Nový zákon by měl podpořit transfer technologií

Zleva: Martin Smekal, vedoucí Centra transferu technologií Akademie věd ČR, Eva Janouškovcová, spolek Transfera, Petr Solský, místopředseda ÚOHS, Martin Fusek, CEO IOCB Tech

Na Kulatém stolu k transferu znalostí a technologií, který ve čtvrtek 9. června 2022 v Lichtenštejnském paláci v Praze pořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová ve spolupráci s Akademií věd ČR, vystoupili zástupci politiky, vědeckovýzkumných institucí i firem, které vznikly právě díky transferu technologií.

„Česká věda má obrovský potenciál. Musíme ale zapracovat na tom, aby měla dobré podmínky pro svou práci i rozvoj. Efektivně může pomoc nejen změna současné legislativy, ale také transfer technologií, zakládání spin-off firem i motivace samotných vědců. Transfer patří mezi priority současné vlády," uvedla na konferenci Helena Langšádlová. „Je potřeba vytvořit motivační prostředí pro větší spolupráci mezi akademickou a firemní sférou,“ dodala Helena Langšádlová. I proto ministryně připravuje nový zákon, který by umožnil akademickým institucím a firmám lépe převádět znalosti i technologie do praxe.

Dlouhodobě v Česku vzniká řada vynikajících vynálezů a poznatků. Do praxe se však dostane pouze zhruba každý desátý. Úspěch těchto výjimečných projektů je často dán právě tím, zda je podpořen kvalitním transferem technologií.

„Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Málokdo si umí představit, o jak dlouhou a náročnou cestu, se jedná. Nový lék vzniká přibližně deset let a stojí kolem miliardy Euro. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ vysvětlil Martin Fusek, ředitel IOCB Tech a přední odborník na transfer v Česku.

Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové je transfer technologií velmi žádoucí ale zároveň rizikový a hlavně dlouhodobý. „V ČR nyní chybí systematičtější podpora přenosů poznatků a technologií do praxe. Současná legislativa vytváří byrokratické a administrativní překážky, kvůli nimž spousta perspektivních nápadů není bohužel realizována. Jsem ráda, že se tomu vláda ČR a RVVI věnuje a společně budeme diskutovat o tom, jak nastavit stabilní prostředí pro zvýšení potenciálu vědy pro celou společnost,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Problém je hodnocení i motivace univerzit

Jak uvedl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus, jedním zásadních problémů transferu v Česku je aktuálně hodnocení vědeckovýzkumných organizací, na základě kterého stát rozděluje granty a příspěvky. Pokud se kvalita jednotlivých organizací hodnotí pouze podle publikační činnosti a ne skutečné práce, pak je to podle Krause špatně.

Finanční podporu má připraveno mimo jiné také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na transfer technologií by resort mohl uvolnit v následujících letech řádově jednotky miliard korun.

„Významným problémem transferu technologií v Česku je také nízká motivovanost vedení některých univerzit k zakládání transferových pracovišť a obecně podpora tohoto procesu,“ vysvětlila v panelové diskusi Eva Janouškovcová, předsedkyně představenstva spolku Transfera.

„Všichni diskutující se shodli na důležitosti transferu pro konkurenceschopnost a budoucnost státu. Diskutují se možnosti podpory pro instituce, vědce, firmy. Souhlasím. Jedním dechem však dodávám, že než akademické debaty je důležitější vyhrnout si rukávy a technologický transfer odmakat v komerčním prostředí,“ zhodnotil Otomar Sláma, předseda správní rady transferového centra CUIP Univerzity Karlovy v Praze.

Kulatý stůl k transferu znalostí a technologií tak potvrdil důležitost strategických spojenectví napříč odvětvími, která mohou překonávat stávající institucionální bariéry. Výsledkem kulatého stolu je formulace těchto výzev a oblastí pro rozvoj:

• zefektivnění inovačního ekosystému České republiky a vytvoření prostředí pro transfer znalostí a technologií;
• správa, identifikace, ochrana a využívání duševního vlastnictví;
• vytvoření systému pro motivaci;
• posílení role transferu znalostí a technologií v akademické praxi;
• spolupráce mezi akademickou a průmyslovou sférou a státní správou;
• rozvoj politik pro usnadnění přístupu k výzkumným a inovačním infrastrukturám a jejich dlouhodobý rozvoj;
• podpora přímých zahraničních investic souvisejících s technologiemi;
• zprostředkování zdrojů kapitálového financování pro rozvoj podnikatelských aktivit a dosažení maximálního zhodnocení transferu znalostí a technologií.

Zdroj: ÚOCHB AV ČR, Akademie věd ČR