CzechInvest bývá často vnímán jako státní instituce, která se zaměřuje zejména na lákání zahraničních investic. Velká část jejích aktivit se však váže také k podpoře českého podnikatelského prostředí, včetně technologické vyspělosti zdejší ekonomiky. Právě na tuto oblast se soustředí Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací, které se snaží zajistit větší synergii mezi firmami a výzkumnými organizacemi uvnitř České republiky i na mezinárodní úrovni.
Dříve VaV aktivity podporoval CzechInvest i administrací Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, tuto agendu však nyní nese na svých bedrech Agentura pro podnikání a inovace (API), vzniknuvší v červnu 2016. CzechInvest tak pokračuje s aktivitami, které se váží zejména k poskytování informací, propojování jednotlivých hráčů a pořádání přínosných akcí v České republice i v zahraničí. Nápomocná je tomu i silná informační základna Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací, jeho expertíza a cenné kontakty.
To, že se agentuře CzechInvest daří podporovat progresivní trendy ekonomického rozvoje, lze dokumentovat například na fenoménu posledních dvou let, Průmyslu 4.0, který přerůstá ve Společnost 4.0. CzechInvest se podílel na vytyčení koncepce známé jako Iniciativa Průmysl 4.0, přijaté vládou v srpnu roku 2016. Rozhodl se však také podpořit povědomí o praktickém uplatnění tohoto trendu, a to zejména řadou konferencí pořádaných v průběhu roku 2016. Seriál nazvaný „Průmysl 4.0 v praxi“ se tak odehrál ve Science Centrech Brna a Plzně, dále pak v industriálním areálu Dolních Vítkovic v Ostravě a na půdě Technické univerzity v Liberci. Navštívilo jej bezmála 500 účastníků z 250 různých institucí a firem, kteří si vyslechli zkušenosti s konceptem Průmyslu 4.0 od velkých nadnárodních firem, malých a středních českých podniků a akademiků působících ve výzkumu relevantních technologií. Na každé z těchto konferencí se tak podařilo doložit, že ač může být podpora Průmyslu 4.0 na vládní úrovni spíše v počátcích, v praxi existují již velmi konkrétní aktivity, které tento trend zohledňují.
Na brněnské konferenci, kterou zahájil ministr průmyslu a obchodu, si účastníci mohli vyslechnout informace o přístupu subjektů jako Siemens, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT a Technologická agentura ČR. Posluchače však velice zaujala také činnost drobnějších subjektů. Společnost Sewio Networks představila využití RFID čipů pro koordinaci vysokozdvižných vozíků, které umožňuje snížení nehodovosti ve skladech, časovou optimalizaci a finanční úspory. Společnosti Gauss Algorithmic a Mycroft Mind se na druhou stranu soustředily na práci s daty, přičemž první firma zdůraznila výhody real-time zpracování dat pro bezpečnost a produktivitu firem, mj. detekcí anomálií provozu, zatímco druhá společnost demonstrovala využití modelů a simulací pro návrh infrastruktur Průmyslu 4.0.
Podobně zajímavé prezentace si účastníci vyslechli i na zbylých konferencích seriálu, kde krom technologických gigantů jako ABB, EATON, IBM, Škoda Auto, Tieto, Festo, MBtech Bohemia a dalších, vystoupily také mnohé inovativní české společnosti a instituce. Plzeňské Výzkumné centrum NTIS Západočeské univerzity kupříkladu představilo své aktivity v oblasti hlasové technologie a umělé inteligence. V praxi se aplikace výzkumu objevuje například v automatickém dabingu, konzervaci hlasu pacientů před totální laryngektomií či čtení titulků pořadů umělým hlasem. Další aplikace umělé inteligence souvisí i s oblastmi jako zvýšení bezpečnosti letového provozu a rozpoznávání dopravního značení. V Plzni se také hovořilo o specificích kybernetické bezpečnosti v Průmyslu 4.0, kdy společnost DATASYS představila bezpečnostní model pro Internet věcí včetně nástrojů pro detekci.
Ostravská konference pak ukázala, že technologie Průmyslu 4.0 se dostávají i do zdánlivě odlehlých oblastí společnosti. Společnost GABEN využívá RFID čipy pro tzv. Odpad 4.0, kdy díky označení popelnic touto technologií dochází k optimalizaci výsypu, poklesu objemu směsného komunálního odpadu, průkazné fakturaci a úsporám v řádech stovek tisíc korun. Firma Invent Medical rozšířila obzory ještě dál, a to konkrétně ke zdravotnictví. Její zástupce vysvětlil, že protetika i ortotika se díky novým technologiím radikálně mění a ke službám pacientům lze využívat virtualizovaný a automatizovaný proces s online diagnostikou. Navíc, nejen že je také možné ortézy tisknout vzdáleně na 3D tiskárnách v ordinacích lékařů, ale pacienti sami se mohou zapojit do designu jednotlivých pomůcek, čímž se radikálně zlepšuje jejich psychický vztah k danému zdravotnímu postižení.
Celý seriál pak završila konference v Liberci, kde mezi řadou vynikajících témat zaujala mj. prezentace společnosti CyberGym Europe, orientující se na kybernetické útoky v prostoru Průmyslu 4.0. Informace, že člověk nadále zůstává hlavní slabinou i pro velmi sofistikované útoky, symbolicky připomněla, že ač s sebou koncept Průmyslu 4.0 nese vysokou automatizaci všech výrobních procesů, lidská společnost nadále zůstává jeho důležitou součástí, v rámci již zmíněné Společnosti 4.0.
Průmysl 4.0 je tedy bezesporu tématem, které vyžaduje systematickou pozornost ze strany veřejného i soukromého sektoru. Seriál konferencí agentury CzechInvest však doložil, že ač stále probíhá poměrně bouřlivá debata o možných dopadech nárůstu automatizace, dílčí aktivity pro implementaci Průmyslu 4.0 se již dlouhodobě organicky objevují napříč Českou republikou. Agentura nyní pokračuje ve sledování souvisejících technologických trendů a monitorování českého prostředí, což momentálně zahrnuje také aktivity v oblasti chytrých měst a kybernetické bezpečnosti, které jsou logickým pokračováním témat loňského roku.
Pro portál Vědavýzkum.cz připravila Eva Bartoňová (eva.bartonova@czechinvest.org).
Více informací o seriálu „Průmysl 4.0 v praxi“ agentury CzechInvest, včetně prezentací řečníků, naleznete zde http://www.czechinvest.org/domaci-aktivity-vvi. Neváhejte také navštívit rozcestníkový web o českém výzkumu a vývoji www.czech-research.com, kterým CzechInvest poskytuje základní informace relevantním zahraničním subjektům.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Eva Bartoňová
