Nová studie Evropského patentového úřadu o vynálezech na evropských univerzitách ukazuje, že nejvyšší aktivitu vykazují univerzity v Německu, Francii, Velké Británii a Itálii. Polovina akademických patentů pochází od malé skupiny (5 %) univerzit. Česká republika zaujímá 18. pozici.
Vynálezy v oborech jako je výzkum vakcín mRNA, věda o materiálech nebo laserové technologie za svou existenci vděčí univerzitnímu výzkumu. Nová studie zveřejněná Evropským patentovým úřadem (EPO) uvádí, že počty evropských patentových přihlášek pocházejících z evropských univerzit v posledních dvou desetiletích narůstají a nyní tvoří 10,2 % všech patentů podaných u EPO evropskými přihlašovateli. Představují tak zhruba ekvivalent všech evropských patentových přihlášek podaných v loňském roce přihlašovateli ze Švýcarska. V případě Česka je poměr evropských patentových přihlášek, které mají původ na univerzitách, ještě vyšší. Univerzity stojí za 23,3 % všech evropských patentových přihlášek podaných českými přihlašovateli u EPO v období 2000–2020.
Studie, první komplexní analýza svého druhu, je založena na údajích o 1200 evropských univerzitách, které v letech 2000–2020 podaly patentové přihlášky u EPO. Kromě patentových přihlášek, které podávají přímo samotné univerzity, se studie zabývá také přihláškami podanými jinými subjekty, které jako původce patentu uvádějí výzkumné pracovníky z univerzitního prostředí.
„Evropa má dlouhou tradici akademické excelence, ale někdy máme problém proměnit výzkum v komerční úspěch,“ říká předseda EPO António Campinos. „Tato studie se snaží osvětlit principy akademických vynálezů napříč Evropou, aby mohla sloužit jako základ dalšímu strategickému rozhodování. Využitím patentů prostřednictvím licencování, spolupráce se soukromým sektorem nebo spin-offů mohou univerzity nejen zvýšit svůj vliv, ale také přispět k posílení ekonomiky a celé společnosti. Jak ve své zprávě zmiňuje Mario Draghi, stále je třeba významně pokročit pro dosažení jednotného trhu pro výzkum a technologie v Evropě. I tato studie odhaluje, že 10 % startupů založených na evropských akademických patentech se přesouvá do USA.“
Počet patentů vlastněných univerzitami v Evropě stoupá, ale je zde třeba významnější spolupráce. Dvě třetiny všech patentových přihlášek pocházejících z vysokých škol v posledních dvou desetiletích nepodávaly přímo univerzity samotné, ale jiné subjekty. Většinou jde o firmy, přičemž ve 30 % případů jde o firmy malé či střední. I tak se ale počet evropských patentových přihlášek podaných přímo univerzitami ve sledovaném období významně zvýšil, což naznačuje významný posun v praxi nakládání s duševním vlastnictvím na univerzitách. Studie se také zabývá spoluprací na akademických vynálezech, které jsou stále často omezeny na místní partnery ze stejné země, což naznačuje, že v Evropě existuje větší potenciál pro mezinárodní spolupráci.
"Nejčastěji pro akademické instituce řešíme zakázky v oblasti nastavení vhodné strategie ochrany jejich IP, protože, jak z našich zkušeností vyplývá, to je tou efektivní cestou pro oslovení a získání vhodných komerčních partnerů. Ti se poté mohou podílet na dalším vývoji a především uvedení finálního produktu na trh. Komerční partneři se pak také často podílí na financování mezinárodní ochrany, např. právě skrze evropský patent." Vratislav Harabiš, patentový specialista v PatentEnter s.r.o. (vyjádření bylo doplněno 25. 10. 2024, pozn. red.)
V celkovém počtu akademických patentů vedou podle studie Německo, Francie, Velká Británie a Itálie. Česká republika je 18. v Evropě se 704 evropskými akademickými patenty podanými v letech 2000–2020. V přepočtu na počet obyvatel zaujímá ČR v Evropě 22. pozici s 68,4 akademickými patenty na obyvatele.
Za polovinou všech akademických patentových přihlášek stojí pouze malá skupina (5 % ze sledovaných 1200) evropských univerzit. Do této skupiny patří např. Université Grenoble Alpes, Technische Universität München, University of Oxford či ETH Zürich. Zaměřují se více na vědecky podložené obory a disponují kvalitními středisky pro transfer znalostí. Naproti tomu 62 % univerzit vytvořilo ve sledovaných dvou dekádách pouze 8 % evropských akademických patentů. Ovšem i tato skupina menších univerzit, které podávají méně patentových přihlášek, hraje důležitou roli ve svých národních inovačních ekosystémech.
Podle studie je v Česku 19 vysokých škol, které v období 2000–2020 podaly u EPO alespoň jednu evropskou patentovou přihlášku. Z hlediska počtu akademických patentů jsou na předních místech České vysoké učení technické v Praze (se 168 podanými patenty v uvedeném období), Univerzita Karlova (155) a Univerzita Palackého v Olomouci (123).
„Průmyslově právní ochrana akademických technologií formou patentů je bezesporu významným aspektem jejich komerčního uplatnění. Univerzita Karlova klade v první řadě důraz na kvalitní zajištění celého procesu technologického transferu, jehož je patentová ochrana součástí. Je na místě podotknout, že zajištění patentové ochrany představuje významnou finanční investici a cílem naší univerzity je hospodárně nakládat s veřejnými prostředky. Před podáním patentové přihlášky proto musí u nás jakožto transferovém centru Univerzity Karlovy proběhnout zevrubná analýza komerčního potenciálu dané technologie, tedy zhodnocení šance na nalezení obchodního partnera a její uplatnění v praxi. Patent se tak stává nástrojem komerčního uplatnění, nikoliv jeho předpokladem,“ říká k procesu patentování Otomar Sláma, předseda správní rady Charles University Innovations Prague, která je dceřinou společností Univerzity Karlovy. „Pokud by totiž před podáním patentu neproběhla fundovaná analýza komerčního potenciálu, existuje riziko, že patent nebude mít komerční hodnotu a vynaložené náklady na zajištění ochrany nebudou hospodárně využity. Naší prioritou v CUIP je proto profesionálně zvládnutý celý proces, tedy kroky, které samotnému podání patentové přihlášky předcházejí, i ty, které po něm následují,“ dodává Sláma.
Petr Suchomel, vedoucí Oddělení transferu znalostí a technologií ve Vědeckotechnickém parku Univerzity Palackého v Olomouci zase komentuje úspěch své univerzity: „Univerzita Palackého má v ochraně průmyslových práv dlouholetou tradici. Skutečnost, že se řadíme mezi nejaktivnější univerzity, je jen dokladem, že se v řadě oborů pohybujeme opravdu na špici. Věda, kterou u nás děláme, má charakter nejen základního, ale i aplikovaného výzkumu. Zároveň věříme, že kvalitní ochrana průmyslových práv je nutnou první podmínkou úspěšného transferu znalostí a technologií, což je jedna z velkých výzev, které jsme si vytyčili."
EPO nyní upgradoval svůj nástroj Deep Tech Finder, aby umožnil uživatelům snadné vyhledávání akademických patentů. Tento bezplatný online nástroj obsahuje podrobnosti o téměř 900 evropských univerzitách a také obchodní profily a patentová portfolia více než 1550 spin-offů. Deep Tech Finder zefektivňuje propojení mezi akademickou sférou a investiční komunitou.
Zdroj: Úřad průmyslového vlastnictví, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
