Rychlý, odolný a konstruovaný pro náročné podmínky. Nový taktický robot Helhest, který vyvíjejí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, dokazuje svůj potenciál nejen v laboratoři, ale nově také při náročném testování v rakouských Alpách. Z technologie schopné autonomního pohybu v obtížném terénu vznikl první spin-off ČVUT v oblasti robotiky, navíc v rekordním čase: od prvních konzultací k založení společnosti u notáře uběhl pouhý měsíc.
Helhest – pojmenovaný po mytickém trojnohém koni z dánské mytologie – není jen další experimentální prototyp. Vývojový tým robotiků jej navrhl s důrazem na nízkou cenu, vysokou odolnost a rychlost. „Chtěli jsme robota, který zvládne náročný terén, je levný, rychlý a zároveň natolik robustní, aby fungoval i po převrácení,“ vysvětluje Karel Zimmermann z Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT), který společně s Tomášem Svobodou a Bedřichem Himmelem stojí za vznikem robota.
Robot dosahuje rychlosti až 20 km/h, unese až 100 kg a zvládne překonat půlmetrové překážky. Díky konstrukci se dokáže znovu převrátit a pokračovat v misi. V extrémních podmínkách tak zvládne i provoz „vzhůru nohama“. Zásadní je modulární přístup: základní verze robota cílí například na výzkumné instituce, které potřebují robustní hardware pro vlastní algoritmy.
Autonomní navigace je založená na pasivních senzorech – především kamerách – což umožňuje operace i bez GPS a snižuje viditelnost ve spektru. Potenciální aplikace zahrnují vojenský a záchranný průzkum, převoz senzorů pro detekci chemických látek, operace v podzemí i asistenci v těžko přístupném terénu.
Zvládne černou sjezdovku v Alpách i pád do potoka
V týdnu od 7. července 2025 se tým zúčastnil mezinárodního cvičení robotických týmů v rakouských horách, které organizovala rakouská armáda a Technická univerzita ve Štýrském Hradci (TU Graz). V náročném terénu s velkým převýšením a nadmořskou výškou přes 2000 metrů nad mořem robot Helhest osvědčil své přednosti.
„Konstrukce vzbudila velký zájem mezi zahraničními odborníky. Díky třem kontaktním bodům měl Helhest v terénu stabilní trakci i tam, kde čtyřkolové stroje ztrácely částečně kontakt se zemí,“ říká Tomáš Svoboda. Robot dokázal v ručním režimu vyjet extrémně strmý terén, srovnatelný se sklonem černé sjezdovky, a osvědčil se i v krizových situacích – při pádu do potoka se nezastavil a pokračoval v jízdě.
„Vyhovovalo nám, že nešlo o soutěž, ale o společné cvičení robotických skupin a sběr dat v extrémním prostředí. Pro další vývoj to bylo velmi cenné a umožní nám to dělat rychlé pokroky,“ vysvětluje Svoboda, kterého těší, že v náročném porovnání s modely ze zahraničních univerzit obstály i další roboty z Fakulty elektrotechnické, pásový MARV a kolový Husky, kterého testoval tým Jana Faigla z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. „Naše roboty prokázaly výbornou technologickou prostupnost i ve výškách a náročných horských terénech,“ dodává Svoboda.
Tým aktuálně ladí pokročilé autonomní chování založené výhradně na pasivních senzorech (kamery, IMU, magnetometry) bez použití LiDARu. Tento přístup nejen snižuje cenu, ale umožňuje i méně detekovatelné operace – např. ve vojenském prostředí. Na vývoji algoritmů se podílí také tým kolem Martina Sasky, známý svými úspěchy v oblasti létajících robotů.
Díky napojení na firmu SpaceKnow by se Helhest mohl stát „okem na zemi“ pro analýzu satelitních snímků. V plánu jsou i další prezentace robota na podzimních akcích v Česku.
První robotický spin-off ČVUT: z laboratoře do byznysu za 30 dní
Společnost HELHEST s.r.o. je pátým oficiálním spin-offem ČVUT a prvním zaměřeným na robotiku. Firma navazuje na roky výzkumu v oblasti autonomní mobility a mechaniky. Do firmy vstoupilo ČVUT prostřednictvím dceřiné společnosti ČVUT Tech, která v ní drží 10% podíl.
Ke vzniku společnosti významně přispěl tým pro transfer technologií ČVUT, který univerzitním výzkumníkům pomáhal s právními, byznysovými i licenčními otázkami a celým procesem založení. Současně tým dbá na to, aby nově založená společnost měla vysoký potenciál s jasnou vizí růstu, škálovatelnosti a návratnosti investice.
„Chtěli jsme ověřit, že je možné založit spin-off rychle, efektivně a bez zbytečné byrokracie. Díky technologickému transferu ČVUT a jeho hladce fungující spolupráci s fakultou (proděkan Vobecký) se to podařilo během jediného měsíce,“ vysvětluje Karel Zimmermann. HELHEST nyní pracuje na zacílení prvních zákazníků jak ve vojenském, tak civilním sektoru.
Pomáhá mu i tzv. WHIP program, který propojuje akademické týmy s prokazatelně úspěšnými lidmi z komerční praxe. „WHIP má jediný úkol – dotlačit spin-off k příjmům. Pomáhá zakladatelům zaměřit se na zákazníka, otestovat trh, přizpůsobit produkt a hlavně nepromeškat správný okamžik pro první komerční krok,“ říká Jan Urban, vedoucí Odboru transferu technologií a fundraisingu ČVUT a autor konceptu WHIP programu. „Cílem je nejen podpořit vznik nových firem, ale také zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a růst na trhu, což je pro nás důležité nejen v případě spin-offu HELHEST, ale i u několika dalších, které jsou blízké svému založení," dodal.
Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT
- Autor článku: ne
- Zdroj: ČVUT
