Sto a 101 let si připomínáme od narození dvou mužů, kteří se nesmazatelně zapsali do českých dějin vývoje přístrojové techniky, v nichž hrálo ústřední roli Brno. Století uplynulo od narození Josefa Dadoka – vědce, který svou kariéru spojil s vývojem nukleární magnetické rezonance. Rok před ním se narodil Armin Delong, zakladatel elektronové mikroskopie a světově uznávaný fyzik, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. I díky němu je dnes Brno centrem elektronové mikroskopie, v němž vzniká třetina světové produkce elektronových mikroskopů.
100 let od narození Josefa Dadoka, průkopníka přístrojové techniky
100 let od narození Josefa Dadoka připomíná odkaz vědce, který svou kariéru spojil s brněnskou vědeckou komunitou a vývojem nukleární magnetické rezonance. Absolvent a čestný doktor Vysokého učení technického v Brně (VUT) patřil mezi světovou špičku v oboru. Jeho práce položila základy moderní spektroskopie a inspirovala generace českých i zahraničních vědců. I přes dlouhé působení v Americe zůstával vždy hrdý na své české kořeny a uchovával si vřelé vzpomínky na brněnskou techniku.
Mládí Josefa Dadoka, který se narodil 28. února 1926 v Dětmarovicích v rodině horníka, výrazně poznamenala druhá světová válka. Byl povolán k říšské pracovní službě a později do německé armády, odkud přeběhl na anglickou stranu, kde se v závěru války v Barnard Castle věnoval radiotelegrafii a jejímu výcviku. Právě tato zkušenost předznamenala jeho pozdější technické zaměření.
Krátce po skončení války se Dadok vrátil do Československa a chtěl se věnovat studiu. Původně zvažoval Masarykovu univerzitu, ale převážil právě zájem o techniku. V roce 1946 proto nastoupil ke studiu elektrotechniky na tehdejší Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše, dnešním VUT. Již během studia se zapojoval do výzkumu, výuky a spolupráce s průmyslem a po složení první státní zkoušky byl pověřen výukou některých elektrotechnických témat pro mladší studenty.
Zásadní vliv na jeho odborný růst měl na VUT Aleš Bláha a jeho Ústav teoretické a experimentální techniky (dnešní Ústav teoretické a experimentální elektrotechniky), kde se Dadok setkal mimo jiné právě i s Arminem Delongem.
V padesátých a šedesátých letech působil Dadok nejprve ve firmě Tesla Brno, kde se svým týmem vyvíjel vysokofrekvenční měřicí přístroje. Posléze pracoval na Ústavu přístrojové techniky Československé akademie věd (ČSAV), kde si ze starých spolužáků z VUT vybudoval pracovní skupinu a vedl vývoj prvních NMR spektrometrů (přístrojů používaných ke studování atomů a molekul pomocí nukleární magnetické rezonance). Ty byly později v Tesle Brno sériově vyráběny a zařadily Československo mezi světové lídry v této oblasti. První NMR spektrometr s vysokým rozlišením na frekvenci 30 MHz byl postaven v přízemí nájemního domu dnešní Kounicovy ulice.
V roce 1963 obhájil na VUT kandidátskou práci na téma Citlivost a rozlišení spektrometru jaderné rezonance a v následujících letech přihlásil tři patenty týkající se stabilizace proudu a napětí elektromagnetu a stabilizátoru magnetického toku. V Tesle Brno byl z Dadokova vývoje později postaven NMR spektrometr 60 MHz a firma se tak stala od roku 1965 třetím výrobcem průmyslových spektrometrů NMR na světě. Zahájení průmyslové výroby bylo také impulsem k širší spolupráci mezi ČSAV, VUT a Teslou Brno.
Koncem 60. let odjel Josef Dadok na pracovní stáž do USA, odkud se vzhledem k politickému vývoji již nevrátil. Na Carnegie Mellon University se stal profesorem chemické přístrojové techniky a zavedl zde korelační spektroskopii. Později také vyvinul software pro počítač Xerox Sigma-5, který řídil a vyhodnocoval korelační spektroskopii na spektrometrech CMU, což výrazně zrychlilo a zpřesnilo měření. Současně se podílel na vývoji prvního supravodivého NMR spektrometru s magnetickým polem 14,1 T a pracovní frekvencí 600 MHz, který dlouhá léta patřil mezi nejvýkonnější na světě.
Dadok zprvu silně uvažoval o návratu. V Brně měl svoji pracovní skupinu a jako optimista předpokládal, že se situace v Československu zlepší. „Bohužel se tak nestalo, děti odrostly, nejstarší syn se oženil, měl děti, a když jsme se konečně mohli vrátit, už pro to nebyly velké důvody, tak jsme tam zůstali,“ vysvětloval Dadok v rozhovoru pro Českou televizi.
Josef Dadok zemřel 4. října 2024 v USA ve věku 98 let. Zanechal po sobě nejen řadu technických řešení, patentů a mezinárodních ocenění, ale především inspirativní příklad vědce, který dokázal spojit hluboké odborné znalosti s radostí z objevování.
Brněnské univerzity si Josefa Dadoka vždy považovaly a i přes jeho trvalé zahraniční angažmá jej braly za svého. V roce 2013 mu VUT udělilo na návrh ředitele CEITEC VUT Radimíra Vrby a děkanky Elektrotechnické fakulty VUT Jarmily Dědkové čestný doktorát v oblasti technických věd. Té samé pocty se mu dostalo také v oblasti chemie na MUNI, která po něm v areálu CEITEC MUNI pojmenovala Národní NMR centrum Josefa Dadoka. To dodnes slouží uživatelům z celého světa a připomíná zásadní přispění Dadoka k rozvoji technologií na československé i světové scéně.
Dadokův odkaz tak žije dál nejen v archivu, ale v reálném výzkumu současnosti. Vývoj spektroskopických přístrojů a metod pokračuje především na půdě CEITEC VUT. „Na průkopnickou práci Josefa Dadoka jsme nejnověji navázali vývojem spektrometru, který dokáže měřit současně elektronovou spinovou rezonanci i nukleární magnetickou rezonanci revolučně rychlým skenováním,“ řekl Petr Neugebauer, vedoucí výzkumné skupiny pro magneto-optickou a THz spektroskopii. Nejnovější technologie, které vznikají v Národním centru NMR Josefa Dadoka, podle něj umožní měřit současně různé spektrální signály a podpoří interdisciplinární výzkum.
101 let od narození průkopníka elektronové mikroskopie Armina Delonga
Dadok ale nebyl jediným českým průkopníkem přístrojové techniky. Dne 29. ledna 2026 jsme si připomněli 101 let od narození Armina Delonga (1925–2017), zakladatele elektronové mikroskopie a světově uznávaného fyzika, který se šedesát let věnoval výzkumu a vývoji elektronových mikroskopů. Svými průkopnickými pracemi ovlivnil nejen československou, ale i mezinárodní vědeckou komunitu. Dnešní firmy, které sídlí v Brně a vyrábí zde třetinu světové produkce elektronových mikroskopů, navazují na jeho odkaz.
Delong pocházel z rodiny s hlubokými evropskými kořeny. Jeho předkové byli francouzští hugenoti, kteří na konci 16. století uprchli před náboženskou perzekucí do Slezska a na Moravu. Hovořil česky, anglicky, francouzsky, německy a rusky.
Delongova záliba v elektronice začala už na základní škole, kdy ve třetí třídě dostal od otce elektrickou stavebnici. „Za chvíli jsem ze součástek uměl udělat i telefon. Později jsem stavěl primitivní rádia. Elektřina mě chytla, ale pak jsem se dostal do kola předválečných událostí,“ vzpomíná Delong, který právě kvůli událostem druhé světové války Těšínsko opustil a odešel do Hranic, kde ve fyzikálních pokusech pokračoval: „Pořád jsem stavěl rádia a vysílačky, i když to bylo zakázané. A těšil jsem se, až po válce půjdu do Brna studovat techniku,“ uvedl na to konto Delong.
Po válce studoval stejně jako Dadok na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně (dnešní VUT), elektrické inženýrství ve skupině orientované na slaboproud. A také na Delonga měl zásadní vliv Aleš Bláha. Pod jeho vedením společně se spolužáky Vladimírem Drahošem a Ladislavem Zobačem sestrojil Armin Delong v roce 1951 první československý stolní elektronový mikroskop BS 242. Ten začala vyrábět firma TESLA Brno, která jeho výrobu zavedla jako jednu ze svých nosných aktivit a díky Delongovým myšlenkám se tak stala na dvacet let světovou špičkou v oboru. Následně byl v roce 1957 v Brně založen Ústav přístrojové techniky ČSAV. Delong v letech 1961 až 1990 působil jako jeho ředitel. Pod jeho vedením se ústav stal mezinárodně uznávaným centrem výzkumu elektronové mikroskopie. Zde vznikly prototypy, které dominovaly trhům východního bloku po celá čtyři desetiletí.
V roce 1958 získal výše zmíněný první československý elektronový mikroskop zlatou medaili na Světové výstavě EXPO v Bruselu.
Po roce 1989 působil Delong jako místopředseda Československé akademie věd a místopředseda vlády pro vědecko-technický rozvoj.
Armin Delong byl nositelem řady prestižních ocenění. Mezi nejvýznamnější patří:
- Zlatá medaile za první československý elektronový mikroskop (1953)
- Ocenění za konstrukční práce v elektronové mikroskopii (1956)
- Národní cena vlády ČR „Česká hlava“ (2005)
- Medaile Za zásluhy, kterou mu v roce 2015 udělil prezident Miloš Zeman
Jeho práce byla oceněna i na mezinárodní úrovni, například zvolením za člena International Scientific Advisory Board, které sdružuje přední světové vědce v oboru mikroskopie.
Dědictví Armina Delonga přežívá právě v brněnských špičkových firmách a institucích zabývajících se elektronovou mikroskopií – například v Delong Instruments, kterou Delong založil v roce 1992 a ještě v pokročilém věku zde pracoval. „Vychováte-li dobré žáky, pak snad můžete počítat s tím, že vás nechají i po vašem odchodu do důchodu být nablízku oboru, kterému jste věnovali celý život. Mně se to podařilo,“ vzpomínal Delong v roce 2015. Na jeho dílo navazuje také TESCAN, NenoVision nebo firma Thermo Fisher Scientific. Ta patří mezi klíčové partnery VUT a v jejím brněnském technologickém centru vznikají špičkové elektronové mikroskopy a spektrometry, které nacházejí uplatnění po celém světě.
Armin Delong a Josef Dadok vychovali řadu odborníků, kteří dnes pokračují v jejich odkazu a díky nim dnes patří Brno mezi světovou špičku v přístrojové technice.
Zdroj: Vysoké učení technické v Brně (1, 2), VědaVýzkum.cz , Wikipedia (redakčně upraveno)
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
