facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Podpora klastrů pomohla posílit český nanotechnologický průmysl

16. 11. 2019
Podpora klastrů pomohla posílit český nanotechnologický průmysl

Nanotechnologie představují strategické odvětví s potenciálem inovací v mnoha oborech. Klastr Nanoprogress je v tomto odvětí klíčovým hráčem, který poskytuje podporu k posílení inovací, internacionalizace a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a dalších subjektů. Jak takový klastr funguje, čeho se podařilo dosáhnout a může schéma podpory klastrových organizací inspirovat i jinde?

Nano 1

Luboš Komárek, předseda klastru, se aktivně zapojil do revize národní RIS3 strategie, která díky jeho úsilí zahrnuje jasnou specifikaci pozice a rolí klastrových organizací v rámci národního a Evropského ekosystému. Pod jeho vedením se klastr také stal hlavním příjemcem dotačního program Spolupráce – Klastry.

Historie podpory klastrových organizací

Roku 2010 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky společně s agenturou CzechInvest uveřejnilo první verzi programu podpory klastrových organizací pod názvem Spolupráce – Klastry. Hlavními cíli byla podpora založení a rozvoje spolupracujících skupin – klastrů se specifickou orientací sektoru na regionální a nadregionální úroveň jako nástroj konkurenceschopné ekonomiky a hospodářského růstu.

Ještě téhož roku byla vyhlášena druhá výzva zaměřená na návrhy se stejným cílem. Třetí výzva v roce 2016 již byla více zaměřena na podporu rozvoje a internacionalizace klastrových organizací než čistě na jejich zřízení.

V letech 2017 a 2018 byly vyhlášeny čtvrtá a pátá výzva s vyšší podporou pro již konsolidované klastrové organizace vykazující vysoký stupeň kvality a které již vybudovaly národní i mezinárodní partnerské sítě. Jejich cílem bylo podpořit rozvoj inovačních sítí za účelem dosažení vyšší intenzity společných výzkumných, vývojových a inovačních aktivit mezi podniky a výzkumnými institucemi.

Do konceptu vytváření programu podpory klastrů a jeho implementace a formování byla zapojena řada účastníků národního a nadnárodního ekosystému, přičemž hlavními subjekty byly Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (MPO), Agentura pro podnikání a inovace (API), Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Národní klastrová asociace CZ (NCA), klastrové organizace, malé a střední podniky a výzkumné instituce.

Jak funguje klastr Nanoprogress?

Nanoprogress ve své členské základně zahrnuje subjekty z nanotechnologického průmyslu, univerzit, výzkumných institucí a klíčových průmyslových hráčů. Členové zaměstnávají více než 10 000 pracovníků a odpovídají za obrat vyšší než 200 miliard EUR pokrývající tři evropské země.

Klastr a jeho členové se zaměřují mimo jiné na ekonomiku oběhového hospodářství, efektivitu zdrojů, klíčové technologie KETs a inovace služeb. Organizace získala nejvyšší označení Evropské klastrové excelence - evropskou zlatou známku Gold Label a zařadila se tak mezi 3 % nejvýkonnějších klastrových organizací v Evropě.

V současné době klastr sídlí v Pardubicích a působí v pěti městech České republiky. Kromě centrály a pražské pobočky má tři výzkumná centra umístěná v Buštěhradě, Liberci a Roudnici nad Labem. Výzkumná centra Liberec a Roudnice se zaměřují na technologický výzkum a vývoj, zatímco Buštěhrad se věnuje biomedicínskému výzkumu. Všechna centra jsou díky dotačnímu programu „Spolupráce – klastry“ vybavena světově unikátní infrastrukturou pro přípravu a analýzu nanostruktur.

Jak Nanoprogress řeší potřeby tuzemského průmyslu při rozvoji spolupráce? „Nejprve zkoumáme aplikovatelnost budoucích produktů pomocí analýz trhu, následně vybereme vhodná specializovaná výzkumná zařízení a vybavení k vyřešení jednotlivých úkolů a poté sestavíme vhodný výzkumný tým s maximálním předpokladem k dosažení požadovaného výsledku,“ vysvětluje Luboš Komárek.

Klastrová organizace řídí, spravuje a kontroluje projekty, výzkumníci provádějí výzkumné úkoly v projektech a podnikatelské subjekty následně přivádějí nové inovativní produkty na trh. „Nanoprogress jako nestranná součást tohoto řešení dbá na to, aby výsledky nových inovativních procesů nebo produktů využívalo co největší zastoupení subjektů klastru. Tento přístup zaručuje účelné a efektivní přidělování veřejných prostředků na vědu a výzkum a podílí se na tom, že se výsledky práce nanotechnologických vědců dostávají k široké veřejnosti,“ dodává Komárek.

Díky podpoře v minulých letech jsou členové klastru například schopni vyhotovit bi-komponentní nanovlákna, která umožňují distribuovat vzácné látky, vitamíny či léčivo v přesně definovaných množstvích. Nová generace nanovlákenných struktur umožní lékařům společně s nanotechnology vytvářet ošetření na míru, ušetřit drahá léčiva a snížit dopad potenciálních vedlejších účinků léčiva v místech, kde jsou jejich účinky nežádoucí.

Nano 2Dalším významným inovativním řešením klastru Nanoprogress je vývoj zařízení pro přípravu nanovláken technologií střídavého elektrického zvlákňování. Nanovlákenná struktura, která se svou povahou podobá vlně, nabízí revoluční aplikace v medicíně a také umožňuje velmi efektivní dekontaminaci vody, vzduchu nebo půdy. „Vzniklá struktura je velmi podobná mezibuněčné matrici, kterou se snažíme použít při kultivaci kmenových buněk k regeneraci poškozených tkání a ve spolupráci s lékaři, biology a dalšími odborníky vytvořit náhradu orgánů,“ uvádí příklad dalšího využití Komárek.

Lze schéma podpory klastrů aplikovat i jinde?

Systém podpory pro klastrové organizace se ukázal být úspěšným případem zejména pro podporu inovací a využití potenciálu klastrových ekosystémů. Svědčí o tom řada cenných zkušeností a identifikace osvědčených postupů.

Ukázalo se, že pod záštitou klastrových organizací lze efektivně dosáhnout udržitelné a na důvěře založené spolupráce mezi firmami a vědecko-výzkumnými institucemi vedoucí k posílení excelentního výzkumu a budoucích inovací. V rámci těchto ekosystémů jsou firmy i vědecko-výzkumné instituce ochotnější sdílet nové myšlenky a jsou otevřenější ke vzájemné spolupráci.

Pro vytváření inovací vyššího stupně TRL v konkrétním odvětví je zapotřebí mezioborový přístup. Režim podpory pro malé a střední podniky, instituce VaV a inovační subjekty přináší požadovaný výsledek v případě, že se na jeho návrhu, provádění a tvorbě podílí vhodná kombinace subjektů. V tomto případě byl systém navržen ministerstvem průmyslu a obchodu společně s vládními agenturami, které byly rovněž odpovědné za jeho realizaci. Klastrové organizace pod záštitou Národní klastrové asociace v průběhu implementačního procesu sdílely osvědčené postupy a poznatky získané pro další zdokonalení tohoto systému prostřednictvím intenzivní komunikace s ministerstvem a klíčovými vládními agenturami.

Schéma podpory klastrů lze aplikovat v jiných regionech nebo dokonce rozšířit na evropskou úroveň. To by vedlo k posílení přeshraniční mezioborové spolupráce využívající klastrových ekosystémů pro vytvoření a využití prostředí založeného na důvěře pro urychlení spolupráce malých a středních podniků s technologickými centry, vědecko-výzkumnými institucemi a dalšími inovačními subjekty.

 

Zdroj: NanoprogressEU nanoprogress

redakčně upraveno

 

 


Díky podpoře Nanoprogressu bylo doposud dosaženo převážně těchto výsledků:

  • Přiděleno více než 20 mil. EUR (přibližně 65 % již investováno) do unikátního výzkumu a vývoje českého nanotechnologického odvětví a rozšíření technologické základny
  • Doposud se do výzkumu zapojilo více než 300 výzkumných pracovníků
  • Bylo realizováno a realizuje se více než 20 výzkumně-vývojových projektů a projektů internacionalizace
  • Vytvořeno více než 300 výzkumných studií z oblasti nanotechnologií
  • Vyvinuto 9 celosvětově unikátních zařízení primárně pro přípravu nanovláken
  • Ochráněno 9 předmětů duševního vlastnictví ve vlastnictví klastrové organizace
  • Vytvořena a zavedena 3 sdílená centra s otevřeným přístupem disponující jedinečnou technologií pro přípravu a analýzu funkcionalizovaných nanovlákenných struktur a kompozitů