ELEDU jako Start-up VUT mění způsob, jak se učí elektrotechnika

Za projektem stojí tři lidé úzce spjatí s Fakultou elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT) – doktorandi Veronika Junasová a Pavel Tomíček a absolvent fakulty Matej Kadlíček, dnes CEO firmy. Platformy Elabrix vznikly přímo ve fakultních laboratořích, kde zakladatelé sami učí, a dnes s nimi míří do škol v Česku, na Slovensku i v Rakousku. Jak se z inovace výukových pomůcek stal startup VUT?

Od fakultní laboratoře k vlastní firmě

ELEDU nezačal jako podnikatelský plán. Všichni tři zakladatelé si už během působení na Ústavu mikroelektroniky sami navrhovali výukové pomůcky pro laboratorní cvičení a postupně inovovali celé laboratoře. Jejich platformy Elabrix si při návštěvách FEKT VUT všímali i vyučující z jiných škol a chválili je. Vážná myšlenka založit firmu ale dlouho nepadla – až do jednoho veletrhu.

„Během veletrhu Ampér 2025 jsem úplnou náhodou narazil na jednoho rakouského profesora, který měl naše platformy Elabrix používané ve výuce na FEKT vyfocené v telefonu a říkal, že by o ně měl vážný zájem. To byl moment, který rozběhl myšlenku založit vlastní firmu,” vzpomíná Matej Kadlíček. Institucionální podobu pak nápadu dodal vedoucí Ústavu mikroelektroniky, Jiří Háze, který zakladatelům navrhl, aby si firmu založili rovnou jako startup VUT.

Co si přinesli z FEKT VUT

Všichni tři se znají ze školních lavic – spolužáky byli až do konce magisterského studia oboru Mikroelektronika. Veronika s Pavlem pak pokračovali na doktorském studiu a dnes sami připravují a učí laboratorní cvičení, kterými kdysi jako studenti procházeli; Matej se posunul do praxe. Právě zkušenost z obou stran katedry dala projektu základ: zakladatelé věděli, kde studenti při zapojování nejčastěji narážejí, a mohli pomůcky předělat tak, aby – jak říká Pavel – „vychytali" věci, které je samotné jako studenty brzdily.

Výsledky se podle Veroniky projevily rychle. Po nasazení nových platforem klesl počet technických problémů ve cvičeních zhruba o dvě třetiny a výrazně se zkrátil čas na přípravu laboratoří. Za semestr projde laboratoří až 500 studentů a znatelně se zlepšila jejich práce se zapojováním obvodů, které bývá pro studenty jedním z nejnáročnějších úkonů. Další vylepšení dnes žene zpětná vazba od studentů.

Přemýšlet, objevovat, dělat chyby

Co konkrétně chtěli zakladatelé ve výuce změnit, vychází z jejich vlastní studentské zkušenosti.

„Mně při výuce elektrotechniky nechyběla jedna konkrétní věc, ale spíše více drobností, které se naskládají a mohou pak kazit chuť se něco učit. Jednou z nich jsou právě laboratorní cvičení, kdy často student neví, co dělá, a jen ovládá přístroje přesně dle předepsaného postupu. Student v takových cvičeních nemá důvod zapnout hlavu a přemýšlet nad tím, co dělá, aby se něco naučil. Tohle jsou věci, které se snažíme v ELEDU změnit,” uvádí Pavel.

Podle Veroniky je zásadní, aby si studenti techniku jak říká “osahali”.

„Pokud student pracuje s předpřipravenými obvody, kdy jedním kliknutím na počítači je vše změřené za něj, nemá nutnost přemýšlet nad tím, co dělá, nedává pozor a nic si z laboratoří neodnese. V praxi se student nesetká s hotovými věcmi, které fungují na první pokus nebo na jedno kliknutí, ale zpravidla musí aktivně řešit problémy. Možná si nezapamatují konkrétní zapojení či fyzikální princip, ale pokud v budoucnu narazí na problém, mohou si více věřit v jeho řešení a dokážou jej odstranit samostatně,” vysvětluje Veronika.

Tři role a čtrnáctihodinové pracovní dny

V týmu se zakladatelé doplňují: Pavel vede technický vývoj platforem Elabrix, Veronika má na starosti vzdělávací část – laboratorní úlohy a workshopy – a Matej strategické vedení a obchod. Skloubit to všechno s doktorským studiem, výzkumem a výukou přitom není nic snadného. Že volného času není nazbyt, Veronika nezastírá: „Je to náročné. Skloubit univerzitní technické i propagační projekty, rozvoj výuky u nás na UMELu, výzkum a ELEDU je větší výzva, než si člověk myslí. Běžně pracujeme víc než 14 hodin denně a něco jako volný víkend bez práce máme jednou za pár měsíců. Věřím ale, že se to časem usadí.”

Nadchnout další generaci

Kromě vývoje pomůcek si ELEDU dává za cíl i popularizaci techniky. Zakladatelé podporují iniciativu STEAM formou vědecko-populárních přednášek, workshopů na středních školách nebo účastí na akcích typu Maker Faire – a další formy prý chystají. Otázka, jestli podobné projekty dokážou přitáhnout víc mladých lidí k technice, má pro Mateje jasnou odpověď: „Určitě ano. Technologie jsou všude kolem nás a určují, jak bude svět vypadat zítra, za měsíc nebo za 50 let. Vidím proto obrovský smysl v tom být u toho a mít šanci budovat technologie budoucnosti.”

Nejvíc ale možná mluví jejich vlastní příběh – a vzkaz, který by Veronika chtěla poslat všem váhajícím středoškolákům: „Nebojte se studia na technické univerzitě. Nezáleží na tom, zda jdete z průmyslovky, lycea nebo gymnázia, na univerzitě se všechny rozdíly časem vyrovnají. Vše se dá naučit a zájem to zkusit stačí. Nezáleží na střední škole ani na kvalitě předmětu vyučovaného u vás na škole. Matej i já jsme přišli z gymnázia a netušili, co je to mikroelektronika, i když jsme se na takový obor hlásili – a zvládli jsme to bez větších obtíží a odnesli si mnoho znalostí a zážitků.”

Kam ELEDU míří

Status Start-up VUT vnímají zakladatelé jako závazek. VUT je podle Mateje jednou z nejprestižnějších vzdělávacích značek v Česku a na Slovensku a stát se její součástí je pro tým čest i motivace „nést tuto značku zodpovědně a přinášet řešení, která mají reálný dopad na kvalitu technického vzdělávání". V nejbližších letech chce ELEDU platformu Elabrix dostat na další střední a vysoké školy a postupně škálovat i na nové produkty a trhy.

A jak by mohla vypadat ideální výuka elektrotechniky za deset let? Podle Pavla možná překvapivě podobně jako dnes – jen je k ní potřeba přistoupit jinak. Prvním cílem by mělo být látku studentům neznechutit, druhým v nich vzbudit zájem a sebedůvěru, aby si u každé výzvy řekli „To zvládnu!". K tomu Pavel přidává logicky navazující předměty, které na sebe staví, a projektovou výuku – jakési „mini-bakalářky" každý semestr, v nichž by student prokázal komplexní znalosti třeba návrhem a naprogramováním jednoduchého spínaného zdroje. A pokud se podaří studenty nadchnout, věří zakladatelé ELEDU, zbytek už půjde jako po másle.

Zdroj: Vysoké učení technické v Brně