Podávat patenty je téměř každodenní chléb akademických transferových center. Některé inovace ale mohou být tak slibné, že český rybníček přestává stačit. Je potřeba jít dále. Vědci z Univerzity Pardubice získali americký patent na speciální slitinu v nanovrstvě, která má unikátní vlastnosti.
Tým chemického technologa kovových a speciálních anorganických materiálů Tomáše Wágnera z Fakulty chemicko-technologické se zabývá materiály, které mohou zefektivnit ukládání dat ve virtuálním světě. S tímto objevem lze uložit data až tisíckrát rychleji a v desetkrát vyšší hustotě než na dnes používané materiály.
Výzkum má přínos v oblasti elektrotechniky a optiky, ale může mít přesah i do medicíny, ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Paměťové buňky lze totiž kombinovat do paměťových neuronových sítí a napodobit tak funkci lidského mozku. Jednou by umělé neuronové sítě mohly třeba nahradit část nervového systému v lidském těle po zranění.
Právě na strategii komercializace takového projektu záleží. Rozhodnutí, že se bude podávat patent, předchází podrobné plánování. Je potřeba udělat velmi detailní rešerši, na základě které se rozhodne o způsobu ochrany duševního vlastnictví. U technologie Tomáše Wágnera byl zvolen americký patent. Přihláška se podávala v roce 2018 a udělen byl nyní. Jaké jsou důvody toho, že se vědec z České republiky rozhodne pro podání patentové přihlášky v Americe?
Potenciál pro svět od začátku
„Tento objev jsme zaregistrovali, když Tomáš Wágner přihlásil svůj projekt do výzvy programu GAMA od TAČRu. Upřímně musím říct, že GAMA se nám osvědčila jako nejlepší zdroj projektů pro následnou komercializaci,“ popisuje první seznámení s touto inovací Petra Hawlová z Centra transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice, které tuto oblast na univerzitě podporuje a aktivně vyhledává příležitosti ke spolupráci s podniky.
Už když Tomáš Wágner prezentoval svůj projekt, Rada pro komercializaci, jako poradní orgán rektora, si vymínila, že musí podat mezinárodní patentovou přihlášku. Už od počátku totiž bylo jasné, že mnohem větší potenciál tohoto projektu je ve světě. Petra Hawlová doplňuje: „Proto jsme mířili už od začátku do zahraničí. Na základě kalkulace projektu jsme v další fázi patentování vybrali americkou patentovou přihlášku, protože velký počet firem, které budeme oslovovat, sídlí v USA. A tam nyní hledáme investora. V Česku by patent neměl takový význam.“
Na otázku, jaký je největší rozdíl mezi českým a americkým patentem Hawlová odpovídá, že v udržovacích poplatcích. „V Čechách se platí jednou ročně a v Americe za 3,5 roku, 7,5 roku a 11,5 roku. Vezmeme-li ale v úvahu celkové zaplacené částky, je český patent levnější. Velká výhoda je, že české patentové řízení je pochopitelně v českém jazyce, a i když excelujete v anglickém jazyce, právní formulace nejsou vždy jednoduché. Pro vědce nemusí být procházka růžovým sadem česká patentová přihláška, natož americká.“
Hledá se zájemce v USA
V minulosti se pro danou technologii objevil zájemce, nadnárodní společnost zabývající se výrobou polovodičů a integrovaných obvodů se sídlem v USA. Dokonce už byla podepsána smlouva o mlčenlivosti a byla nabídnuta licence. Bohužel, k dalšímu kroku už nedošlo. V tuto chvíli univerzita hledá dalšího zájemce.
Najít průmyslového partnera v cizí zemi má svá úskalí. „I když naši akademici jezdí do USA a prezentují svůj výzkum na veletrzích pro výsledky, které se dají posunout do průmyslu, není to tak hladký proces. V Česku známe většinu průmyslových partnerů díky tomu, že univerzita má s nimi tradičně dobré vztahy a stejně tak i naši vědci. U většiny smluv, které dopadly k naší spokojenosti, tomu tak bylo díky tomu, že akademik už potenciálního investora znal. Není to pravidlem, ale velmi nám to pomáhá,“ vysvětluje Hawlová a dodává, že nové vztahy se navázat dají, ale nacházíte se v jiné pozici, než když se jedná o společnost, o které jste alespoň slyšeli. „V zahraničí se většinou jedná o firmu, o které víte, ale neznáte ji, a proto bývá styl vyjednávání zcela odlišný,“ uzavíra Hawlová
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: UPCE
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
