Návrh rozpočtu podle RVVI vychází z priorit vlády

Stanovisko a požadavky ministryně Heleny Langšádlové vychází z výsledného návrhu rozpočtu na vědu a výzkum tak, jak jej v souladu se zákonem projednala Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v dubnu tohoto roku. Návrh představený RVVI podle ministryně odpovídá požadavkům koaliční smlouvy a aktualizovaným programovým prohlášením, a tak zohledňuje klíčové priority, jako je zejména podpora vědců a podpora excelence. Další zmiňovanou prioritou je transfer.

Koaliční smlouva, uzavřená dne 8. listopadu 2021 mezi ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráty, zmiňuje nezpochybnitelnou podporu pro vědu a výzkum, navýšení finanční alokace na grantovou podporu základního výzkumu a posílení RVVI. Druhým dokumentem, v němž se otázka vědy také objevuje, je pak Programové prohlášení vlády. „Chtěla bych zdůraznit, že se jedná o revidované a aktualizované programové prohlášení vlády. Ta jej představila 1. března 2023. Tedy v době, kdy jsme byli seznámeni se skutečnostmi, jako je válka, situace v oblasti inflace, cen energií a tak dále. V tomto prohlášení je uvedeno, že věda, výzkum a inovace jsou jednou ze základních investic do budoucnosti naší země i kvality života všech jejích obyvatel, prosperity a konkurenceschopnosti. V neposlední řadě je zde také uvedeno, že zvýšíme celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace,“ uvedla na mediálním setkání ministryně Helena Langšádlová.

Návrh ministerstva financí ve znamení podstatných škrtů

Oproti návrhu rozpočtu RVVI na rok 2024, jenž počítá s objemem výdajů ve výši 47,8 miliardy korun, předložilo ministerstvo financí návrh, jenž předpokládá, že se věda a výzkum spokojí s částkou o 12 miliard, tedy o čtvrtinu, nižší. V návrhu ministerstva financí tak dochází k situaci, kdy podíl výdajů státního rozpočtu na vědu vůči HDP po roce 2020 klesá, a to z nejvyšší hodnoty 0,67 % v roce 2020 na 0,54 % v roce 2023, což je výrazně méně, než kolik na vědu vydávají vědecky vyspělé země. Za předpokladu, že bude aktuální návrh ministerstva financí schválen, dostane se podíl výdajů státního rozpočtu na vědu vůči HDP v roce 2024 poprvé v historii na hodnotu 0,45 %, což je podle Langšádlové „naprosto nepřijatelné a nesmírně nezodpovědné k celému systému“.

Jedná se o historické minimum za posledních 15 let a v porovnání se státy, jako je Německo, kde podíl financování vědy ze státního rozpočtu činí 0,93 % HDP, se jedná o výrazný rozdíl.

„Chtěla bych upozornit na vývoj rozpočtu v období krize 2010–2013, kdy byla také zohledňována priorita vědy, výzkumu a školství nebo investic, byť se fiskálně nejednalo o jednoduché politické období. Pokud bychom se tedy bavili o přijetí návrhu ministerstva financí, tak by to zaprvé znamenalo porušení koaliční smlouvy a zadruhé porušení aktuální verze programového prohlášení. Především by to však ohrozilo celý systém vědy a výzkumu,“ zdůraznila ministryně.

Ministryně rovněž uvedla, že ani podle Národní ekonomické rady vlády, sestavené ze špičkových ekonomů, nejde o správnou cestu ke konsolidaci veřejných financí.

„Rozpočtová neschopnost vlád dostatečně investovat do vzdělání, výzkumu a veřejné infrastruktury je dlouhodobou příčinou prohlubování strukturálního deficitu veřejných rozpočtů,“ stojí v úvodním odstavci doporučení vládě pro snížení výdajů a zvýšení příjmů ze dne 2. listopadu 2022.

Možný odliv mozků a další hrozby

Za jednu z hlavních hrozeb rozpočtových škrtů v oblasti vědy a výzkumu patří, podle ministryně Langšádlové i Jiřího Homoly, ztráta lidských zdrojů v oblasti vědy a výzkumu.

„Lidé ve vědě jsou to nejcennější, co máme, protože Česká republika (ČR) příliš nedisponuje nerostnými surovinami. Opravdu bychom neměli hazardovat s lidmi, kteří dělají vědu. Je potřeba si uvědomit, že tito lidé jsou vysoce kvalifikovaní, velice vzdělaní, mají mezinárodní kontakty, jsou jazykově vybavení. Je tedy velmi snadné o tyto lidi přijít. Takovéto ztráty by byly pro ČR nenahraditelné,“ zmínila ministryně.

Jiří Homola v této souvislosti podtrhl vysokou míru globalizace vědy a upozornil na nebezpečí, jež z této vlastnosti oboru v případě ohrožení pro českou vědu plyne: „Vědci jsou běžně součástí mezinárodních týmů, mezinárodních spoluprací, mají velkou mobilitu a rozvinuté země a špičkové vědecké instituce samozřejmě usilují o to, aby ti nejlepší vědci bádali v jejich ,dresech´ a působili v jejich výzkumných institucích, rozvíjeli je a také přispívali k rozvoji místního průmyslu.“

Rozpočtové škrty by dále způsobily pokles schopnosti ČR získávat finanční prostředky ze zahraničí a pokles by se promítl i do její vědecké prestiže. Problémem by se stala i výzkumná infrastruktura – zastarávalo by jak přístrojové vybavení, tak budovy výzkumných institucí. Škrty by dále vedly k omezení v oblasti spolupráce s podniky, aktivit vedoucích k transferu a k zavádění inovací do státní správy.

V konečném důsledku tak podle ministryně návrh ministerstva financí povede ke snížení prosperity a konkurenceschopnosti ČR. Dále nebude možné reagovat na velké společenské výzvy, s čímž je dále spojené zvýšení zranitelnosti vůči budoucím hrozbám.

„V oblasti konkurenceschopnosti v technologiích v této době navíc procházíme obrovskou změnou. Jako příklad lze uvést rozvoj umělé inteligence či kvantové technologie. To jsou všechno věci, kterými se dlouhodobě zabýváme a snažíme se být úspěšní,“ zmínila Langšádlová.

Stanovisko ministryně

„Považuji návrh rozpočtu pro vědu a výzkum, tak jak ho předložilo ministerstvo financí, za neakceptovatelný. Nejenže je v rozporu s Koaliční smlouvou, ale i s aktualizovaným Programovým prohlášením vlády. Požadujeme tedy, jako Rada vlády (RVVI, pozn. redakce), aby byl dodržen zákonný postup, který je definován v zákoně č. 130/2002 Sb. z roku 2002, a aby návrh, který jsme sestavili, a který projednala RVVI, projednala i vláda. Opravdu je nezbytné, aby byly zohledněny priority, které definujeme v klíčových dokumentech. Z těch vyplývá, že naše vláda podporuje rozvoj oblasti vědy a výzkumu,“ uvedla ve svém stanovisku ministryně a zároveň připomněla, že se ještě nikdy nestalo, aby návrh RVVI nebyl vládou projednán.

„Naprosto chápu, že ministr financí má v tuto chvíli mnoho úkolů a situace není lehká – a já to samozřejmě plně respektuji – přesto už uplynula opravdu dlouhá doba. K jednání mezi námi zatím nedošlo a je zcela standardní, že pokud k tomu nedojde v rámci dohodovacího řízení, tak přesto lze s rozporem návrh jednotlivých bodů na vládu předložit,“ zmínila závěrem Helena Langšádlová s tím, že pokud vláda tento návrh neprojedná, nastane čas na svolání koaličních jednání.

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)

Zdroje: Vláda ČR (1, 2), Programové prohlášení vlády, Koaliční smlouva 2021–2025⁠