Kdo bude muset žádat o zápis do Seznamu výzkumných organizací?

Asi nejpodstatnější informací, která z návrhu vyplývá, je, že žádost o zápis na seznam výzkumných organizací budou muset podat všichni zájemci o zápis na tento seznam. Nepočítá se tedy s jakýmkoliv preferenčním režimem pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, ani obecněji pro okruh osob na seznamu dosud vedeném RVVI. V tomto kontextu je jedinou výjimkou, že veřejné vysoké školy nebudou muset prokazovat, že provádí aktivity VaV.

Požadovaná definiční kritéria výzkumné organizace se vesměs prokazují vnitřním předpisem a dle návrhu zahrnují:

• provádění základního výzkumu, průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo šíření výsledků těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí;
• oddělené sledování hospodářských a nehospodářských činností na úrovni "financování“, „nákladů“ a „příjmů";
• skutečnost, že osoby vykonávající vliv na VO nemají přednostní přístup k výsledkům výzkumu a vývoje.

Lze proto doporučit se na podání žádosti připravit a odpovídajícím způsobem zrevidovat vnitřní předpisy.

Je nutno také počítat s problematickým aspektem návrhu Nařízení spočívajícím v tom, že lhůta pro stanovení zápisu je dle návrhu „bez zbytečného odkladu“, aniž by bylo stanovené nějaké zákonné maximum. Takto stanovená lhůta pro zápis na veřejný seznam dnes působí již značně neobvykle a dnes by se již dalo říct, že je v rozporu s principy právního státu. Zejména pokud v tomto bodě nedojde k modifikaci, je otázkou, jak si ministerstvo poradí s první vlnou několika desítek až jednotlivých stovek žádostí o zápis a kdy se podaří zápis zajistit.

K samotnému textu lze zmínit několik následujících připomínek k nedostatkům, které jak věříme, budou odstraněny v rámci připomínkovacího řízení:

• § 2 odst. 1 písm. a) chybí prvek „nezávislého“ provádění VaV ve smyslu Sdělení komise - Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) - tím se kritérium potenciálně rozšiřuje na každý subjekt, který provádí VaV aktivity, byť tak činí například výhradně pro optimalizaci vlastních výrobních procesů – na seznam by se dostala každá soukromá firma, která provádí VaV aktivity;
• § 2 odst. 1 písm. b) dané znění je zavádějící, protože směšuje terminologii „příjmů“ „ a „výdajů“ (pohled finančních toků) na jedné straně a „nákladů“ a „výnosů“ (účetní pohled) na straně druhé. Terminologie použitá ve Sdělení Komise – Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), zejm. výrazy „costs“ a „revenues“ by v českém prostředí (bez ohledu na zjevně chybný překlad Rámce) měla být překládána v souladu s aplikovatelnou účetní legislativou jako „náklady“ a „výnosy“, protože tyto jsou primárním předmětem účetní evidence na straně příjemců;
• § 2 odst. 2 - toto ustanovení stanoví výjimku z povinnosti dokládat kriterium dle § 2 odst. 1 písm. a) pro veřejné vysoké školy. Dále však poněkud nelogicky tuto výjimku stanovuje i pro osoby zapsané ve veřejném rejstříku, aniž by stanovil další omezení, například že ze zápisu v tomto rejstříku vyplývá, že daná osoba provádí činnosti VaV. Vzhledem k tomu, že většina právnických osob je zapsaná ve veřejném rejstříku, splňovaly by toto kritérium téměř všechny existující právnické osoby v ČR. Otázkou je, zda tato výjimka nemá být vztažena například i na veřejné výzkumné instituce (a další typy právnických osob), které rovněž toto kritérium naplňují ze zákona;
• § 2 odst. 3 – toto ustanovení stanoví pro celou řadu institucí poněkud nesmyslný požadavek prokázání, že osoba, která na ně vykonává vliv, nemá přednostní přístup k výsledkům. U veřejných vysokých škol taková osoba prakticky neexistuje, u veřejných výzkumných institucí naplnění tohoto znaku do značné míry vyplývá ze zákona. Je proto otázkou, zda pro veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce nemá být i v tomto bodě Nařízením stanovena výjimka z povinnosti toto kritérium dokládat;
• Příloha Část A a B – v příloze návrhu nařízení upravující Přehled výše příjmů z transferu znalostí dochází dle našeho názoru k matení pojmů, kdy zařazené kategorie příjmů a výdajů z transferu znalostí přesahují definici transferu znalostí dle Rámce, na který odkazuje zmocňovací ustanovení §33 odst. 10 zákona 130/2002 Sb; například smluvní výzkum, ani odborné konzultační služby nebudou mít nebo nemusí mít v konkrétních případech charakter transferu znalostí.

Matej Kliman