Transfer v Česku: Fyzikální ústav AV ČR

Centrum pro inovace a transfer technologií (CITT) na Fyzikálním ústavu AV ČR představuje zázemí pro uplatnění výsledků výzkumu a vývoje v praxi pro ELI Beamlines v Dolních Břežanech a pražská pracoviště Fyzikálního ústavu. V Centru HiLASE působí autonomní transferový tým, který se věnuje hlavně laserům pro průmyslové aplikace. Oba týmy spolu pravidelně komunikují a spolupracují především v oblasti ochrany průmyslových práv.

„Soustředíme se na inovace spojené s vývojem a využitím vysoko-výkonových laserových systémů na ELI Beamlines. Tyto lasery jsou určené primárně pro použití vědeckými týmy z celého světa. Ovšem my je nabízíme k dalšímu využití pro aplikace při vývoji a testování nových materiálů, zdravotnictví nebo při vývoji nových zdrojů energie. Fungujeme ale i pro další části Fyzikálního ústavu,“ popisuje vedoucí oddělení transferu technologií ELI Beamlines Aleš Hála. Jeho slova doplňuje Martin Kubový (na fotografii), manažer pro transfer technologií Centra HiLASE: „Jsme unikátní v tom, že máme pod jednou střechou spolupracující týmy zabývající se interakcí materiálu s laserem, designováním laserů a laserovými aplikacemi. To vytváří jedinečnou synergii, která je velice zajímavá pro průmyslové spolupráce. Oblastí našeho zájmu jsou lasery s vysokým průměrným výkonem, zde přinášíme inovace a další aplikace, které jsou pro potenciální zájemce zajímavé. Jinými slovy, jsme zaměřeni na reálné aplikace pro průmysl.“

CITT: Více než stovka patentů, ochranné známky i spin-off společnost

Na CITT se dostávají novinky a inovace, které vznikají na celém Fyzikálním ústavu AV ČR. Prvním krokem je zjištění komerčního potenciálu a spojení s původcem. „V našem týmu je expert na duševní vlastnictví, se kterým se nejprve řeší nejlepší možná ochrana daného vynálezu, tedy například patent nebo užitný vzor. Tým také řeší a pomáhá s projekty a granty, které propojí výzkum a průmysl,“ říká Blanka Frajová, business development manažerka CITT.

Za devět let existence vybudovali na CITT tým profesionálů. Na celém ústavu se díky jejich práci významně zvedlo povědomí o komercializaci, proběhla řada jednání s firmami s nabídkou licencování technologií a softwaru, realizují se projekty smluvního výzkumu a výzkumných služeb pro průmysl. CITT se podílelo na zajištění více než stovky patentů a užitných vzorů a deseti zapsaných ochranných známek.

K otázce spin-offů se CITT staví kladně. V roce 2016 vznikla s účastí Fyzikálního ústavu společnost CARDAM, s. r. o. a momentálně se rozvíjí koncept další společnosti charakteru start-up, na jehož zasmluvnění a licencích se v současné době pracuje.

Technologie vzniklé na ELI Beamlines, které jsou nabízeny k transferu technologií, jsou často vedlejším výstupem práce při vývoji laserových systémů. Mezi takové patří například vývoj zařízení integrujícího měření XUV spektra současně s měřením profilu laserového svazku. CITT tuto technologii patentovalo, našlo německého partnera pro koupi licence k jejímu využití a ten ji v současné době nabízí na trhu.

Budova ELI Beamlines

Hála ještě zmiňuje příklady, kdy si transferu na Fyzikálním ústavu mohli všimnout i lidé mimo výzkum: „Jsme velmi rádi, že jsme mohli podpořit s využitím prostředků Operačního programu Praha – pól růstu ČR výzkum Hany Lísalové, která vyvinula speciální biočipy na přítomnost patogenů v potravinách. Tato unikátní metoda byla dále využita v pražské městské hromadné dopravě, kde proběhlo testování povrchů na přítomnost viru SARS-CoV-2 a další využití této technologie se rozvíjí. Další technologie byly dosaženy také s využitím programu TA ČR GAMA, který je mezi výzkumníky na Fyzikálním ústavu oblíbený a o podporu z něj stále žádají další výzkumné týmy.“

I přes dosažené úspěchy se CITT stále zaměřuje na další rozvoj podpory inovačního ekosystému a přenášení výsledků výzkumu a vývoje do praxe. „Před několika týdny oficiálně vzniklo mezinárodní konsorcium ELI ERIC. Jeho česká část, tj. ELI Beamlines, byla pověřena přípravou a rozvojem inovační strategie a její implementací. Z našeho pohledu se jedná o klíčovou aktivitu, která umožní České republice společně s dalšími zúčastněnými zeměmi stát se světovými lídry v aplikacích laserových technologií a ve vývoji nejmodernějších vysokovýkonových laserových zdrojů. Nyní máme rozjednánu spolupráci s několika partnery, kteří mají zájem o využití tzv. laserového času pro experimenty, které vedou např. k průlomovým technologiím při generování čisté energie.“

HiLASE: Přístup vědců k transferu je vstřícný

Kubový vysvětluje činnost oddělení transferu technologií Centra HiLASE: „Vědci se na nás obracejí i sami, ale většina našich aktivit je iniciována požadavky našich partnerů či zákazníků. S našimi vědci poté analyzujeme proveditelnost a snažíme se navrhnout konkrétní řešení. Dále s nimi pak řešíme klasické otázky transferu, tedy ochranu duševního vlastnictví, přípravy patentů, licencování nebo smluvní výzkum. Aktivně se podílíme i na přípravě projektů s externími partnery, kde je výstupem nějaká technologie, popřípadě společně vyvinutý produkt.“

Oddělení Transfer technologií Centra HiLASE je poměrně mladé. Funguje od roku 2016, ale i přes to má zajímavé výsledky. Začátkem tohoto roku založili spin-off Hi-BEAMS, který využívá laserové technologie k úpravě povrchů. Centrum HiLASE má 50% majetkovou účast a druhou polovinu vlastní společnost SHM s.r.o. Jednou z činností, se kterou se v Centru HiLASE zabývají, je testování laserového pulsního kování, což je metoda původně vyvinutá pro zlepšení odolnosti leteckých motorů v U.S. Air Force. Právě tato metoda bude v blízké době využívána k výrobě kloubních implantátů. Při výrobě konečného výrobku kloubní náhrady je využito menšího množství materiálu, což znamená, že je lehčí a má delší životnost. To je v tomto případě klíčové, protože se implantáty dnes používají u stále mladších pacientů.

„Jedním z našich úspěchů je vývoj vlastní laserové platformy PERLA, kterou komerčně nabízíme, včetně případných zákaznických úprav parametrů. Nyní jednáme s dalšími partnery o využití tohoto systému. Tento systém je pochopitelně používán i k výzkumu, nedávno jsme dosáhli světového rekordu v rychlosti nanostrukturování. Tam jsme na špici toho, co je možné, a v budoucnu to také bude mít významný dopad v průmyslu,“ zamýšlí se Martin Kubový.

Podle Kubového je přístup vědců k transferu vstřícný. V Centru HiLASE dbají na to, aby měli společnou řeč a cíle. Ukazují, jakou přidanou hodnotu má transfer a vědci například mohou vidět, jak jsou jejich technologie využívány v praxi. „S tím také souvisí fakt, že v českém prostředí je otázka odměňování vědců lehce kontroverzní a zanedbávána. Zvláště, když situaci u nás porovnám se zahraničními institucemi a jejich zkušenostmi, tak si myslím, že je důležité, aby byli vědci za svou účast na tranferových aktivitách odměněni a vnímali ji jako úspěšnou a relevantní část své kariéry. V HiLASE se i v tomto snažíme jít příkladem a inspirujeme se také dalšími úspěšnými kolegy, např. CUIP, dceřinou společností Univerzity Karlovy," zdůrazňuje Kubový.

V předchozích rozhovorech s Lenkou Scholzovou a Růženou Štemberkovou jsme mohli číst názor, že financování transferových center není možné zajistit vlastní činností. Kubový souhlasí: „I ve světě je výzkum, který má blízko do praxe, podpořený vládními agenturami. Například v USA je k tomu účelu DARPA. Pochopitelně ani tam není 100% úspěšnost. I tam se čeká na „Inovaci“ s velkým I, z které posléze plynou zajímavé příjmy. Ale nemusíme se bavit jenom o penězích z komercializace. Mohou vzniknout i skutečně unikátní projekty, které sice nic nevydělají, ale ovlivní pozitivně kvalitu života na celém světě.“

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: FZU, CITT, ELI Beamlines, HiLASE