Technický odpad momentálně tvoří 5 % z celkového světového odpadu, nicméně díky neustálým technologickým inovacím a rychlému zastarávání elektroniky toto množství nebezpečným tempem exponenciálně roste. Nežádoucí elektronika však většinou nejde recyklovat – a tak končí na skládkách, které se postupně stávají zdravotním a enviromentálním problémem.
Jen za rok 2017 Američané utratili za telefonní a komunikační zařízení v průměru 71 miliard dolarů, což je oproti roku 2010 pětkrát větší číslo. Podle společnosti Counterpoint Research se před dvěma lety jen v Americe prodalo za rok 60 miliónů iPhonů. A toto číslo má stále vzrůstající tendenci.
Technika se nerecykluje, místo toho končí na afrických skládkách
Technika je neodmyslitelnou částí již téměř všech pracovních odvětví a také běžných lidských životů. Jelikož se však vědecký pokrok posouvá neustále dopředu a staré produkty nahrazují novější, bereme vše jako samozřejmost a málokdy nás zajímá, kde stará elektronika končí, natož co z ní se dá využít pro další produkci. Tento „neviditelný“ spotřební cyklus však učinil elektronický odpad nejrychleji rostoucím typem pevného odpadu na světě. Jen v České republice bylo v roce 2018 průměrně odevzdáno 8,8 kg elektronických zařízení na obyvatele, evropský průměr je pak 17,7 kg/obyv. Celkem se z EU ročně nelegálně vyšle 1,3 miliónů tun elektroodpadu do méně rozvinutých zemí.
V Evropské unii, která je vedoucím hráčem v celosvětové recyklaci e-odpadu, se stále řádně vytřídí pouze 35 % z celkového množství. Velké množství technického odpadu se však pouze přepraví do zahraničí, kde neprobíhá jeho celková recyklace. Většinou jsou opětovně využity jen některé části, zároveň s nimi i hodnotné nerosty. Tyto procesy však mají na obyvatele třetího světa velké negativní dopady. Na některých místech se například zlato znovuzískává namočením desek s plošnými spoji v kyselině dusičné a chlorovodíkové, díky čemuž dochází k vypouštění jedů do vodních toků. Co není k užitku se následně vrací zpět na skládku. Současný podíl celosvětové zodpovědné recyklace e-odpadu je tak pouhých 20 %.
Místo zodpovědné recyklace nechtěná technika často končí na místech, jako je Agbogbloshie – největší skládka e-odpadu na světě nacházející se v Ghaně. Agbogbloshie by podle Basilejské úmluvy z roku 1989, díky níž se má zabránit rozvinutým zemím v neoprávněném ukládání elektronického odpadu v zemích naopak méně rozvinutých, vůbec neměla existovat. Odvětví elektronického odpadu však obchází regulaci tím, že zboží do chudých zemí posílá jako zboží „použité“, přičemž je už předem jisté, že skončí na toxických skládkách bez dalšího využití. Takové skládky jsou potenciálně jedny z nejnebezpečnějších úložišť chemikálií na světě. Jen mobilní telefony obsahují látky jako rtuť, olovo a arzén.
Vznikají strategie a start-upy, které mají situaci zlepšit
Hlavním zdrojem tohoto rozsáhlého problému je především Evropa a Severní Amerika: oba kontinenty mají na svědomí téměř polovinu celkového množství e-odpadu. Nicméně následky takové skládky můžeme pozorovat právě i my, a to například v podobě toxinů, které zahlcují vodní systémy, takže se mohou velmi snadno dostat do potravin, které se z Ghany následně exportují.
Konečně to však vypadá, že za 50 miliónů tun odpadu, které Evropská unie a USA vyprodukují, někdo přebírá zodpovědnost. Na scéně je například německá rozvojová agentura GIZ, která v současné době realizuje projekt za 5 miliónů eur. Ten mimo jiné zahrnuje udržitelný recyklační systém přímo v Agbogbloshie, spolu se zdravotnickou klinikou a hřištěm pro dělníky.
Řádná recyklace e-odpadu navíc vede i k zisku. Odhaduje se, že pouhá materiální hodnota světového elektronického odpadu je 62,5 miliard dolarů, což je více než hrubý domácí produkt většiny zemí. Podle odhadů se v něm navíc v současnosti skrývá přibližně 7 % celkového množství zlata. Cirkulární model pro elektroniku by navíc mohl snížit náklady pro spotřebitele o 14 % do roku 2040. Ve mnoha zemích tak momentálně probíhá rozšiřování recyklace e-odpad a testují se nové obchodní modely pro efektivnější správu elektronického odpadu. I v Čechách například vznikl start-up Cyrkl, což je plnohodnotné odpadové digitální tržiště. Firmy tak mohou přes burzu surovin najít nové využití například pro použité plasty, kovy nebo právě i elektroodpad.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Scientific American, DW, WE Forum
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
