Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

V současné době je pro vývoj umělé inteligence nezbytný nepřetržitý výzkum programovacích jazyků. Tímto výzkumem se na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze zabývá Christoph Kirsch, vedoucí Laboratoře výzkumu programování, který zde uplatňuje své zkušenosti z Kalifornské univerzity v Berkeley v Silicon Valley a Salcburské univerzity v Rakousku.

Programovací jazyky

S kolegy-vědci a se studenty hledají ideální řešení, jak inovace programovacích jazyků ve vývoji umělé inteligence co nejefektivněji aplikovat.

Programovací jazyky umožňují programátorům komunikovat s umělou inteligencí a zadávat jí úkoly, které má provést. Tomu se říká strojové učení. Vývojáři umělé inteligence musí programovací jazyky dokonale ovládat a reagovat na jejich inovace, které vznikají s téměř hodinovou pravidelností. Na Fakultě informačních technologií ČVUT (FIT ČVUT) mají vědci i studenti k dispozici špičkově vybavenou Laboratoř výzkumu programování (PRL@PRG), kde se pod vedením Christopha Kirsche mohou do výzkumu a hledání řešení zapojit vysokoškolští studenti z celé ČR.

„Naší vizí je vytvořit na FIT ČVUT špičkový výzkum programovacích jazyků a systémů. V našich projektech se mohou uplatnit talentovaní a vysoce motivovaní studenti a postdoktorandi nejen z naší fakulty,“ představuje svou vizi Christoph Kirsch a dodává: „Naše fakulta pro výzkum nabízí nejen špičkově vybavenou laboratoř, ale také experty ve svém oboru. Ve srovnání se Silicon Valley, kde vědec je jen jako dělník a konkurence je obrovská, nabízí Praha zcela jinou a přátelskou atmosféru, která je pro ambiciózní mladé vědce motivační. Ve spojení se zkušenými experty je naše fakulta ideálním podhoubím pro vznik přelomových projektů.“

Výzkum programovacích jazyků je již pevnou součástí FIT ČVUT. Fakulta měla tu čest být jedinou v České republice, která v roce 2015 na výzkum programovacích jazyků získala Advanced ERC grant v hodnotě 77 milionů korun. Výzkum, na kterém se společně s vědci pod vedením Jana Viteka podílel i Christoph Kirsch, přišel s řešením, jak drasticky snížit náklady na aktualizaci programovacích jazyků a zároveň se vyhnout nutnosti vyvíjet zcela nové jazyky pokaždé, kdy dojde k posunu v hardwarových trendech nebo v metodice programování.

Ruku v ruce s kvalitním výzkumem jde také kvalitní výuka studentů na FIT ČVUT. Vybrat si mohou z několika předmětů zaměřených na modelování programovacích jazyků, tvorbu překladačů a formální metody. Christoph Kirsch se tak na fakultě ocitne jak v roli vědce, tak vyučujícího.

„Trvalo to dvacet let, než jsem se naučil dobře učit. Čím triviálnější předmět vyučujete, tím více zkušeností potřebujete k tomu, abyste ho správně učili. V Berkeley přednášejí úvodní předměty jen ti nejváženější a nejzkušenější profesoři. Bál jsem se mluvit před lidmi, ale nakonec jsem si to zamiloval. Také jsem začal pracovat na vlastní učebnici,“ říká Christoph Kirsch.

V laboratoři se v současné době vědci zabývají projektem zaměřeným na symbolické provádění a kontrolu modelu softwaru. Jde o systematické zkoumání chování programu s cílem odhalit chyby a problémy s výkonem, které se obtížně hledají.

„Výzvou je, aby naše metody fungovaly i pro reálný software. Za tímto účelem vyvíjíme softwarový nástroj unicorn, který má otevřený zdrojový kód, a kdokoli se může podílet na jeho vývoji,“ popisuje aktuální projekt Christoph Kirsch.

 

Zdroj: České vysoké učení technické v Praze


Profesor KirschChristoph Kirsch je profesorem na katedře informatiky Univerzity v Salzburgu v Rakousku a vedoucím Laboratoře výzkumu programování (PRL@PRG) na FIT ČVUT. Působil na Institutu Maxe Plancka pro informatiku v německém Saarbrückenu. Pracoval jako postdoktorand na katedře elektrotechniky a informatiky Kalifornské univerzity v Berkeley v Silicon Valley, kde později působil jako hostující vědecký pracovník a hostující profesor na katedře stavebního a environmentálního inženýrství. Mezi jeho největší úspěchy patří vývoj vestavných programovacích jazyků a systémů, jako jsou Giotto, HTL a Embedded Machine.

 

 

 

 

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: ČVUT