Plovoucí zařízení k čištění odpadních vod představuje řešení, které funguje bez nutnosti energetických vstupů, bez potřeby zabírání pozemku i velkých stavebních úprav. Navíc neomezuje další využití již existující infrastruktury v okolí objektu, ke kterému je zařízení připojeno. A má i další využití.
Plovoucí zařízení na čištění odpadních vod je jednoduše a logicky sestavené jako řada jiných malých čistíren. Zahrnuje vstupní komoru se vstupem pro nátok znečištěné vody, lapák písku, lapák tuku, čisticí komoru a výstupní komoru s výstupem pro odtok vyčištěné vody.
Originální a užitečné
Originálním řešením je především to, že celá čistírna je vyrobena z pogumované tkaniny, obdobně jako vodácké rafty, a plave na vodní hladině nedaleko rekreačního objektu, který je původcem znečištěné vody. Podstata spočívá v tom, že všechny komponenty tvoří integrální součásti plovoucího tělesa opatřeného plováky pro udržení tělesa na hladině nádrže. Mezi čisticí komorou a výstupní komorou je uspořádána jedna nebo více mokřadních komor s umělým plovoucím mokřadem.
Zařízení dále zahrnuje přívodní potrubí znečištěné vody upravené na jednom konci pro napojení na odpadní potrubí objektu a na druhém konci pro napojení na vstup vstupní komory. Zařízení podle tohoto vynálezu představuje technologicky nejjednodušší a lacinější řešení pro čištění malého množství příležitostně vznikajících odpadních vod tím, že kombinuje využití různých standardních technologií mechanického a biologického čištění a dočištění pomocí umělého plovoucího mokřadu.
Třikrát pro
Plovoucí čistírnu odpadních vod je možné umístit u pobřeží stojatých vod bez potřeby velkých stavebních úprav i na odlehlých místech, kde není možné využití jiné čističky odpadních vod. Je vhodná zejména pro rekreační objekty.
Sekundárně je možné čistírnu využít jako přístavní molo.
Jsou zde i možnosti intenzifikace, jako např. umístění aerace pod kořeny plovoucího mokřadu, možné využití fotovoltaiky, překrytí plovoucího mokřadu fóliovníkem, možnost akvaponického pěstování zeleniny na raftech a u moře také jímání vyčištěné „sladké“ vody do plovoucích vaků pro zalévání a další využití.
Wanted – hledá se obchodní partner!
Využití zařízení k čištění odpadních vod podle tohoto vynálezu je především v odlehlých oblastech, které jsou špatně přístupné pro výstavbu klasických čistíren odpadních vod a nacházejí se v blízkosti stojatých vod – tedy u jezer, mořských pobřeží, klidných toků řek, přehrad či rybníků. Toto zařízení je vhodné především pro menší sezónně využívané rekreační objekty, případně i domy, které produkují menší množství odpadních vod.
„Přenos výsledků vědy a výzkumu do praxe pro mě znamená často hodně stresu a mnoho neúspěšných jednání. Člověk musí pro svou věc získat někoho, kdo o tom ví málo a možná toto řešení prozatím ani nepotřebuje, resp. si neumí představit, že ho jednou potřebovat bude. To je, myslím, častý problém vizionářů, kteří přinášejí řešení problémů současnosti nebo i budoucnosti, ale přítomnost je nepřijímá. Považuje je za podivíny, nebo rovnou blázny. I když potenciální partneři v principu věc chápou a umí si představit s ní v budoucnu nějak pracovat – vyrábět, prodávat, využívat – jejich nadšení většinou opadne, když přijde řeč na finance,“ uvádí Ján Regenda, hlavní autor inovativní technologie plovoucí čistírny odpadních vod.
Podle Jána Regendy je potřeba technologické koncepty zhmotnit do funkčních výrobků a otestovat v praxi, což většinou stojí desítky až stovky tisíc korun. Důvodem obtížného shánění investorů je nejistá návratnost investic. České firmy se totiž pohybují především na národním trhu a mezinárodní přesah má jen málokterá z nich. Jejich náklady vynaložené na testování a dovyvinutí výrobku do konečné fáze zkrátka nejsou na českém trhu návratné. Řada technologií je totiž unikátních a velmi specifických a není vhodná pro masovou produkci a lokální prodej. Další překážkou je rovněž hodnota licence.
Prosadit tyto myšlenky v zahraničí je ale podle autora plovoucí čistírny odpadních vod ještě náročnější: „Je těžké potkat a najít vhodné investory, navíc je mezinárodní ochrana nesmírně nákladná a zdlouhavá. Jít ven s myšlenkou před vlastní ochranou je poměrně rizikové z důvodu vyzrazení unikátnosti nabízeného řešení. Prvně si věc mezinárodně ochránit znamená, že vynaložíte velké peníze a čekáte, zda budete úspěšní. Je to začarovaný kruh. Myslím si, že jako společnost jsme ještě nedozráli k opravdovému proinovativnímu postoji.“
Ján Regenda vidí většinu českých firem jako pasivní či konzervativní a shledává u nás také nedostatek rizikového kapitálu. Riziko, že ne každá myšlenka na trhu uspěje a vynaložené investice navrátí, podle jeho názoru nechce moc lidí podstupovat. Myslí si, že investoři „hrají na jistotu“, která však nijak zásadně naši ekonomiku neposouvá.
„Někdy je problém také v tom, že výstupy – inovace, patenty, užitné vzory – vznikají jako formální naplnění indikátoru nějakého projektu. Takové zboží se těžko prodává. Je skvělé se potkávat s lidmi z praxe, ale musíte být otužilec, neboť těch ,studených sprch´ zažijete nespočet. Pohled zvenčí je nenahraditelný a velmi motivační. Vyrovnat se se zpětnou vazbou není vždy snadné, ale bez toho se nemůžete posunout dál. Člověk musí být vytrvalý, ale ne umíněný, a spíše otevřený dalšímu vývoji. To nás posouvá dál. Neotřelý pohled nezaujatého člověka. Vnímání věcí z nového úhlu, nové nápady. A to nás také baví!“ uzavírá Ján Regenda.
Zdroj: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Transfera.cz
