Jak okyslišovat kádě ryb bez záváží nebo jiných omezení? Na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích našli řešení. Tamější aerační a oxygenační vložka do rybářských kádí zajišťuje okysličování vody bez jakýchkoliv mechanických překážek uvnitř kádě a tím vytváří vhodné prostředí pro chované ryby bez omezení pohybu nebo lovu.
Originální a užitečné
Aerační vložka s oxygenací přináší možnost okysličování vody v kádi bez potřeby těžkého závaží a jakéhokoli omezení pohybu nebo lovení ryb. V některých případech je používaná aerační nebo oxygenační hadice, která se jednoduše vkládá do kádě mezi ryby. Toto řešení překonává vyplouvání hadic jejích zatížením, to však přináší nevýhodu v podobě mechanické překážky uvnitř kádě.
Inovativní a patentované řešení aerační vložky umisťuje do rybářské kádě speciální tenkostěnnou vložku, která není samonosná, ale kopíruje stěny a dno rybářské kádě. Pod jejím dnem jsou v centrální části umístěny do kruhu 2-3 aerační hadice. Po vnějším obvodu dna aerační vložky je umístěna oxygenační hadice. Dno vložky je nad aeračními a oxygenačními hadicemi perforované a umožňuje průchod vzduchových a kyslíkových bublin do prostoru kádě. Přívod vzduchu a kyslíku do hadic pod dnem je veden meziprostorem vnitřní stěny kádě a vnější stěny vložky (viz přílohy na konci článku).
Třikrát pro
Vložka je velmi lehká a v případě potřeby snadno přenosná. Po zapojení hadic dochází k rozpohybování vody v kádi, kdy v centrální části kádě stoupá vzduch a voda k hladině a po obvodu kádě u stěn se zase zanořuje. Právě zanořování vody po obvodu kádě jde proti proudu jemných bublinek kyslíku. Díky tomu dojde k zpomalení jejich stoupání k hladině a tím i lepšímu využití kyslíku.
Aerace v kádích slouží primárně k rozpohybování vody v kádi, sekundárně dodává kyslík ze vzduchu. Naproti tomu uvolňovaný tekutý kyslík mnohem efektivněji sytí vodu. Díky kombinaci aerace a oxygenace je obsah kyslíku vyšší a rovnoměrně rozmístěn v celé kádi.
Hledá se obchodní partner
Využití aerační vložky s oxygenací je určeno k výlovu ryb, k jejich třídění nebo prodeji. Všude tam, kde je potřeba krátkodobě uskladnit větší množství ryb nebo jiných živočichů akvakultury a zabezpečit jim odpovídající životní podmínky, zejména dostatek kyslíku.
Jaké má hlavní autor této inovativní technologie Ján Regenda zkušenosti s transferováním vědeckých výsledků do praxe? „Přenos výsledků vědy a výzkumu do praxe pro mě znamená uspokojení z práce, která pomáhá řešit v provozu konkrétní problém, který mají lidé a vlastně i ryby. Je skvělé se potkávat s lidmi z praxe, kteří ocení potenciál této nové technologie.“
Zmiňuje však, že jde také ve velké míře o pokoru a trpělivost. Jako původce se setkává s kolegy, kteří myšlenku transferu přijímají poněkud vlažně, nebo jsou vyloženě skeptičtí. Myslí si, že až čas ukáže, nakolik je aerační vložka prospěšná a užitečná. Podle Jána Regendy ve vložce lidé vidí výhody, ale rybářství je velmi konzervativní odvětví, které je navíc nyní v těžké ekonomické situaci. Investice do novinek se proto velmi těžce prosazuji. Navíc řada starších manažerů, kteří o nákupech fakticky rozhoduje, si říká, „vždyť jsme to zvládali 30 let i bez vložek“.
„Tímto řešením se zabývám už od listopadu 2017, kdy jsem na jednom výlovu dostal tento nápad. Poté následovala dlouhá fáze hledání finančních prostředků k ochraně duševního vlastnictví. Nakonec pomohl malý projekt z ,KTT – proof of concept´, který umožnil podat patentovou přihlášku a vyrobit první demonstrační kusy k otestování funkčnosti,“ upřesňuje Ján Regenda.
Autor za podporu vyjádřil dík kolegyním z Kanceláře transferu technologií Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K dalšímu testování funkčnosti a smysluplnosti aerační vložky v provozních podmínkách získal Inovativní projekt z OP Rybářství, kde s partnery z firmy Štičí líheň Esox v Táboře provedli celkem šest různých pokusů na sádkách i na výlovu rybníka. Použity byly jak násady kapra a tržní kapři, tak i tržní štika. „Podařilo se nám zjistit měřením jak kvality vody v kádích, tak i sledováním vnitřního fyziologického prostředí u ryb, jak aerační vložka zlepšuje welfare ryb a kde jsou její limity a rizika. Nyní pokračujeme v procesu řešení mezinárodní ochrany myšlenky a pracujeme na získání Evropského patentu,“ upřesňuje Ján Regenda.
Autor aerační a oxygenační vložky do rybářských kádí s výsledky testování průběžně seznamuje odbornou veřejnost pomocí popularizačních článků i vystoupení na odborných konferencích. Myšlenka aerační vložky získala dokonce i dvě ocenění: 2. místo JU Innovation 2021 a Cenu sympatie v rámci finále Transfera technology Day 2021. „Tato ocenění i zpětná vazba od některých rybářů mi dodává pocit zadostiučinění a taky energii pro pokračování v práci na této myšlence,“ uzavírá Ján Regenda.
Zdroj: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích