Ústavy Akademie věd ČR, vysoké školy a ostatní výzkumné organizace jsou úrodnou půdou pro nápady a řešení, které mají dopad na kvalitu našeho života. Kdo stojí za transferem výzkumných výsledků a inovací z akademického prostředí do běžného života v České republice? V rámci našeho seriálu jsme se podívali tentokrát do Centra transferu technologií na Akademii věd České republiky.
Akademie má 54 ústavů, nezávislých právních subjektů, některé z nich mají svá transferová oddělení nebo alespoň pověřené osoby, jiné transfer teprve rozjíždějí. Situace na ústavech je v této oblasti různorodá. „V Centru transferu technologií AV ČR (CeTTAV) máme za úkol koordinovat činnosti transferu znalostí napříč Akademií a podporovat jeho rozvoj na jednotlivých pracovištích,“ mluví o své práci Lenka Scholzová, vedoucí CeTTAV.
Transfer napříč ústavy AV ČR
Role CeTTAV v celém akademickém ekosystému je trojí. První je podpora transferu znalostí na pracovištích. „Spolupracujeme s jednotlivými ústavy jak na identifikaci transferovatelných výsledků, tak na ochraně duševního vlastnictví nebo na plánech komercializace, či vyjednávání smluv s partnery. Systematicky je podporujeme, pořádáme mezioborové diskuze, spolupracujeme například s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo CzechInvestem,“ vysvětluje Scholzová.
Lenka Scholzová
Další rolí je marketing a komunikace, kde CeTTAV podporuje jednotlivé případy a buduje obraz transferu znalostí a technologií v prostředí Akademie. V březnu 2021 byl spuštěn Portál transferu AV ČR. Jedná se o platformu, jejíž hlavní součástí je databáze výsledků z pracovišť Akademie věd vhodných k širšímu využití, pro komercializaci a transfer. Komerční subjekty, pro které je nabídka určena především, i kolegové napříč ústavy tak mohou rychle zjistit, jaké výsledky jsou v daný čas k dispozici a co by mohlo být základem úspěšné spolupráce. Jde o to, aby podrobné informace o technologiích, které je zajímají, byly k dispozici přehledně a na jednom místě. Velkým plusem portálu je automatické propojení se sesterskou databází Transfera.cz. Tam se sdružují nabídky technologií akademických i univerzitních institucí v České republice.
Třešničkou na dortu jsou vybrané příběhy transferu výsledků z prostředí Akademie věd, které CeTTAV zpracovává originální komiksovou formou (o jednom takovém jsme psali nedávno). Málokdy se totiž mluví o tom, co všechno se muselo udělat pro to, aby se výsledek do praxe dostal. A je spousta zajímavých věcí, se kterými se lidé v životě potkávají, ale nevědí, že pocházejí třeba právě z AV ČR.
Rozvoj sítě expertů na transfer technologií
Poslední, třetí rolí, je profesní rozvoj v oblasti transferu. Pro vědce, kteří do transferu chtějí proniknout, je určen cyklus Vědci, nebojte se transferu. Jde o sérii seminářů nabízejících základní orientaci v problematice uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Velký zájem mezi ústavy je i o workshopy na míru, specializované programy, úzce zaměřené na téma, kterým se pracoviště právě zabývají.
CeTTAV minulý rok dokončil projekt Academic TTO, který byl spolufinancován Evropskou unií. Řešila se zejména systematizace transferu, a to především prostřednictvím vzdělávání pracovníků transferových kanceláří v rámci celé Akademie. Partnery projektu bylo 16 ústavů. Ale i po skončení projektu vzdělávací programy běží a zájem o ně roste.
„Snažíme se sjednotit terminologii, aby bylo jasné, co znamená smluvní výzkum, jaký je rozdíl mezi vynálezem a patentem a podobně,“ upřesňuje Scholzová a zamýšlí se nad nejčastější otázkou: „Poměrně populární jsou otázky související s autorskými díly, zejména ve společenskovědních oblastech. Také často řešíme, komu vlastně výsledek patří, pokud jsou lidé placeni z různých zdrojů a různých institucí. A velká debata nastává při otázce, jak správně výsledek výzkumu ocenit.“
Semináře jsou pořádány nejen pro vědce a další tvůrčí pracovníky Akademie, řada akcí je určena také pro transferáře, kteří působí na jednotlivých ústavech v blízkosti výzkumných skupin. Scholzová zdůrazňuje potřebu rozvíjet povědomí o transferu i u samotných vědců. „Jsem přesvědčená o tom, že člověk musí být velmi blízko u jednotlivých inovací nebo vynálezů, aby včas rozpoznal jejich potenciál. Musí rozumět oboru a chápat i vidět souvislosti. To je obvykle úloha technologických skautů, ale klíčovou roli hrají i samotní vědci. Potřebujeme, aby věděli, kam se obrátit a co je v transferu čeká. Ale zejména je potřeba, aby také sami od sebe cítili potřebu využitelné poznatky identifikovat, chránit a dostat je do praxe.“
CeTTAV má ve své činnosti poměrně široký záběr. „Připravujeme také tematické akce, kde se mohou přímo propojit a domluvit na spolupráci lidé z Akademie věd s komerčními partnery. Jsou to střípky, počáteční impulsy k budoucímu transferu. Nicméně úspěch nakonec bude vždycky připsán jednotlivým ústavům. A to je dobře. Naše role je jiná. Vědci vědí, že se na nás mohou obrátit, mohou za námi přijít se složitým případem a my jim pomůžeme nalézt nejlepší řešení. Často s námi řeší i případy, kde je třeba zachovat přísnou mlčenlivost. Mít důvěru je závazek, ale i náš úspěch, který nás těší,“ říká Scholzová.
Přínos pro společnost nelze počítat penězi
Podle slov Scholzové jsou jen asi čtyři kanceláře technologického transferu na amerických univerzitách, které si na sebe vydělají. V Čechách máme minimálně jednu takovou, nejsme na tom tedy vůbec špatně. „Je to o štěstí, jestli technologie přišla ve správný čas na správné místo, potkala správné lidi a dokázala se celosvětově uplatnit. Poslední dobou se v mezinárodních transferových asociacích nastavují měřítka, podle kterých by se měla posuzovat úspěšnost transferu. A peníze, které se podaří získat na licencích, se za hlavní hodnotící kritérium nepočítají. Mnohem více se posuzuje samotný dopad. Činností transferu se například vytváří nová pracovní místa, ovlivňuje se sociálně-ekonomické prostředí, podporuje se podnikavost, ale třeba se může i zlepšovat životní prostředí. Nejvíce je to vidět v oblasti společenských věd, kdy se výsledky využívají pro správu měst nebo pro obohacení kulturního zázemí. Vliv takových výsledků se projevuje jinak a jindy než v našem příjmu. V oblasti technických věd se zase setkáváme s tím, že výsledky předbíhají dobu, rozvíjejí praktické možnosti a trvá řadu let, než se podaří přesvědčit trh, že mohou být užitečné. Finanční efekt se tak dostavuje až za velmi dlouho a obvykle ne u těch, kteří to původně vymysleli. Přepočítávat kvalitu transferu na peníze je velmi nebezpečná zkratka, která se bohužel stále často objevuje,“ míní Scholzová.
Zahraniční networking
Řadu inspirací a podnětů pro svoji práci získává CeTTAV díky zahraniční spolupráci. Akademie věd ČR, potažmo CeTTAV, je členem mezinárodní organizace TTO Circle, což je síť sdružující významné vědecké instituce v Evropě a platforma pro sdílení zkušeností, poznatků a expertíz. Na podzim se bude konat setkání v Praze, které CeTTAV zajišťuje. Zkušenosti ale sbírá i mimo Evropu, při pracovních cestách na světové výzkumné instituce v USA a Japonsku nebo na podzim 2020, kdy proběhla online konference o podpoře transferu znalostí ve spolupráci s Argentinskou výzkumnou organizací Conicet.
Chybí motivace vědců shora
Je dobré si uvědomit, že na Akademii věd je jiná situace než třeba na vysokých školách. Tam je neustálý příliv nových studentů, kteří mají ambice a chuť podnikat. Prostředí mají jinak nastavené. Na akademických pracovištích jsou výzkumní profesionálové, kteří se vědě věnují celý život a jsou i jinak hodnoceni. Podle Scholzové by pomohlo mluvit o tom, že transfer není jenom o penězích a tvrdém byznysu.
Autor: Vědavýzkum.cz (ED)
Zdroj: CeTTAV ČR (1, 2, 3, 4, 5, 6)
Přečtěte si také článek o tom, jak transfer funguje na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
