Mezi vědou a byznysem

S Fakultní nemocnicí Motol vyvíjí Advacam mobilní gama kameru ThyroPIX, která má pomoci v léčbě rakoviny štítné žlázy. Foto: Advacam

V časopise MED píšeme i o společnostech, jejichž výrobek, služba či chytrý nápad úspěšně doputovaly až na druhý konec planety. Té naší. Půjde-li vše dobře, má holešovická technologická firma Advacam letos našlápnuto na český rekord. Její citlivé detektory, které zobrazují vesmírné záření, by totiž jako součást přistávacího modulu IM Nova-C měly doputovat na Měsíc. Přestože se různá zařízení domácí provenience dostala ve vesmíru i dál, „dobytí“ souputníka Země se prozatím žádné české firmě nepodařilo.

Advacam navíc není ani společnost, která by se primárně orientovala na průzkum vesmíru. Má výtečné reference z NASA i Evropské kosmické agentury, které dodala měřící čidla kosmického záření pro stanici ISS, jež pomáhají sledovat a předpovídat „vesmírné počasí“, tedy především varovat před proudy nabitých částic ohrožujících zdraví kosmonautů a činnost elektroniky. Pole působnosti Advacamu je ovšem mnohem širší. Společnost vznikla v roce 2013 jako spin-off Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT a dodnes tak funguje její obchodní model: na začátku je zcela nová technologie, pro kterou se hledá komerční uplatnění napříč obory.

Mezi vědou a byznysem

Provázanost mezi vědou a byznysem ostatně personifikují i oba zakladatelé (a mimochodem také sousedé). Zatímco Jan Sohar měl zkušenosti s vedením firem, jeho jmenovec Jan Jakůbek zase badatelské know-how z ČVUT a kontakty mezi světovými kapacitami. „Věděli jsme, že výzkum zobrazovacích detektorů má velký komerční potenciál, problém ale byl nastavit licenční smlouvy s ČVUT tak, aby nás nikdo nenařkl, že vyděláváme na práci jiných, a zároveň jsme mohli fungovat jako firma na volném trhu. Inspirací se nám stal ženevský CERN, s nímž tým Honzy Jakůbka spolupracoval. Když se podíváme na technologické spin-offy, které vznikly po nás, řekl bych, že teď sloužíme v Česku jako inspirace zase my,“ říká výkonný ředitel Jan Sohar.

Advacam se zrodil s tím, že bude nabízet zobrazovací řešení pro globální trh. A orientace na export se ukázala jako správná cesta. Hned po prvním zákazníkovi, kterým byli kolegové z Fakulty elektrotechnické ČVUT, přišel kontrakt pro Německé výzkumné centrum rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu. V rámci výzkumu iontové terapie Advacam dodává pracovišti čidla pro monitoring zátěže pacientů. „Ozařování svazkem iontů je v léčbě určitých typů rakoviny šetrnou a přesnou metodou. Klade ale vysoké nároky na přesnost a dávkování. Naše senzory pomáhají v rámci výzkumu určit co nejúčinnější zaměření paprsků,“ vysvětluje Jan Jakůbek, vědecký ředitel Advacamu.

V rámci jiné preklinické studie vyvíjí česká firma ve spolupráci s Univerzitou v Maastrichtu zařízení, na němž se testuje protonová terapie na malých zvířatech. Citlivé senzory od Advacamu ale umí správně zaznamenat a zobrazit i jiné druhy záření – třeba rentgenové paprsky. Společně s Univerzitou v Houstonu je holešovická společnost členem řešitelského týmu, který má od americké vlády grant na výzkum nových metod radiografie plic. Velmi nadějná je také spolupráce s americkou firmou Mirion Technologies, která se specializuje na brachyterapii, tedy vnitřní ozařování, kdy se zdroj záření umísťuje do těsné blízkosti nádoru. Advacam vyvinul pro Američany monitor radiace a celá technologie teď prochází registrací u Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Stranou nezůstaly ani české instituce. S Centrem pokročilého preklinického zobrazování na I. lékařské fakultě UK Advacam vymýšlí, jak v kombinaci s tradičními metodami, jako je třeba počítačová tomografie, získat obraz, který lékařům až dosud zůstával skryt. Přesně podle hesla „zobrazit nespatřené“, které Advacam v anglické verzi používá. „Naše detektory jsou schopné jít až na úroveň jednotlivých fotonů, dokážeme určit, kudy přesně prošly. Díky rozeznání vlnové délky v každém obrazovém pixelu jsme navíc schopni přiřadit výslednému obrazu barevnost podle typu složení vzorku. Pomocí naší technologie se tak daleko přesněji zobrazí například struktury měkké tkáně,“ vysvětluje Jan Jakůbek.

Naděje pro léčbu rakoviny

Prozatím nejdál v lékařském využití je projekt Advacamu s Fakultní nemocnicí Motol. Letos by měla být zahájena klinická studie na pacientech, kteří budou nově vyšetřováni pomocí technologie ThyroPIX pro nukleární medicínu, jejímž základem je mobilní gama kamera umístěná na robotické rameno. Vynález Advacamu by měl zásadním způsobem zjednodušit a zpřesnit diagnostiku a ověřování terapeutických postupů zejména v léčbě rakoviny štítné žlázy, která je v Česku u žen druhou nejčastější formou zhoubného bujení. Pokročilý zobrazovací systém podle prvních poznatků umožní šetrnější a přesnější nasazení radiofarmak.

Využití digitálních kamer a senzorů v humánní medicíně je fascinující oblastí výzkumu a vývoje Advacamu, jak ale říká Jan Sohar, kvůli složitým certifikacím a schvalovacím procesům je to ta nejdelší cesta mezi prvotním nápadem a výsledným komerčním produktem. Škála uplatnění nápadů z dílny holešovické firmy je ovšem velmi široká a zdaleka se nezaměřuje jen na medicínu. Kromě pokračující spolupráce se špičkovými badatelskými institucemi z celého světa, kam patří již zmíněný CERN nebo finské výzkumné centrum VTT, Advacam zaměstnává asi desetičlenný interní tým vědců. „Zhruba třetina našich výstupů vede ke komerčnímu využití. Navíc se stále otevírají nová pole působnosti, nechceme se upnout na jednu specializaci,“ vysvětluje Jan Sohar.

Právě kvůli pestré škále uplatnění vznikla z původního spin-offu celá firemní rodina. Díky úzké spolupráci s finským výrobcem polovodičů patří pod křídla Advacamu i stejnojmenná firma ve Finsku, odnož s názvem Radalytica se zaměřuje na robotické zobrazovací systémy pro průmyslové využití. Najdou uplatnění všude tam, kde rozměrné výrobky neumožňují nasazení klasického stacionárního rentgenu – třeba v leteckém nebo automobilovém průmyslu. Přírůstkem do širší rodiny je také společnost InsightART, která rozvíjí rentgenové skenování s částicovými senzory. Technologie je neocenitelná zejména pro restaurátory a kunsthistoriky. S její pomocí zkoumali například i plátno Raffaelovy Madony s dítětem, která je v držení českého majitele.

Být jako Intel

Společně se širším záběrem Advacamu nelze nepostřehnout ani další směr vývoje. Holešovická firma je už ve fázi, kdy své senzory a čipy dodává jako hotové výrobky se všemi potřebnými certifikáty jiným technologickým společnostem. Patří sem třeba novozélandský Mars Bioimaging, rakouský výrobce laboratorních přístrojů Anton Paar nebo největší světový výrobce elektronových mikroskopů Thermo Fisher Scientific. „Naší ambicí je stát se špičkovým a prověřeným dodavatelem komponent, jehož jméno zaručuje kvalitu. Stejně jako je ve světě počítačů firma Intel. Kdo ví, snad se jednou také dočkáme nálepky Advacam Inside,“ dodává Jan Sohar.

 

 

Autor: Bohuslav Hruška

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.