Desítky nadějných vědeckých projektů, které, ač by měly potenciál uspět na trhu, skončí bez systematické podpory předčasně a zpeněžení se nikdy nedočkají. Pomocnou ruku výzkumníkům nabízí od nového roku program CEITEC Innovation Accelerator, který je přímo zaměřený na transfer a aplikaci výzkumů do praxe a může se tak stát klíčovým krokem v náročné cestě produktu z laboratoře k zákazníkovi.
Přestože primární výzkum je pro vědu klíčový a není možné jej odsouvat do pozadí, rychlá aplikace výsledků do praxe je tím, co nakonec dělá výzkum skutečně úspěšným a světové univerzity to velmi dobře vědí. I proto je v akademickém světě vznik spin-offů či startupů tak žádanou komoditou. Tento fakt si dlouhodobě uvědomuje i CEITEC VUT, který se snaží své vědce podporovat již od roku 2015. Nyní však dostala pomoc strukturální podobu s definovanými parametry a výhledy do budoucna.
Plné zázemí a výzkum bez rizika
Nově vzniklý program CEITEC Innovation Accelerator tedy nabízí až dvouletou podporu vybraným projektům v celkové výši 2 miliony korun a probíhá ve spolupráci CEITEC VUT, který řešitelům nabízí kompletní technologické zázemí, finance a prostory pro administrativní práci, a JIC, z jehož strany zase přichází podpora v podobě konzultací k byznys plánu a dalším oblastem. „Tohoto úkolu se zhostil Martin Zadražil, bývalý ředitel společnosti Tescan Orsay, která proslula vývojem elektronových mikroskopů. Jeho nezměrné zkušenosti jsou nesmírně cenné a věřím, že díky jeho podpoře mají projekty daleko větší šanci skutečně na trhu uspět,“ vysvětluje hned na začátek tajemník CEITEC VUT, Jan Nedvěd, a dodává, že smysl těchto byznysových konzultací je hlavně v hledání správné cesty na trh, respektive eliminaci slepých uliček.
Martin Zadražil je též členem odborné nezávislé komise, která hodnotí přihlášené projekty a žadatelé s ním mohou konzultovat své představy již před případným schválením. Získají tak první zpětnou vazbu, na jejímž základě mohou upravit prezentaci k žádosti o podporu. V momentě, kdy komise vidí v projektu potenciál a podporu přislíbí, začíná pak těsná spolupráce, kdy projekt společně ladí tak, aby byl výsledný produkt konkurenceschopný a našel si své místo na trhu.
Ačkoliv je výzva otevřena obecně pro vědce i mimo CEITEC, má ale i ona určité podmínky, které musejí žadatelé splnit. Tou první a asi nejdůležitější je, že musejí být při realizaci projektu zaměstnáni na CEITEC VUT. „Víme, že pokud má mít výzkum smysl, musí se mu člověk věnovat naplno. I proto jsme stanovili podmínku úvazku v rozsahu minimálně 0,8. Znamená to, že žadatel od nás získá takové finance, aby se mohl po určitou dobu věnovat naplno tomuto projektu,“ říká dále Jan Nedvěd, podle nějž tedy musejí řešitelé maximálně omezit či ukončit svou účast v jiných projektech a případně přerušit studium.
Jakmile jim podpůrný program skončí, mohou se zase vrátit ke všem předchozím aktivitám. Druhou důležitou podmínkou je opce na budoucí procentní podíl pro CEITEC VUT v případě, že projekt dojde do stádia spin-offu v podobě například s.r.o. „Cílem celého Innovation Accelerator programu je, aby byl výhodný pro obě strany. Vědci získají možnost bez rizika pracovat na projektu v našich prostorách, na našich zařízeních a s naší znalostní podporou. Zároveň, když se jim dílo podaří, dojde k aplikaci poznatků VaV do praxe a k tomu bude mít náš institut z budoucí činnosti nově vzniklé firmy příjem, který pak může zase vložit do podpory dalších inovačních projektů,“ vysvětluje smysl participace na zisku ze vzniklých spin-offů.
Když Jan Nedvěd hovoří o tom, že práce v rámci programu je bez rizika, míní tím především fakt, že když se projekt v Akcelerátoru do závěrečného stádia nedostane, případně se dostane na trh, ale neuspěje, CEITEC nebude uplatňovat žádné sankce. Vědci tak podle něj nejsou tlačeni k výsledkům pod hrozbou vracení financí, pokut či zavřených dveří v rámci VUT. „Dostanou příležitost ověřit aplikovatelnost svého nápadu a možnost mu vdechnout komerční život. Ale když třeba za pár měsíců zjistí, že z jakýchkoliv důvodů nezvládají v Akcelerátoru pokračovat, nic se neděje, jejich projekt se může ukončit. Program je financován z neveřejných zdrojů a my jsme rádi, když můžeme nabídnout určitou pomoc. Ale také si uvědomujeme, že není třeba dojít do cíle za cenu absolutního vyčerpání.“ Neúspěch v Akcelerátoru tedy není pro příjemce a CEITEC hanbou, naopak. Pokud vědec třeba za čas přijde s dalším nadějným nápadem, případně chce pokračovat v tom původním, může získat podporu znovu.
Zacíleno (nejen) na unikátní přístupy k zavedeným metodám
V současné době běží v programu CEITEC Innovation Accelerator dva projekty. Za tím prvním stojí Jiří Ehlich, který se zaměřil na integraci elektrických systémů s biologickými. Jinak řečeno, zaměřovat se bude na výrobu univerzálních zařízení, která dokážou za pomoci elektrického proudu ovlivňovat buňky nebo tkáně. „Už máme zkušenosti s tvorbou reaktorů, v nichž se kultivují buňky či mikroorganismy, které jsme osazovali elektrodovými systémy a ovlivňovali tak biologický materiál uvnitř,“ vysvětluje své předchozí výzkumy s tím, že v rámci Akcelerátoru půjde opět o vývoj a výrobu elektrochemických systémů pro oblast biologie.
I druhý projekt, jemuž se věnuje Jiří Spousta, navazuje na předchozí akademickou práci. V tomto případě konkrétně diplomovou práci, v níž se věnoval lokální oxidaci vanadových vrstev v komoře elektronového mikroskopu. „V rámci programu CEITEC Innovation Accelerator bychom rádi vytvořili dostupnou metodu, jak se za pomoci elektronového mikroskopu dívat na řezy a studovat díky lokální modifikaci defekty v materiálu,“ vysvětluje s tím, že konkrétnější zatím být nemůže. Aby jeho projekt dostal podporu, musel Jiří Spousta dle podmínek programu přerušit doktorské studium a nyní se plně věnuje práci na vývoji svého zařízení, které se k mikroskopu bude přidávat jako periferie. „Díky Martinu Zadražilovi mám celkem jasný plán, kam se v práci na tomto projektu posouvat a na koho své řešení zacílit,“ říká na závěr Jiří Spousta.
Autorka: Kristina Blűmelová
Zdroj: CEITEC
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
