Startu-pové společnosti přinášejí inovativní myšlenky, produkty a služby, prokazatelně tak posilují ekonomický růst evropských zemí. To alespoň vyplývá z dat z šetření EU Startup Monitor 2018. Jaká je aktuální situace start-upové scény v zemích EU? A jak vypadá typický zakladatel start-upu?
Evropská komise v závěru minulého roku zveřejnila výroční zprávu o rozvoji malých a středních podniků v Evropě. Její součástí je i kapitola, která se podrobně věnuje start-up společnostem, tedy začínajícím inovativním firmám.
Dostupnost dat o start-upech omezuje fakt, že zatím neexistuje žádný centrální evropský rejstřík nově vznikajících společností a obchodní rejstříky jednotlivých zemí zase nejsou schopny postihnout informace o míře inovativnosti či zdrojích financování jednotlivých subjektů. Autoři využili data z šetření EU Startup Monitor, které probíhalo od února do května 2018 a které přineslo reprezentativní údaje o start-upech z 18 členských zemí Evropské unie.
Termín start-up nemá žádnou oficiální definici, nicméně zpravidla se jím označují firmy, které splňují tři základní kritéria - jsou mladé (méně než 10 let), inovativní (ať už svým produktem nebo obchodní strategií) a mají předpoklad růst (rozšiřovat počet svých zaměstnanců nebo trhů, na kterých se pohybují).
Start-upům napříč Evropou jsou dle autorů společné dvě základní charakteristiky – ukázal se jejich význam pro ekonomický růst zemí a také jejich schopnost přinášet inovativní myšlenky, produkty a služby. Na rozdíl od běžných obchodních společností start-upy mnohem častěji využívají jiné druhy financování, než běžné bankovní úvěry nebo vlastní zdroje zakladatelů. Zpráva uvádí, že téměř třetinu start-upů financují takzvaní business andělé, více než čtvrtina využívá venture kapitálové fondy a téměř pětina se zapojuje do crowd-fundingových kampaní.
Graf 1 – Zdroje financování začínajících společností (Zdroj: EU Startup Monitor)
A jak vypadá typický zakladatel start-upu? Alespoň podle zmíněné studie je to nejčastěji muž (82,8 %) s vysokoškolským vzděláním (84,8 %) v průměrném věku 38 let, což popírá poněkud stereotypní představu o mladících, kteří rozjíždějí své podnikání z garáže. Také to poukazuje na fakt, že řada zakladatelů nových inovativních společností je poměrně slušně vybavena jak znalostmi, tak praktickými zkušenostmi. U zrodu také častěji stojí více osob, na jeden start-up připadá v průměru 2,7 zakladatele.
Nejčastěji uváděným důvodem pro založení start-upu je pak hledání sebenaplnění (79,1 %) a nezávislosti (62,9 %), naopak jen 7,6 % zakladatelů start-upů uvedlo, že motivací pro start jejich podnikání byla vidina příležitosti na trhu.
Graf 2: Stávající a plánovaný počet nových zaměstnanců v příštím roce (Zdroj: EU Startup Monitor)
Oblasti, ve kterých start-upy podnikají, jsou velmi rozdílné, naprostá většina z nich ale nabízí své produkty a služby online. Již tradičními start-upovými sektory jsou vývoj softwaru (19,1 %) a poskytování softwarových služeb (18,5 %). Nicméně řada společností se zaměřuje například také na bio a medicínské technologie (6,5 %), průmyslové technologie a hardware (6,4 %), konzultační činnost (5,9 %) nebo finanční a fin-tech služby (5,1 %). Z geografického hlediska vzniká nejvíce start-upů v Berlíně, Kodani, Lisabonu, Londýně a Paříži.
Více informací se dočtete ve zprávě o malých a středních podnicích Annual Report on European SMEs 2017/2018, specificky start-upům se věnuje kapitola 2.9.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Evropská komise
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
