Český startup ReFork chce zbavit svět jednorázových plastů

Plastový odpad zamořuje stále odlehlejší oblasti planety. Vědci před časem zjistili, že se vyskytují i na nejhlubším místě světa, v jedenáct kilometrů hlubokém Mariánském příkopu na dně Tichého oceánu. Z nalezených plastů tam přitom 89 procent tvořily výrobky na jedno použití.

Právě nahradit jednorázové plasty biologicky rozložitelným materiálem je hlavním cílem českého startupu ReFork. Firma vznikla v Praze ve Vysočanech. U jejího zrodu stáli Josef Homola, který má více jak desetileté zkušenosti se vstřikováním plastů, Martin Šeminský, jenž vlastnil poradenskou společnost, a Ondřej Vomela s bohatými zkušenosti z gastronomie a obchodu.

Tato kombinace profesí a znalostí umožnila zrod převratného materiálu. „Otec Josefa Homoly působil již od sametové revoluce v plastovém průmyslu. Josef šel v jeho stopách, a tak se celý život věnoval vstřikování plastů. Když jsme viděli, kolik vzniká plastů jenom z naší produkce, rozhodli jsme se, že nechceme být součástí takového ničení planety a následně jsme začali pracovat na vlastním materiálu, který by přinesl řešení globální plastové krize,“ popisuje Ondřej Vomela, marketingový ředitel společnosti ReFork.

Piliny a škrob

„Náš materiál je v souladu s cirkulární ekonomikou. Vyrábí se z odpadu z prvovýroby a v přírodě se rychle rozkládá na biomasu,“ vysvětluje Ondřej Vomela. Jednou ze vstupních surovin jsou například piliny, které ve startupu upraví speciální procedurou. Další přírodní surovinou je například škrob, jenž je odpadem při zpracování brambor. „Navíc pro výrobu používáme stejné stroje, jako pro vstřikování konvenčních plastů, takže bude lehčí pro velké plastové továrny přejít na náš materiál,“ zdůrazňuje Ondřej Vomela.

Na začátku bylo podle něj nejtěžší stanovení celého principu, jak by měl materiál fungovat, od výroby, přes rozložitelnost, až po finální vlastnosti pro uživatele. „Mnoho lidí z oboru se k využití dřeva jako plniva stavělo skepticky. Naštěstí jsme narazili na skvělé partnery, kteří nám pomáhají otevírat dveře do Evropy,“ oceňuje Ondřej Vomela. Protože se blíží omezení Evropské unie pro jednorázové plasty, které začne platit od roku 2021, budou patřit mezi potenciální zákazníky české technologie všechny restaurace s možností take-away, tedy možností vzít si nápoje nebo jídlo s sebou, a také řetězce rychlého občerstvení.

Do rychle expandujícího oboru rozložitelných materiálů se přitom tlačí různé materiály. „Zmínil bych výrobky z dřevní dýhy, ale ty se vyrábí z primárního dřeva, což pro globální použití jistě není dobrá surovina. Konkurenci bedlivě sledujeme. Ale vzhledem k tomu, že se bude po roce 2021 rozdělovat sto procent trhu s jednorázovými plasty, tak další konkurenční rozložitelné produkty budou vítaným faktorem, protože poptávka bude obrovská,“ zmiňuje Ondřej Vomela.

Rozjezd výroby bude znamenat výrazné zvýšení kapacit nadějného startupu. V současné době na projektu pracuje okolo 30 lidí. „Většina z nich jsou externisté. Jsme nyní ve fázi, kdy objednáváme technologie pro masovou výrobu. Se spuštěním sériové výroby počítáme, že pro jeden závod bude potřeba až 40 zaměstnanců,“ plánuje marketingový ředitel ReFork.

Cíl: desetina evropského trhu

Firma plánuje pokrýt 10 procent evropského trhu. Má již plány, kde své tažení kontinentem zahájí. „V první fázi to je zejména francouzský trh, kde restrikce EU začínají platit již v roce 2020. Dále spolupracujeme s klíčovými partnery z Itálie, kteří působí jak na italském trhu, tak i ve Španělsku a Portugalsku. Samozřejmě s ohledem na to, že jsme česká společnost, paralelně expanzi plánujeme zejména do okolních států, jako je Slovensko, Rakousko, Polsko a Německo,“ zmiňuje Ondřej Vomela.

V souvislosti s novými pravidly budou muset skončit nejen jednorázové plasty, ale i některé bioplasty. Až dosud bylo totiž možné tímto názvem označovat produkty, kde biologicky rozložitelná část tvořila jen deset procent, a zbytek připadal na klasické plasty vyrobené z ropy.

Právě tyto směsi i některé první generace bioplastů se pak pro výrobce skutečně fungujících řešení staly černou můrou. Čas od času se totiž objevily novinové články, v nichž vědci informovali o výsledcích testů bioplastů, které se vůbec nerozkládaly. Český ReFork má přitom rozložitelnost svých výrobků odborně otestovanou. „Na rozložitelnosti dlouhodobě pracujeme s Vysokou školou chemicko-technologickou. Rozložitelnost našich produktů je pro nás naprostou prioritou,“ zdůrazňuje Ondřej Vomela.

Klíčová podle něj byla sázka na prvotní materiál. „Vzhledem k tomu, že náš materiál je tvořen z velké části z odpadního dřeva, s rozložitelností jsme nikdy neměli problém. Dřevo uvnitř výrobku nasaje vlhkost a produkt začne okamžitě degradovat, je to akcelerátor rozkladu našich výrobků,“ konstatuje marketingový ředitel ReFork.

Ztracená generace bioplastů

Varování před produkty, které vedly do slepé uličky, ale Ondřej Vomela vítá. „Jsme velmi rádi, že se tato diskuze ohledně bioplastů dostává k čím dál více lidem. Upozorňuje na nekalé praktiky některých výrobců materiálů z bioplastu, kteří různými modifikacemi bioplastů ničí celému oboru dobrou pověst. Tyto modifikace mají za účel dostat z bioplastu stejné užitné vlastnosti jako měl konvenční plast, bohužel na úkor biodegradability, což je neodpustitelné,“ upozorňuje Ondřej Vomela.

V poslední době se například objevily zprávy o „bambusových“ kelímcích na nápoje, které byly plné škodlivého formaldehydu a dalších chemických látek. „Příčinou těchto špatných výsledků je naše absolutní závislost na plastech, tak jak je známe. Výrobci mají pocit, že musí dorovnat všechny užitné vlastnosti konvenčních plastů jako je teplotní odolnost, pružnost a tak dále. Tento směr není správný. Vylepšování materiálové směsi oproti ztrátě rozložitelnosti je nesmysl,“ poukazuje Ondřej Vomela.

Výrobci by se podle něj spíše měli věnovat osvětě. „Zkrátka výrobek z čistě přírodních surovin nikdy v některých ohledech nebude jako plast a na to musí být koncový zákazník připravený,“ uzavírá marketingový ředitel ReFork.

 

Autor: Dalibor Dostál

Zdroj: BusinessInfo.cz