Seriál ÚPV: Technická řešení a jejich právní ochrana I

Smyslem průmyslově právní ochrany je poskytnout výhody tvůrcům a majitelům nových technických řešení a zabezpečit výsledek jejich tvůrčí práce, aby jej snadno a rychle nezískala konkurence, aniž by vynaložila jakékoliv náklady a připravila tvůrce nového řešení nebo toho, kdo projekt financoval a řídil, o zisk, který mu v rámci dobrých mravů náleží.

V současné době se nabízejí dva druhy právní ochrany technických řešení, a to ochrana patentem nebo užitným vzorem. Tyto formy ochrany se liší zejména délkou ochrany a finančními náklady na získání a udržování ochrany. Větší finanční náklady na řízení o udělení patentu a jeho udržování v platnosti i delší doba řízení o udělení patentu jsou vyváženy jednak delší dobou ochrany a díky průzkumu podmínek patentovatelnosti i velkou jistotou pro majitele patentu v postavení na trhu.

Předměty ochrany, to je vynález, resp. technické řešení, jsou srovnatelné; u vynálezu schopného ochrany patentem se předpokládá vyšší odborná činnost, kterou bylo nutno vynaložit k vyřešení daného technického problému.

Co je a co není patent?

Majitel patentu má výlučné právo chráněný vynález využívat, poskytovat souhlas k využívání jiným osobám (což se děje licenční smlouvou) a má i právo převést patent na jinou osobu. Vynález, na který byl udělen patent, např. výrobek, zařízení k výrobě, chemická látka nebo výrobní postup, nesmí být bez souhlasu majitele vyráběn, nabízen k prodeji nebo využíván třetí osobou pro průmyslové nebo komerční účely. Pokud se patent týká výrobních postupů, majitel může třetím osobám zakázat tyto postupy používat. Zápovědní právo se vztahuje i na výrobky, které jsou přímým výsledkem chráněného postupu.

Patenty jsou udělovány na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Za vynálezy se nepovažují zejména objevy, vědecké teorie a matematické metody, estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů, či podávání informací. Patent také nemůže být udělen na odrůdy rostlin a plemena zvířat a biologické způsoby pěstování rostlin a chovu zvířat, způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle a na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům.

Co je užitný vzor a jak se liší od patentu?

Užitným vzorem lze chránit technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné. Za technická řešení se nepovažují objevy, vědecké teorie a matematické metody, pouhé vnější úpravy výrobků (sledující estetické účely), plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů a pouhé uvedení informace. Z ochrany jsou vyloučena technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména zásadami lidskosti a veřejné morálky, dále odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály a způsoby výroby nebo pracovní činnosti.

Předměty, které je možno chránit patentem a užitným vzorem, jsou tedy srovnatelné. Užitným vzorem oproti patentu však nelze chránit biologické reproduktivní materiály a jakékoliv „způsoby“.

Užitné vzory se zapisují do rejstříku na základě tzv. registračního principu, kdy Úřad zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky vyhovuje kritériím novosti a tvůrčí úrovně, tj. zda je způsobilý k ochraně. V tom je hlavní rozdíl od systému patentového.

Vzhledem k tomu, že zápisem užitného vzoru do rejstříku Úřadu vzniká ochrana, jejíž účinky plně odpovídají účinkům patentu, lze užitným vzorem získat ochranu řešení způsobilého k zápisu mnohem rychleji než patentem. To má význam zejména u předmětů, které jsou v době zajišťování ochrany již připraveny k uvedení na trh, přičemž k poměrně dlouhému řízení o udělení patentu by zůstaly dlouhou dobu (nebo případně vůbec) bez ochrany.

Bez souhlasu majitele zapsaného užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit. Majitel zapsaného užitného vzoru, stejně tak jako u vynálezu, je oprávněn poskytnout souhlas k využívání předmětu užitného vzoru (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.

 

V dalším článku ze seriálu ÚPV se podíváme na možnosti přihlášení vynálezu do zahraničí.

Informační brožury ke stažení naleznete na webu Úřadu průmyslového vlastnictví.