají přibližně 200 přihlášek evropských patentů a necelých 500 přihlášek ve Spojených státech. Mezinárodních přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) od přihlašovatelů z Česka je v průměru kolem dvou stovek za rok. Pro srovnání: v Rakousku vidíme více než dva tisíce přihlášek evropských patentů ročně a třeba ve Švédsku dokonce pět tisíc! Obdobně je tomu u mezinárodních přihlášek dle PCT – rakouští přihlašovatelé jich ročně podají zhruba 1400, kdežto švédští více než čtyři tisíce. Je přitom zřejmé, že právě tyto patenty mají značný komerční potenciál a vedou k návratnosti investic vložených do vědy a výzkumu.
Jak to vypadá v oblasti ochranných známek?
V tomto oboru je mezinárodní přihlašovací aktivita českých subjektů srovnatelná s ostatními evropskými zeměmi. Kupříkladu přihlášek ochranných známek EU podávají kolem dvou tisíc ročně. Na národní úrovni zpracováváme mezi pěti a šesti tisíci přihlášek ochranných známek ročně.
Co nejčastěji řešíte vy – a úřad? Dá se říci, že nějaká problematika nyní dominuje evropskému patentovému prostředí?
V červnu 2023 zahájil činnost Jednotný patentový soud a byl spuštěn i celý systém jednotné patentové ochrany v Evropě. Jednotný patent vychází z evropského patentu, který uděluje Evropský patentový úřad (EPÚ, anglicky EPO, pozn. red.). Po udělení evropského patentu může majitel patentu požádat o jednotný účinek v zemích, které se do systému zapojily. Těch je zatím sedmnáct. Ačkoliv se Česko k systému jednotného patentu ještě nepřipojilo, neznamená to, že by čeští uživatelé neměli možnost jednotný patent získat nebo že by se na ně nevztahovala pravomoc Jednotného patentového soudu. Čeští přihlašovatelé mohou pro své patenty žádat o jednotný účinek, ale zahraniční přihlašovatelé musejí pro ochranu svých řešení v Česku uplatňovat tradiční evropské patenty. Ke konci loňského roku bylo k EPÚ podáno přes 17 500 žádostí o jednotný účinek a zaregistrováno bylo více než 16 870 jednotných patentů.
Jak vidíte, systém průmyslově-právní ochrany se v Evropě neustále vyvíjí a snaží se reagovat na výzvy, které přináší realita akademického i podnikatelského prostředí.
S jakými světovými a evropskými institucemi nejvíce spolupracujete?
Mezinárodní spolupráce je v našem oboru naprosto klíčová. Naši práci významně ovlivňuje členství v Evropské unii, v Evropské patentové organizaci a ratifikace mnoha mezinárodních smluv, třeba již zmíněné Smlouvy o patentové spolupráci, Evropské patentové úmluvy, dohody TRIPS, Pařížské úmluvy, Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, Dohody o Visegrádském patentovém institutu a mnoha dalších.
Velice si vážím naší dlouhodobé kvalitní spolupráce s již jmenovaným EPÚ, dále s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO), s Evropskou komisí, Visegrádským patentovým institutem, ale též s partnerskými úřady průmyslového vlastnictví řady evropských zemí.
Na konferenci vystoupili také João Negrão z Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (vlevo) a António Campinos z Evropského patentového úřadu. Moderovala Michala Hergetová.
Proč jsou takové kontakty a konexe pro ÚPV důležité?
Jedná se o naprosto zásadní partnerství, díky nimž dochází ke sbližování různých praxí, což v důsledku vede ke zvyšování právní jistoty našich klientů. To je podstatné. Společně postupujeme také v oblasti vzdělávání a ve zvyšování povědomí o průmyslovém vlastnictví mezi veřejností, v oblasti IT nástrojů, v naprosto zásadní výměně dat a podobně. O pevných vazbách a – troufám si tvrdit – nadstandardních vztazích v rámci naší komunity, svědčí také skutečnost, že na zářijovou konferenci, kterou jsme u příležitosti našeho 105. výročí v Praze pořádali, do Česka přijelo mnoho významných představitelů výše uvedených institucí.
Co dalšího ÚPV chystá do následujících let, respektive do svého dalšího „století“?
V nejbližší budoucnosti nás čekají zásadní změny v oblasti ochrany designů a označení původu a zeměpisných označení. Spolu s novou legislativou v oblasti patentů se jedná o změny, které se v podstatě již dějí. V krátkodobém horizontu očekávám přizpůsobení světa ochrany technických řešení technologickým trendům, jako je umělá inteligence a přesun či paralelní fungování významného množství ochranných známek ve virtuálním světě.
A kam se podle vás budou vyvíjet všechny objevy a vynálezy?
V oblasti vývoje technologií je samozřejmě velmi obtížné předvídat, jakým směrem se bude lidstvo ubírat. Pohlédneme-li totiž zpět, tak třeba v roce 1995 – pouhé tři dekády zpátky – pocházelo nejvíce mezinárodních patentových přihlášek z oboru medicínské technologie (2487), zatímco v oblasti nanotechnologií bylo těchto přihlášek jen sedm. Obor počítačové technologie, který si loni připsal jasné prvenství s více než 27 tisíci patentových přihlášek, jich před těmi třiceti lety zaznamenal pouze 1104!
V rozpětí let 2019 až 2023 bylo nejvíce mezinárodních patentových přihlášek podáno v oboru počítačové technologie (celkem 127 445), nicméně nejdramatičtější nárůst v tomto období zaznamenaly přihlášky v oborech digitální komunikace, kdy jejich počet stoupl o téměř 32 % ve výše uvedené „pětiletce“ a u biotechnologií činil nárůst téměř 31 %.
Jaké máte přání vy?
Ať už se za sto let ukáže jako nejsilnější kterýkoliv obor lidské činnosti, byl bych moc rád, kdybychom v něm jako Češi dokázali vyniknout. Osobně považuji odpoutání se od stávající pozice jakési „montovny“ a postoupení na pozici technologického lídra za naprosto nezbytné pro tuto zemi. Zkrátka: s veškerou úctou k československé technické tradici se vraťme mezi ty technologické lídry, kam tradičně patříme. A budu moc rád, když k tomu přispěje i systém ochrany průmyslových práv a jeho efektivní využívání právě českými subjekty.
Autorka: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)
Foto: Úřad průmyslového vlastnictví
Josef Kratochvíl vystudoval strojní inženýrství na ČVUT (1986) a Právnickou fakultu UK (1995), doktorské studium absolvoval na Metropolitní univerzitě Praha (2016). Od roku 2009 je předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví, kde pracuje od roku 1986. Od roku 2019 je předsedou správní rady Evropské patentové organizace.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
