Českou start-upovou scénu tvoří převážně firmy zaměřené na moderní technologie, především v oblasti softwaru, online služeb a e-commerce. Třetina start-upů je přímo navázána na vysoké školy a výzkumná pracoviště nebo s nimi spolupracuje.
Velkou podporu této mladé formě podnikání poskytuje vládní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, v poslední době nezůstávají pozadu ani velké korporace. Francouzská nadnárodní společnost TOTAL nedávno v Česku realizovala první ročník mezinárodní soutěže Startupper of the Year.
Většina firem je poměrně mladá, tři čtvrtiny z nich existují méně než tři roky. V převážné většině jde o mikropodniky, v nichž pracuje méně než 10 lidí, často se jedná o sdružení osob samostatně výdělečně činných.
Nejčastější formou financování je využití finančních zdrojů od blízkých osob. Jako sídlo firmy dominuje Praha, mimo ni podniká o něco více než polovina start-upů. Kromě Prahy jsou přirozenými centry vzniku start-upů města s vysokými školami, zejména technického směru jako Brno, Ostrava, Liberec, Zlín nebo Plzeň.
Mladí a bezdětní
A jak vypadá typický český start-upista? Je to vzdělaný bezdětný muž kolem 35 let. Firmy většinou zakládají dva společníci, kteří zaměstnávají dalších osm lidí. Obecně lze říci, že ve start-upech je velmi nízké zastoupení žen, jen něco kolem 10 %, ještě nižší je jejich podíl ve vedení. Tyto a mnoho dalších zajímavých údajů shrnuje studie Startup Report, kterou vypracovalo Keiretsu Forum CEE ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd.
Čeští start-upisté fungují jako komunita. Nejvíce mezi sebou oceňují mentální podporu (75 %), vzájemnou edukaci (60 %), sdílení informací (58 %) a pravidelné setkávání (58 %). Nejčastěji si dokáží představit partnerství se zahraniční či českou společností korporátního typu a veřejnou výzkumnou institucí. Nejopatrnější jsou vůči spolupráci s tradičními bankami. Představit si ji dokáže jen 11 procent z nich.
Většina chce expandovat
V globálu lze říci, že se tuzemským start-upům poměrně daří. Pětina z nich začne vytvářet stabilní, očekávaný a dostatečný příjem dokonce už v prvním roce podnikání. Český trh je poměrně malý, a tak je cílem většiny start-upů po vyzkoušení životaschopnosti projektu na lokálním trhu proniknout do zahraničí.
Právě bezradnost v tom, jak expandovat na zahraniční trhy, je podle Startup Reportu druhým nejčastěji uváděným „palčivým“ problémem start-upistů; tíží více než třetinu z nich. Jako největší problém ale start-upová scéna vnímá nedostatek kvalitních lidí. Zástupce nových firem trápí také právní oblast, finanční zdroje a marketingová a PR komunikace.
Hnací síla ekonomiky?
„Inovace, s nimiž je start-upová scéna spojena, jsou hlavní hnací silou hospodářského rozvoje a zvyšují produktivitu ve společnosti založené na znalostech. Proto vnímáme systematickou podporu start-upů jako velmi důležitou pro budoucí vývoj české ekonomiky,“ říká ředitelka Odboru start-upů agentury CzechInvest Markéta Havlová.
„V expanzi do zahraničí jsou české start-upy zatím stále poměrně nezkušené. Jejich schopnost prodat se, připravit kvalitní byznys plán a přesvědčivě ho odprezentovat se sice v posledních několika letech zlepšila, ale stále je na čem pracovat. Naším cílem je pomáhat českým start-upům se získáváním zahraničních zkušeností. Právě proto jim nabízíme široké portfolio programů určených pro různé fáze vývoje firmy,“ dodává.
Start-upovou scénu podporují nejen národní instituce, ale také komerční firmy. Jednou z nich je společnost TOTAL, která letos v ČR realizovala první ročník mezinárodní soutěže Startupper of the Year. Soutěž je určena všem českým podnikatelům a podnikatelkám mladším 35 let, kteří během uplynulých dvou let vytvořili projekt nebo start-up s dopadem na sociální sféru a komunitu. Projekt musí obsahovat praktický způsob řešení záležitostí v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti, vzdělávání, přístupnosti a dalších oblastí, které ovlivňují místní komunity.
Zdroj: BusinessInfo.cz
- Autor článku: ne
- Zdroj: BusinessInfo.cz
