Neúčelné plýtvání energiemi na vysokoškolských kolejích přivedlo studenta Radima Malinowského k vytvoření zařízení, které dokáže určit, kdy je prostor chodeb využit a z toho pak odvodit, kolik energie se promrhalo. Výsledek? V 95 % času se na chodbách svítilo zbytečně. Na podzim 2015 se s projektem přihlásil do akcelerátoru Green Light a uspěl. Pár měsíců na to získal miliónovou investici, díky níž se může podnikání plně věnovat a zařízení dále vyvíjet.
Radime, tvé zařízení vyhledává možné úspory spojené s provozem osvětlení v budovách. Jak tedy měření probíhá?
Využíváme systém pro monitorování pohybu, který sami vyvíjíme. Do prostoru umístíme na dobu 4 až 6 týdnů senzory pohybu a na základě naměřených dat určujeme, jak moc koresponduje doba provozu osvětlení s dobou přítomnosti osob. Na tomto základě vyčíslujeme v daném prostoru potenciál pro úspory. Systém je směřován k zákazníkům, kteří spravují administrativní a průmyslové budovy. V domácnostech aplikace systému EnLog nemá zatím opodstatnění.
Jak velké mohou tyto úspory být?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď, ale například v průběhu měření v jednom skladu jsme narazili na skutečnost, že je sklad využit pouze z 18 % času a bylo tak možné uspořit 100 000 Kč ročně.
Změnil se tvůj business plán od účasti v akcelerátoru?
Z pohledu business modelu došlo ke změně na základě detailnějších analýz trhu, které ukázaly, že o koncept prezentovaný v rámci GreenLightu a FundLiftu není na trhu takový zájem, jaký jsme očekávali. Dnes se tedy věnujeme i tzv. Smart Facility Managementu. Do budov instalujeme sensory a ty sbírají potřebné informace na základě požadavků klienta. Došlo také k přejmenování naší firmy. Nejmenujeme se již EnLog, ale ACRIOS.
Ostrava by se ráda zařadila mezi tzv. smart cities, může tomuto právě ACRIOS přispět?
ARCIOS má dle mého názoru potenciál přispět především v oblasti snižování nákladů na provoz a to právě s využitím konceptu Smart Facility Managementu. Klient díky němu získá přehled o stavu budov 24h denně, čímž je může udržovat v optimálním stavu a snižovat provozní náklady.
To by mohlo být pro veřejné instituce přínosné ...
Přesně tak. S veřejnými institucemi jsme zatím o možnosti využití námi vyvíjeného řešení nejednali, nicméně bychom takto zaměřený projekt brali jako výzvu.
Díky crowdfundingu jsi získal velice rychle investici milion korun na rozjezd. Ovlivňují připomínky investorů tvé podnikání nebo ti v realizaci nechávají volné ruce?
Už z povahy crowdfundingu plyne, že investoři nemají příliš možností do chodu firmy výrazněji zasahovat. Dle mého názoru především proto, že se na celkovou částku skládá více menších investorů. Výjimka však potvrzuje pravidlo, protože v našem případě do nás zainvestoval i profesionální investor, který drží majoritu vydaných investičních certifikátů. S tímto investorem jsme se setkali osobně a rámcově probrali směřování společnosti, nicméně výrazněji do chodu firmy a do strategických rozhodnutí ani on nezasahuje.
Máme před sebou nový rok a nelze se nezeptat: Čekají tě teď nějaké zásadnější změny?
Tento rok by měl být přelomový. V minulém roce jsme se zaměřili zejména na vývoj, letos však máme v plánu paralelně s vývojem také implementovat první systémy, sbírat data, zkušenosti a rovněž klienty. V průběhu roku máme také v plánu posílit tým tak, abychom mohli realizovat své vize.
Zdroj: CPI VŠB-TUO
- Autor článku: ne
- Zdroj: VŠB-TU Ostrava
